SLUČÍ TRADICE vítání jara
01.04.2005 | Myslivost
Jan SLABÝ
„Co děláš v sobotu večer Jendo" zní první věta v telefonu hned po tradičním ahoj. To volá honební starosta sousední honitby Maršovice Milan Turek, velký kynolog, pravodatný myslivec, ale především kamarád a dobrý člověk. Po další otázce, nemám-li nějaké hudební povinnosti mě zve na pomezí našich honiteb na slučí tah. „Pokoukáme a pak posedíme u ohýnku“ zakončuje náš krátký rozhovor. Pozvání s radostí přijímám, protože „Maršáci“ j sou dobří sousedi a kdyby takové vztahy panovaly všude, měla by naše česká myslivost méně bolestí, přijde mi na mysl, když pokládám telefon.
Na místo srazu se snažím dorazit včas, abych nenarušil pohodu večera a po přivítání a několika šprýmech, jak je v našich kruzích obvyklé, se rozcházíme na stanoviště. Sluka se již dávno nestřílí, ale její tah a kvorkání kohoutka je stále silným zážitkem.
Je pod mrakem a tak mám trochu obavu o výsledek pozorování, ale teplý podvečer dává mnoho nadějí. Sedám si na sedací hůl a opírám se o mladý buk. Začíná se stmívat a jistý pohyb mého jezevčíka mě upozorňuje na dva kusy srnčí zvěře, které k nám přichází zezadu. Pochvíli však odskakují a je slyšet jen večerní koncert lesních pěvců. Začíná se rychle šeřit, „tak teď!“ praví zkušenost z mnoha předchozích jar, protože během čtvrthodiny bude již tma a les jako mávnutím proutku ztichne. Vtom slyším typický zvuk a zakláním hlavu. Téměř nade mnou táhne kohoutek a dvakrát slabě zakvorká. Srdce zaplesá a dušička má pokoj.Na místě srazu zapalujeme ohýnek a vyprávíme své zážitky dnešního večera. Pak přichází na řadu nezbytná štamprdlička a opékané vuřty, nebo špek, to podle gusta. Sedíme a povídáme v srdečné náladě. Probíráme události minulého roku, co se povedlo, co méně, jaké byly zkoušky nových adeptů myslivosti, jaké jsou nové přírůstky mezi našimi čtyřnohými kamarády a jaké byly valné hromady honebních společenstev. Samozřejmě nechybí peprná anekdota, nebo nějaký jiný lechtivý příběh. Třešničkou
na dortu je příjezd mojí lepší polovičky s termoskou horkého kafe a čerstvým perníkem z její dílny. Rozcházíme se až po půlnoci a všichni víme, že slib, který' jsme si dali loni, jsme neporušili. Slučí tradice funguje. Po dojmem loňského ročníku vzniklo i pár nota veršů, které měly letos u ohýnku premiéru.
Epilog:
Vodáci odemykají řeku, trampové se scházejí k vítání jara a my myslivci bedlivě sledujeme přílet prvních opeřenců. A tak když na nedělní vycházce kamarádův jezevčík zvedl na louce bekasinu, hřivnáč zatleskal svými letkami a na lesní cestě jsem narazil na zaparkované auto se zadýchanými okny, nebylo pochyb - láska je láska a jaro je tady!
Jan SLABÝ
Kresba Miroslav Mašek.
Další články v kategorii Ekologie
- Jak budeme pečovat o českou přírodu v blízké budoucnosti? První návrh Národního plánu na obnovu přírody je nyní otevřený k připomínkám veřejnosti (24.04.2026)
- Požárů skládek odpadů přibývá, příčinou může být i špatné třídění (24.04.2026)
- Z IROP se zatím podpořilo 222 projektů vzniku zeleně a vody za 4,8 miliardy Kč (24.04.2026)
- I extrémně nízké dávky pesticidů ohrožují mikrobiom vodních bezobratlých (23.04.2026)
- Den Země: Aby nás jednou nemuseli zachraňovat Blaničtí rytíři (22.04.2026)
- Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem (22.04.2026)
- Město po setmění patří zvířatům. Vědci tři roky mapovali jejich skrytý život v Brně (21.04.2026)
- Vědci v Krkonoších zkoumají "sněžné květy", tento jev ohrožuje klimatická změna (21.04.2026)
- Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi (21.04.2026)
- U Drábských světniček hnízdí sokol, stavební práce na obnově turistické infrastruktury zahájí Lesy ČR až v létě (20.04.2026)

Tweet



