Rozhovor s ministrem životního prostředí Milošem Kužvartem

Moderátor (Ondřej Hejma):

Ano, je to tak, naším hostem dnes v Press Clubu je ministr životního prostředí pan Miloš Kužvart. Dobrý den.

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Dobrý den.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Pane ministře, Vy už jste na Frekvenci 1 v Press Clubu byl, ale u mě jste poprvé, čili pro seznámení s Vaším životem jsem si pro naše posluchače připravil takovou kratičkou životopisnou zkratku, když tak opravte případně údaje.

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Miloš Kužvart se narodil v Praze, kde na Karlově univerzitě vystudoval obor geologie a geochemie. Na ministerstvu životního prostředí se vypracoval z řadového referenta, přes vedoucího oddělení analýz až na ředitele odboru pro styk s veřejností. Členem ČSSD se stává v roce 1995. V témže roce se stává předsedou ekologické komise této strany. A o tři roky později usedá na židli ministra životního prostředí. Miloš Kužvart je nositelem několika prestižních ocenění. Je rozvedený, má jednoho syna a v listopadu mu bude 41 let.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Takže souhlasí tak zhruba?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Bylo to úplně přesně.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Já jsem se v tom životopise také dočetl, že mezi těmi vyznamenáními, co máte, je Dobrovolný zahradník Versailleského parku. To se přiznám, že mě zaujalo tím květnatým titulem. Co to znamená?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Znamená to, že jsem na pozvání francouzské ministryně životního prostředí navštívil Francii krátce po tom, co jí postihla obrovská větrná smršť, která mimo jiné zničila část Versailleského parku. A vzhledem k tomu, že zhruba o 8 měsíců později jsem navštívil Paříž znovu a sázel jsem tam stromky, tak jsem byl poctěn tímto zvláštním oceněním. Hrozně si toho vážím.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Od té doby jste už nic nesázel, je to víceméně symbolické? Nejezdíte tam hnojit nebo tak něco?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Že bych měl jako vedlejší pracovní úvazek pracovat ve Versailleském parku? Bohužel ne.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Mezi těmi oceněními je také Zelený strašák. To se samozřejmě ministrům životního prostředí stává, že se aktivisté obrátí proti nim. Za co Vás tehdy kritizovali?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Takto mě ocenilo Sdružení pro výstavbu dálnic. Já si přesně nevzpomínám, za co to bylo. Ten diplom byl výtvarně opravdu hezky zpracován. Bylo tam takové strašidlo zeleně zbarvené. Takže kdesi ten diplom také mám schovaný.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Když jsme u těch ocenění, Ropáka jste nedostal nikdy?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Jenom strašáka. Ropák je naopak ocenění, které udělují sdružení ekologická. Bylo zajímavé, že zde je i ocenění těch ekologických sdružení pozitivní, protože se stane, že Vás obdobná skupina lidí nominuje jak v tom pozitivním, tak v negativním slova smyslu. Tento svět je rozporuplný.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Takže přejděme od této žertovné roviny k věcem závažnějším. Já jsem si prostudoval vládní prohlášení, vaše záměry, když jste nastupovali do Strakovy akademie. V té kapitolce o ekologii jsem se také dočetl, že nějakým způsobem k ekologii patří ochrana důležitých přírodních zdrojů v krizových situacích. Tak mě napadlo, že dneska takovou krizovou situaci trochu máme. Mluví se hodně o terorismu. Mluví se o tom, že by teroristé mohli zaútočit také prostřednictvím znečištění vodních zdrojů. Jak to vypadá, jak je to zabezpečeno? Co k tomu můžete říct?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Především v rámci bezpečnostních opatření České inspekce životního prostředí je zajištěna zvýšená pohotovost všech pracovníků, dosažitelnost těch vedoucích pracovníků k dispozici pro případ nějakého znečištění povrchových vod. Jsou i laboratoře ministerstva životního prostředí, řízených institucí, našich výzkumných ústavů, takže toto všechno je připraveno, kdyby to bylo nutné.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Jak to vypadá v praxi. Je tam zvýšená ostraha, více vojáků nebo policistů? Týká se to především přehrad? Nebo jak to vypadá?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Toto je kompetence ministerstva vnitra, jestli někde je více policistů. Co se týká České inspekce životního prostředí, jde o zvýšenou kontrolu některých momentů, takže toto je pochopitelně v běhu.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Čili existují zkoušky vody, testuje se to v laboratořích. V případě, že by došlo ke znečištění, tak tyto zkoušky to odhalí a budou varovat obyvatelstvo?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Toto je především v kompetenci těch povodí. Těch, kteří vlastně upravují vodu, vodárenských společností. Ta zvýšená pohotovost se týká tzv. hlavních inspektorů České inspekce životního prostředí, aby byli okamžitě dosažitelní v případě že někde by byl signalizován nějaký problém. Aby Česká inspekce životního prostředí zasáhla včas a kvalifikovaně.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Když už mluvíme o České inspekci životního prostředí, to je zajímavá instituce, která může být zajímavá i pro občany, protože to je vlastně ten úřad, na který by si mohli stěžovat nebo dávat podněty, pokud by měli pocit, že je to třeba. Čili můžete naznačit, jaké podněty tam mohou dávat? Předpokládám, že to nebude ten, že soused vypouští septik na mojí zahradu. Budou to větší případy. V jakých případech je odůvodněná stížnost nebo žádost na takovou inspekci?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

I to, co jste zmínil jako příklad, patři do možných stížností.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Opravdu?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Pochopitelně. Česká inspekce životního prostředí je odborným dozorovým orgánem státní správy v jednotlivých složkách životního prostředí. To znamená i v ochraně vody, kterou jste zmínil, v ochraně ovzduší, v odpadovém hospodářství, ochraně přírody a ochraně lesa.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Jaké jsou nejčastější stížnosti, máte nějakou představu? Dávají Vám svodky toho, co řeší na inspekci? Co nejvíc lidi trápí?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Velmi časté jsou stížnosti na odpadové hospodářství, na ochranu vod.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Dobře. Takže potud Česká inspekce životního prostředí. Teď bychom se mohli podívat na celé to období Vašeho ministrování, které jste absolvoval. To už jsou dneska 3 roky a kousek. To už by tam měl být kousek práce za Vámi. Když se podíváte zpátky, co jste měl na začátku jako hlavní priority, hlavní cíle? Z toho vládního prohlášení to není zcela úplně zřetelné. Je to samozřejmě na té obecné úrovni. Co jste si dal za cíl, co se Vám podařilo splnit, co ne?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

V tom vládním programovém prohlášení je 14 definovatelných konkrétních kroků, které se dají hodnotit splněno či nesplněno. Například vyhlášení národního parku Českoslezské Švýcarsko. V roce 1999 byl tento zákon již přijat v parlamentu. Ale je tady celá řada dalších bodů. Podařilo se předložit parlamentu 9 zákonů či novel. Například šlo o novelu zákona o geologických pracích. Tato novela umožní větší vliv obcí na rozhodování o jejich budoucnosti. Ale těch zákonů je celá řada. Například zákon o geneticky modifikovaných organismech, zákon o prevenci závažných průmyslových havárií, složková legislativa, jako je zákon o vodách, o odpadech.

Moderátor (Ondřej Hejma):

K tomu se také dostaneme. Co byste považoval za svůj největší úspěch? Kde jste musel hodně bojovat a nakonec to dobře dopadlo? Čím byste se pochlubil?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Já bych řekl, že to byly především ty otázky nové legislativy. Často některé zákony se zpočátku zdály naprosto neprůchozí.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Třeba které?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Například zákon o posuzování vlivu na životní prostředí. Sněmovna velmi dlouho ten zákon projednávala.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Co to přesně znamená?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Zákon o posuzování vlivu na životní prostředí je právní úprava, které umožňuje i občanovi, obcím, občanským sdružením, aby se účastnili projednání záměrů ještě před tím, než se začnou realizovat. Je to velmi důležitý zákon. Právě ta opozice pro jeho důležitost byla vůči němu tak veliká. Opakovaně bylo navrhováno, aby byl vrácen vládě a podobně. Trvalo to více jak rok a čtvrt jeho projednávání. S jeho konečnou podobou, v jaké pak vyšel pod sbírkou zákonů pod číslem 100, jsem spokojen.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Dovedete si představit, proč by někdo měl protestovat proti tomu, že by občané měli možnost posoudit vliv na životní prostředí?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Já jsem toho byl svědkem, kdy popisovali různí politikové především z jedné politické strany, že ti laikové nemohou do toho zasahovat, že odborníci to vědí lépe. Víme, jak to dopadlo 40 let, když odborníci rozhodovali. Máme jako pozůstatek tady v Praze třeba Severojižní magistrálu. Takže to, že má občan vliv na věci veřejné, považuji za naprosto logické navazování toho trendu, který tady je 11 let.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Pojďme se podívat na věc, která je možná úplně nejdůležitější, a to je sepětí snah o zlepšení životního prostředí a nedostatku peněz. I v tom vládním prohlášení se tady píše, že český průmysl nemá na nutnou obnovu technologií, které by méně čerpaly přírodní zdroje, dostatečné finanční zdroje. Mohl byste lehce zafilozofovat a říct, jak to vlastně je s tím vejcem a slepicí, co je první? Jestli nejdříve peníze, pak ekologie? Nebo naopak ekologie, pak se na to musí sehnat peníze? Jak to vidíte Vy?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Nejde o filozofování, co bude dříve, co později, ale jde o aktivní tlak. Protože ten provoz, který nebude splňovat příslušné ekologické limity, nebude mít šanci, aby přežil, protože na budoucím jednotném evropském trhu prostě nenajde odbyt pro výrobky a služby, které budou mít charakter ekodumpingu. Já jsem tomu velmi rád.

Moderátor (Ondřej Hejma):

K EU se možná ještě dostaneme. Ale tu evropskou dimenzi má určitě další velký ekologický problém, který u nás máme, a to je Temelín. Pojďme to vzít od podlahy. Jaké je Vaše soukromé stanovisko k Temelínu? Stanovisko občana Miloše Kužvarta.

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Na mém stanovisku z května 1999, kdy jsem předložil vládě návrh, aby Temelín nebyl dostavěn, se nic nezměnilo. Každopádně vláda hlasovala 11:8, že se dokončí výstavba Temelína. Já toto respektuji. Bylo to rozhodnutí kolektivního orgánu.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Čili loajalita ke kolektivnímu rozhodnutí vlády tu je, nicméně Váš občanský názor, Vaše srdce by asi bylo proti Temelínu?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Nezměnilo se to ani o milimetr.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Jak se na to díváte z dnešního hlediska, když se hovoří o tom, že třeba nafta v souvislosti se současnou krizí může významným způsobem podražit, že bude možná nutné přehodnotit pohled na využití energie? Že by to mohlo vést k rehabilitaci jaderné energie jako nezávislé na těch ropných zdrojích? Co si myslíte o těchto úvahách?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Tato úvaha je logická. Uvědomme si ale, že se naše úvaha odvíjí od konfliktu, který asi bohužel bude. A právě jaderná zařízení mohou být cílem útoku teroristů v budoucnosti. Takže tady vidíme, že to je dvojsečné. Na druhou stranu posuny v cenách nejenom ropy, ale i zemního plynu, uhlí tady jsou. Ale dává to zapravdu strategii EU využívat obnovitelných zdrojů energie. Tam rozhodně není ropa ani jaderná energie.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Dalším tématem, který souvisí s jadernou energií, je téma globálního oteplování. To znamená omezování emisí do vzduchu, zamezení vytváření skleníkového efektu. V tom směru se mluví o tom, že bez jaderné energie by nebylo možné naplnit ta kritéria, ty kvóty, které jsou stanovené. A že i tady možná by jaderná energie měla své místo.

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Byl jsem přítomen několika konferencím, které se zabývaly globální změnou klimatu. Nikdy na tomto celosvětovém fóru nezaznělo, že by jaderná energie byla cestou ke splnění těchto požadavků. Ty země, které jsou na tom z hlediska dostupnosti energií, hlavně elektřiny, nejhůře, to znamená rozvojové, na otázku, zdali mají zájem o rozvoj jaderných technologií na svém území, odpovídají všichni stejně. Je to pro nás příliš drahé, my bychom velmi rádi přijali mezinárodní pomoc v oblasti těch menších energetických sítích založených například na spalování biomasy, na obnovitelných zdrojích energie, na tepelných čerpadlech, geofyzikální energii. Prostě to jádro jako takové je velmi drahé.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Čili příznivec jaderné energie zcela určitě nejste. Pojďme se ještě podívat na poslední aspekt Temelína. Je zřejmé, že je tím evropským problémem. Není to bilaterální otázka mezi Českou republikou a Rakouskem, případně Německem. Už i Evropský parlament vydává svá stanoviska. Jak vidíte jako ministr české vlády tyto snahy ovlivňovat naše rozhodnutí z evropských pozic? Je to správně, je to špatně? Jak se na to díváte Vy a necháte se sám ovlivnit?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Nakonec bude o Temelínu rozhodovat tento stát, respektive ČEZ a v něm majorita státu. To, že se Temelínem jako jadernou elektrárnou zabývá i Evropský parlament, považuji za logické. Uvědomme si, v jaké jsme situaci. My jsem zemí, která má zájem se dostat do nějakého společenství. Měli bychom velmi citlivě vnímat veškeré argumenty a výhrady, snažit se na ně včas, kvalifikovaně a pravdivě reagovat.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Pravil ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Probíráme všechno, co souvisí s jeho resortem. I vy budete mít možnost položit mu otázku na telefonním čísle 02 57 400 999, případně elektronický dotaz na adresu dotazy@frekvence1.cz. Jedním takovým dotazem já rovnou začnu. Pane ministře, myslíte si, že k většímu využívání veřejné dopravy přispěje avizované zdražení jízdného na Českých drahách?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Určitě nikoli. Všichni víme, že to jednorázové jízdné na Českých drahách půjde k 1. lednu příštího roku asi o 60 % nahoru. Já si myslím, že to je velmi nešťastný krok z hlediska toho, že lidé budou motivováni používat osobní automobily k těm jednorázovým cestám na výlet o víkendu. Není to dobré.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Nicméně víme, že České dráhy jsou černou dírou, kam mizí mnohé miliardy každoročně. Jaké řešení byste měl pro takový případ?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

To řešení tady mělo být už dávno. To znamená jejich transformace, tlak na efektivitu.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Myslíte i privatizace, jak se navrhuje teď?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

To je velmi taková slepá ulička myslet si, když zprivatizujeme takové odvětví, že bude všechno v pořádku. Uvědomme si, že tam, kde prvoplánově není deklarován zisk, tak by po privatizace okamžitě například ty železnice druhé a třetí kategorie byly zlikvidovány. Nakonec bychom se dostali do ještě horší situace než nyní. Byl by další převod nákladů na automobilovou dopravu. Takže privatizace není žádným lékem. Je jednoznačné, že stát zde musí vyjádřit svůj zájem na provozování veřejné dopravy. I svojí velmi efektivní dotační politikou. Nikoli tím, že by se zvýšil tok státních financí do oné černé díry.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Myslíte si, že kdyby došlo k privatizaci, že by to vytvořilo nějaký sociální problém? Že by došlo k masovému propouštění železničářů, že by došlo k omezení železniční sítě? Takto to vidíte?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Dal bych na první místo právě to omezování železniční sítě. Tady bych připodobnil železniční síť v lidském těle. Když budete omezovat oběh v těch menších cévách, nakonec Vám odumřou i hlavní tepny, poté odumře ten pacient. Chceme likvidaci Českých drah?

Moderátor (Ondřej Hejma):

Ale tady může odumřít státní rozpočet, pokud zanecháme železnici v tom stavu, ve kterém je.

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Jde o to přijímat i možná nepopulární opatření. Každopádně efektivita by měla být na prvním místě. Třeba v oblasti nákladní dopravy se z řady důvodů vyplácí autodopravcům přebírat přepravní výkony od železnice. Uvidíme to i na vodní dopravě. Všechno se to přesouvá na kamiony a je to negativní pro nás pro všechny, pro životní prostředí.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Tento oříšek přenecháme ministrovi dopravy, který ho bude muset vyřešit. A půjdeme na Šumavu, protože to je oblast, kam se řada občanů jezdí rekreovat. Je to taková problematickou oblast. Hodně vášní kolem toho plane. Jaká je situace na Šumavě? Víme, že se tam uvažovalo o rozšíření parku, o zmenšení. Místní obce protestovaly proti tomu, že místní obyvatelé nenacházejí práci v tomto regionu. Vím, že teď je v parlamentu jakási nová verze zákona, je to poslanecká iniciativa. O co tam běží?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Ta poslanecká iniciativa je zhruba z počátku tohoto roku. Nyní bude v Poslanecké sněmovně projednáván komplexní pozměňovací návrh, který vznikl na základě opakovaných jednání autorů tohoto návrhu se starosty.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Kdo jsou ti poslanci?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Je to poslanec Máša z ČSSD, poslanec Filip z KSČM a poslanec Ambrozek z KDU ČSL.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Zajímavá koalice.

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Je to velmi zajímavá koalice. Já bych chtěl konstatovat, že jsem velmi rád, že ten původně konkurenční návrh poslanců pouze z pravé strany politického spektra byl v červenci Poslaneckou sněmovnou zamítnut. Byl odmítnut už v prvním čtení. Nyní ta diskuse trvá pouze nad touto předlohou levostředovou.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Omlouvám se za tu politickou odbočku. O co jde v tom zákoně?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Ten zákon má upravit vztahy správy Šumavského národního parku a obcí. Má přesně definovat podmínky rozvoje obcí. A ten komplexní pozměňovací návrh, na kterém se i ministerstvo podílelo z hlediska legislativně technické pomoci autorům poslancům, jakým způsobem zpracovat návrhy starostů šumavských obcí. Tento komplexní pozměňovací návrh je rozumným kompromisem mezi zájmy obcí, které mají zájem především na svém rozvoji a určitých kompenzacích za to, že jsou nějakým způsobem limitováni, že jsou na území národního parku, a ochraně přírody a krajiny.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Konkrétně to znamená, že bude dohled nad národním parkem přísnější? Nebo dojde naopak ke zvolnění toho režimu. Hodně se v té oblasti hovoří o tom, že bude možné stavět novostavby na těch místech, kde to dříve nebylo možné. Chystá se něco takového?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Je to trochu jinak. Uvědomme si, že ten rozvoj obcí v těch zastavěných územích je nutné určitým způsobem upravit. Ale není ho možné zakázat. Uvědomme si, že budoucnost Šumavy je v šetrné turistice.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Na to jsem se chtěl zeptat, co je budoucností Šumavy?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

To má budoucnost. Na druhou stranu ten jakýsi dohled nad tím, jak správa Šumavského národního parku bude pracovat, je do určité míry upřesněn v tom předloženém návrhu zákona. To znamená, že funkce rady Šumavského národního parku, kde jsou i zástupci obcí, pokud dojde ke sporu mezi touto radou a ředitelem, nakonec to rozhoduje ministr životního prostředí. Není to tak, že by správa Šumavského národního parku měla nějakou neomezenou moc.

Moderátor (Ondřej Hejma):

To bude jakási dozorčí rada, bude přicházet s novými podněty.

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Tato rada má funkci poradního orgánu.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Když se řekne Šumava, řekne se také kůrovec. Je to veliký problém, který je tam už mnoho let, nakonec mnoho století, jak se ukazuje. Jaká je současná situace, jak jste spokojen s řešením tohoto problému, jaká je jeho budoucnost?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Na území Šumavy ten problém s kůrovcem začal už v roce 1984 po velkých polomech, které nebyly zpracovány včas. Chtěl bych konstatovat, že za poslední 3 roky, kdy bylo dovoleno správě šumavského národního parku diferencovaně zasahovat v prvních zónách, to znamená stromy, které jsou napadeny kůrovcem, porazit, odkornit, tím zabít toho kůrovce, samotné dřevo nechat v těch prvních zónách na místě. Podařilo se na rok snížit počet kůrovcem napadených stromů na polovinu toho množství předchozího roku. je to velmi dobrý výsledek. Je to i výsledek určitého doporučení vědecké rady Šumavského národního parku, která na rozdíl od jiného poradního sboru doporučila diferencovaně zasahovat. Já vím, že pro mě mohlo být jednodušší se zachovat jako spousta mých předchůdců před tím, být takovým mrtvým broukem. Akorát ten brouk na Šumavě byl zatraceně živý.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Ten byl živý. Jestli tomu rozumím, kůrovec na Šumavě je na ústupu?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Přesně tak.

Moderátor (Ondřej Hejma):

To znamená, že i těžba dřeva v této oblasti bude klesat? Často se hovoří o tom, že dochází ke svévolnému drancování tohoto parku, že se těží toho dřeva víc, než je potřeba. A že jde o peníze, že je na tom spousta lidí zainteresována. Jak máte toto pod kontrolou?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Tyto záležitosti, tyto úvahy a obvinění jsou předmětem šetření jak Policie ČR, tak Nejvyššího kontrolního úřadu, tak i odboru kontroly Ministerstva životního prostředí ČR. Celkem 14 takovýchto kontrol neprokázalo to, z čeho je správa šumavského národního parku obviňována. Naopak se stalo, že zhruba před 14 dny byli při činu chyceni jacísi černí dřevorubci, ale nebyla to správa Šumavského národního parku. Takže toto je v šetření.

Moderátor (Ondřej Hejma):

To byli neregulérní pytláci.

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

V každém případě to bude mít příslušnou soudní koncovku.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Čili zpráva pro posluchače je, že šumavský národní park zůstane zachován, těžba dřeva bude klesat a kůrovec je na ústupu. Těch témat, které se týkají životního prostředí je obrovská spousta. Máme už jenom čtyři minuty, potom přijde čas na telefonické dotazy. Ale pojďme ještě stihnout, co se dá. Dalším velkým tématem především ve světě jsou geneticky modifikované potraviny. To je hit, který má nějakým způsobem řešit zásobování potravinami v různých problémových oblastech světa. Existuje něco podobného u nás? Pokud ano, co se s tím dělá, jaké jsou vyhlídky? Máme to čekat ve svých samoobsluhách?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Logické je, že se časem budeme setkávat s potravinami, při jejichž výrově bylo použito geneticky modifikovaných organismů. V každém případě podle zákona o geneticky modifikovaných organismech...

Moderátor (Ondřej Hejma):

Který máme?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Který máme už zhruba rok schválen a je platný, podle příslušné novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích od 1. ledna příštího roku bude povinností každého, kdo uvádí na trh potraviny, budou v nich geneticky modifikované organismy, uvést toto na nějaké etiketě, abyste si jako spotřebitel mohl vybrat, jestli chcete si koupit takovou to potravinu.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Nicméně se říká mezi lidmi, že nějaké takové potraviny už na trhu existují, hlavně v té sójové oblasti, ale nejsou označeny. Máte o tom nějaké zprávy?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Tyto zprávy se opakovaně objevují ve sdělovacích prostředcích. Často s tím přichází hnutí Greenpeace. Každopádně ten hlavní úkol ministerstva životního prostředí je v tom povolování geneticky modifikovaných organismů k různým testům na území ČR. Tady bych chtěl říct, že ministerstvo životního prostředí zastává velmi konzervativní přístup. To znamená, že skutečně toho bude povolovat k těm testům na zkušebních políčcích co nejméně. Těch rizik je podle mého soudu celá řada. I Evropská komise je velmi opatrná při povolování dovozu těchto potravin na území EU.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Dalo by se říct, že v tomto směru jste stejně opatrní jako EU? Nebo ještě opatrnější? Kam byste se zařadil? Nebo počkáte ještě 10 let na to, až se zjistí, co to je vlastně zač, pak to teprve volíte? Co když se po 20 letech ukáže, že to je v pořádku, že nám ujel vlak?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Já si myslím, že takto ten problém nestojí. Naše politika vůči geneticky modifikovaným organismům je srovnatelná s přístupem EU. To, že bychom za 20 let zjišťovali, že nám ujel vlak, nehrozí. Spíše ten přístup náš i západní Evropy je dán tím, že je aplikován princip předběžné opatrnosti. My těžko můžeme nyní odhadnout, jaké za těch 20 let budou dopady na lidské zdraví častého požívání těch potravin s geneticky modifikovanými organismy.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Čili je to podobný přístup, jaký se objevuje v oblasti nemoci šílených krav, kde se najednou zjistil problém, který před tím nikdo neznal. Ten pokyn, který dostáváme, je držet si to od těla. Je to zhruba takto?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Je to zhruba taková strategie?

Moderátor (Ondřej Hejma):

Jak vaše inspekce postupuje proti těm potravinám, které už na trhu jsou? Vy říkáte, že máte pod kontrolou povolování těchto potravin. Ale jak zamezit tomu, aby byly dováženy bez oznámení, aby byly na trhu, aniž bychom to věděli?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Tady jde o povinnosti, které se netýkají přímo resortu životního prostředí. Jak už jsem zmínil, to označování je věcí zákona o potravinách a tabákových výrobcích. To je kompetence ČOI. Každopádně od 1. ledna bude povinnost každý výrobek viditelně označit, zdali obsahuje geneticky modifikované organismy.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Čili od 1. ledna už si spotřebitelé mohou tyto věci sami zkontrolovat. Přichází chvíle pro vaše telefonické a mailové dotazy. Máme první telefonický dotaz, dobrý večer.

Posluchačka:

Dobrý podvečer, posluchačka z Klatovska. Já bych měla dotaz na pana ministra ohledně nového zákona o odpadech. Pracuji na malé obci v administrativě. Teď nás velice tíží tento problém, protože nový zákon o odpadech nám moc nepomohl. Máme určitě zavedený systém, tento nový zákon jsme očekávali.

Moderátor (Ondřej Hejma):

V čem vám nevyhovuje tento zákon?

Posluchačka:

V pomoci proti neplatičům, které nemůže obec nějak donutit k tomu, aby se zapojili do toho odpadového systému. Chci se zeptat, jestli se nepřipravuje nějaká úprava toho zákona?

Moderátor (Ondřej Hejma):

Já Vám děkuji za tuto otázku, protože zákon o odpadech patří určitě k tomu důležitému. Také jsem ho tady měl na seznamu. Pane ministře, jak to vidíte? Podporuje ten nový zákon neplatiče? Co měla ta posluchačka na mysli, jaké jsou tam problémy?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Já odhaduji, že ten problém je trošku jinde. Tady jde o to, že obce budou vydávat své prováděcí předpisy. Ten problém s těmi neplatiči je tady už dnes. Pochopitelně to řešení je vymáhání soudní cestou. Žádné jiné řešení nemohu doporučit.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Dobře, podíváme se, jestli máme další dotaz.

Posluchač:

Dobrý večer, pane ministře, mě fascinuje stanovisko například Dětí Země a Vaše na TUŽ, čili trvale udržitelný rozvoj, když nepožadujete odstranění tržního hospodářství a vznik vědecky plánovaného regionálního hospodářství, tedy radikální levicové řešení. Vždyť ta současná válka je čítankové řešení krize, která je v USA. Tato válka by měla být tečkou za kapitalismem. Kapitalismus je v naprostém rozporu s TUŽ. Čili kdy budete požadovat radiální levicové řešení pro TUŽ? Jak chcete TUŽ zajistit v kapitalismu?

Moderátor (Ondřej Hejma):

TUŽ je trvale udržitelný život, předpokládám. Chcete zatočit s kapitalismem? Jak to uděláte?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Na úvod bych chtěl zmínit jeden důležitý moment. Ty systémy, které byly založeny na tržních principech, ale ne tržních principech bez přívlastků, na tržních principech, které jsou orientovány sociálně, ekologicky, byly a jsou v ochraně životního prostředí na tom mnohem lépe, než byly veškeré ty centrální systémy. Nechtěl bych se teď dopouštět nějakých úvah, zdali to, co tady bylo do roku 89, bylo levicové. To by bylo velmi hluboké nedorozumění, protože to byl státní kapitalismus. Nic více, nic méně. Ale rozhodně Děti Země, Duha a další tyto organizace toto nepožadují. Jde o trošku jiný problém. Ten konflikt, který tady bohužel před námi je, je konflikt především ideologií. Nikoli konflikt, který by byl založen na bohatství a chudobě.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Nicméně ty ideologie jsou velice rozdílné. Jednou z těch ideologií, ve které žijeme, je kapitalismus. Posluchač se evidentně domnívá, že pokud bude existovat kapitalismus, bude existovat volný trh leckde bez přívlastků. A za takových okolností nebude možný TUŽ. Ty myšlenky se tu objevují, že ekologové jsou vlastně prodlouženou rukou levice, která jde proti kapitalismu, protože vyžaduje ty obrovské finanční prostředky, které potom ten volný trh likviduje. Jak se díváte na toto?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Já si myslím, že to je velice zjednodušené tvrzení. Ten problém má skutečně několik úrovní řešení. Především bych chtěl zdůraznit, že je škoda automaticky kapitulovat před možností využít systému parlamentní demokracie k tomu, aby například byly přijímány kvalitní zákony na ochranu životního prostředí, aby ten trh byl usměrňován. Znovu říkám, že naprosto jednoznačně odmítám ten trh bez přívlastků. Víme, kam vedl. Zlikvidovaly se vratné láhve, všude máme plastové obaly, ale na druhou stranu právě ten systém, který má své momenty sociální, ekologické, tento tržní systém má šanci přežít.

Moderátor (Ondřej Hejma):

To znamená, že parlamentní demokracie bude zachována, plánujete regulaci trhu, ale kapitalismus jako takový likvidovat nehodláte. Pustíme si další dotaz, dobrý večer.

Posluchač:

Dobrý den, Kubíček z Prachatic. Možná teď řeknete, že budu také zjednodušovat. Jedná se o tu tolik diskutovanou jadernou energii. Pane ministře, takový malý příklad. Náš průmysl a naše ekonomika je příliš náročná na elektrickou energii. Zhruba na jednu korunu HDP potřebujeme 2,5krát více energie než ekonomiky západní. Na druhou stranu ta produktivita práce v přepočtu na jednoho obyvatele a vyjádřená opět HDP je zhruba 20 %, to znamená jedna pětina toho, co dosahují konkrétně v Rakousku a v Německu. Prosím Vás, pakliže si tato čísla dáme dohromady, tak zjistíme, že chceme-li v určitém časovém horizontu dosáhnout stejného HDP, jako má Rakousko a Německo, současně ale musíme ekologizovat naší ekonomiku, 2,5krát snížit náročnost na energii, tak zjistíme, že vydělíme-li pětinásobné zvýšení 2,5násobnými úsporami, dostaneme, že budeme potřebovat dvojnásobek elektrické energie, než v současné době máme. Jestli by nám pan ministr mohl říct, jakým způsobem zdvojnásobí produkci elektrické energie, protože rozhodně alternativní zdroje nám to nedodají? Nebo jestli plánuje do budoucna, že tu současnou úroveň nikdy nedostaneme a zůstaneme ne půli cesty.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Děkujeme. Ten dotaz v podstatě znamená, že na to plánované zvýšení HDP nebudeme mít prostředky, pokud uplatníme ta přísná ekologická kritéria.

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Já s některými těmi údaji posluchače z Prachatic souhlasím. Energetická náročnost našeho průmyslu je veliká. U té produktivity práce si dovolím pochybovat, že by to byla jedna pětina. Uvedu tady jeden příklad z hlediska toho, zdali budeme muset zdvojnásobit produkci elektřiny. Počátkem 90. let na určitý počet automobilů automobilka v Mladé Boleslavi spotřebovala určité množství energie. Po zhruba 9 letech, kdy tam došlo k veliké modernizaci těch linek, jsou produkovány automobily zhruba ve dvakrát takovém množství, ale spotřeba elektřiny klesla. Efektivita práce se zvýšila, spotřeba těch primárních zdrojů elektřiny se snížila. Čili ta aritmetika, že té elektřiny bude potřeba dvakrát tolik, evidentně neplatí. A co se týká těch obnovitelných zdrojů energií, tudy se budeme muset vydat, ale neříkám to, že nám to někdo diktuje. Oni se totiž začínají vyplácet už teď, kdy se stále ještě tvrdí, že je dotovaná cena elektřiny. Čili jako spotřebitel neplatíte plnou cenu. Ono je to totiž výrazně jinak v mnoha oblastech naší země, kde využijí třeba biomasy. Nakonec je levnější pro toho spotřebitele než zemní plyn, než elektrické přímotopy. Já netvrdím, že během 10 let dosáhneme zastoupení obnovitelných zdrojů 50 %, nicméně ten původní cíl, který je v energetické politice ČR, je zhruba 6 % v horizontu roku 2010. Ale to je jenom polovina toho, co doporučují země OECD. Já mám pocit, že tady nám trošku ujíždí vlak, protože ty energie vyrobené bez dopadu na životní prostředí, které nezatěžují životní prostředí, budou čím dál více konkurenceschopné. I vůči té ropě, která půjde nahoru.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Pokud jste odpůrcem jaderné energie, pokud dochází k utlumování uhelných dolů a výrobě energie z těchto zdrojů, co bude naším hlavním zdrojem energie do budoucna? Bude to tato alternativní energie? Co to bude?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Pane redaktore, budou to úspory.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Zdrojem budou úspory?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Nejlepší energie je ta, kterou nemusíte vyrobit někde v jaderném reaktoru.

Moderátor (Ondřej Hejma):

V ideálním případě nebudeme potřebovat žádnou energii, když to přeženu?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

To byste zase popřel zákon o zachování hmoty a energie. Vždycky nějaká energie bude potřeba. Už jenom třeba pro Frekvenci 1.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Budeme se snažit to nezatěžovat. Takže v budoucnu to bude alternativní energie, ale bude jí podstatně méně?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Těch zdrojů založených na alternativních zdrojích bude mnohem více. Ty klasické budou pochopitelně ztrácet svůj význam nejenom s tím, jak se bude zdražovat nebo ubývat ropa, uhlí, ale i s tím, že se to přestane vyplácet. Jakmile zavedete uhlíkovou daň, o které se dlouhá léta například v západní Evropě uvažuje, tak se dostanete jinam v té konkurenceschopnosti těch klasických zdrojů založených na spalování uhlí.

Moderátor (Ondřej Hejma):

V tuto chvíli to tady nevyřešíme. Proč pane Kužvarte myslíte, že mi pan Moldán začátkem roku odpověděl, že terorismus není hlavním nebezpečím Temelína? Ptá se posluchač. Čili je tady nějaké větší nebezpečí pro Temelín? Cítím v tom dotazu ironii, ale říká Vám to něco?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Já tady v tom cítím spíše jakési nedorozumění. Já si myslím, že ta hlavní otázka Temelína je v jeho konkurenceschopnosti na našem a zahraničním trhu s energiemi. Ten terorismus, to vidíme v rozmístění jakéhosi leteckého pluku u Dukovan, je nebezpečí. Je to tak.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Poslechneme si další dotaz, dobrý večer.

Posluchač:

Dobrý večer, měl bych dotaz na pana ministra, jaké zaujímá stanovisko ke splavnění Labe, výstavbu vodních děl za Ústí nad Labem? A jestli to nepovažuje za ekologickou katastrofu, pokud dojde k realizaci tohoto?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Vodní díla na dolním Labi jsou nyní v tom procesu posuzování vlivu na životní prostředí. Já bych chtěl zdůraznit, že těch variant, jak splavnit Labe je několik. Skutečně ty nejdražší z těch variant jsou velkým postižením přírody na dolním toku Labe. Ale zároveň také jsou mrháním veřejných prostředků, protože ty miliardy místo toho, abychom z nich postavili obrovské jezy, se mohou využít na modernizaci stávajících systémů dopravy. Na závěr bych chtěl říct, přizpůsobme lodě řece, nikoli řeku lodím.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Čili jste proti jakýmkoli zásadním zásahům do toku řeky Labe za účelem splavňování?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

V některých těch variantách jsou ty zásahy dosti brutální a nepovažuji to za rozumné.

Moderátor (Ondřej Hejma):

My už nemáme čas na další telefonický dotaz. Pane ministře, Vy budete kandidovat v příštích volbách. Budou velice důležité, už se blíží. Řekněte našim posluchačům, proč by měli jít k volbám a proč by měli volit Vaší stranu?

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Určitě by měli jít k volbám, protože budou rozhodovat o budoucnosti této země patrně na 4 roky. Budou rozhodovat o tom, zdali si budou doplácet na školství a zdravotnictví. Budou rozhodovat o tom, zdali jim politická reprezentace bude říkat, vy laici nám do toho nemluvte. Budou rozhodovat o tom, jestli se třeba ekologické organizace dostanou na seznam extremistických organizací jako v polovině 90. let. Vážení občané, jděte k volbám a volte dle svého úsudku.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Pravil Miloš Kužvart - ministr životního prostředí. Já Vám děkuji za návštěvu, někdy zase na shledanou.

Miloš Kužvart - ministr životního prostředí:

Na shledanou.

Moderátor (Ondřej Hejma):

Zítra tu bude Barbora Tachecí, ale teď už zprávy.

[Z P R A C O V A T E L: Č E S K Á I N F O R M A Č N Í A G E N T U R A]