Rok po povodních se do Podskalí na Labi znovu vrací život
22.10.2003 | Českolipský deník
Děčínské Podskalí patří mezi ty lokality, kde si loňská srpnová povodeň zle zařádila. Za pár týdnů po opadnutí velké vody sice už zmizely nejrůznější naplavené barely, pneumatiky a další odpady, ale totéž se nedá říci o přímých následcích, které za sebou zanechala povodeň na tamní přírodě."Labe je složitý systém různých typů biotopů. V jednom roce přijdou zdrcující povodně a hned rok na to následuje několikaměsíční sucho, které trápí lodní dopravu. To jsou nepříznivé důsledky pro člověka, ale příroda se s těmi výkyvy dokáže vypořádat,"tvrdí Petr Bauer z děčínské správy chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Společně se svými kolegy s i dobrovolníky z řad ochránců přírody sledoval proměny v labském kaňonu nesčíslněkrát. Přesvědčil se o tom, že na místech, která povodeň zbavila dřívějších bahnitých částí, se vytvořila a stále vytvářejí plochy, na které se vrací nový život. Je to patrné zejména na pobřežních porostech.Nápor velké vody nevydržely mnohé vzrostlé stromy. Povodeň je vyrvala i s kořeny a mnohé kmeny pomáhali už během loňského podzimu odstraňovat i dobrovolníci. Ovšem už nyní je viditelná obnova vegetace. Objevují se tam mladé náletové porosty, které budou podle názoru ochránců přírody v horizontu nějakých dvaceti či třiceti let stejně kvalitní, jako ty, které poničila velká voda."Je to v podstatě ukázka dynamiky řeky, která neustále něco mění, přetváří a dává možnost i jiným druhům uplatnit se na těchto lokalitách,"dodal Petr Bauer.Správa chráněné krajinné oblasti se společně s Povodím Labe snaží využít nastalých změn i k tomu, aby se do Podskalí a okolních lokalit znovu začal vracet topol černý. Tedy druh, který tam patří jako původní dřevina. Ochránci přírody a vodohospodáři přikročili i k některým úpravám, které pomohou zlepšit podmínky pro bobra labského. Právě Podskalí je totiž jednou z oblastí, kde se chráněnému živočichovi začalo dařit."Došlo tam i k vyhloubení tůní a úpravám slepého ramene řeky,"vysvětlil zástupce Labských pískovců. Tvrdí, že tamní příroda by si navzdory výkyvům počasí dokázala s následky poradit sama. Pokud tam zasahoval a zasahuje člověk, je to jen proto, aby napravil to, co napáchal nebo způsobil na jiném místě."V dolní části toku se objevil nejrůznější nepořádek, který velká voda přinesla z výše položených míst podél Labe. V Podskalí jsme pomohli jenom tím, že jsme tamní lokalitu za pomoci dalších lidí vyčistili. Větší pomoc příroda nepotřebuje, poradí si sama,"dodal přesvědčivě Petr Bauer.
Další články v kategorii Ekologie
- Den stromů připomíná, že péče o krajinu začíná u jednotlivých stromů (21.10.2026)
- Méně administrativy a rychlejší povolovací procesy pro firmy: Vláda schválila novelu zákona o integrované prevenci (20.10.2026)
- Do žlutého kontejneru patří také hliníkové plechovky. Cílem je jednodušší a dostupnější třídění (20.10.2026)
- Ničení amazonského pralesa v Brazílii klesl na minimum za skoro 40 let (19.10.2026)
- Pálit či nepálit? Jak se při podzimním úklidu zahrady vyhnout pokutám (19.10.2026)
- ČIŽP využívá při činnosti čtyři drony, počítá s navýšením počtů jejich pilotů (13.10.2026)
- Odborníci zmapovali tisícovku obcí, které jsou nejvíce ohrožené suchem (13.10.2026)
- Vědci testují šetrnou metodu čištění vody pomocí světla a močoviny (13.10.2026)
- Ani zvonek ani lilie. Na Babinských loukách v Českém středohoří bylo vysazeno 84 vzácných zvonovců liliolistých. (12.10.2026)
- Městský soud odmítl žalobu DIAMO na MŽP. Postup ministerstva v případu Heřmanické haldy potvrdil jako zákonný (09.10.2026)

Tweet



