Restart ekonomik po koronaviru: EU chce splácet dluh i z daně z plastů

Říká se tomu „dvě mouchy jednou ranou“. Plán Evropské unie financovat splátky obřího dluhu ve výši půl bilionu eur, jehož prostřednictvím chce Unie nastartovat ekonomiku, je dobrý i pro životní prostředí. Česko, stejně jako další země EU, bude nová daň z nerecyklovatelných plastů motivovat k ekologičtějšímu chování.

Nezanedbatelné navýšení příjmů Bruselu v době koronavirové krize, ale také páka na to, jak přimět firmy k ekologičtějšímu chování. Nová evropská daň z nerecyklovatelných plastů je stanovena na 0,8 eura (asi dvacet korun) za kilogram.

Podle představ Evropské komise by tato daň mohla do nového evropského víceletého rozpočtu na roky 2021-2027 přinést ročně kolem sedmi miliard eur (necelých dvě stě miliard korun). Z toho je vidět, že tato samotná daň stačit nebude. Ale na druhé straně je její schválení v takové fázi, že budou peníze z jejího výběru k dispozici už od počátku příštího roku.

Nová daň bude tvořit čtyři procenta celkových ročních příjmů Evropské unie a téměř třetinu všech vlastních zdrojů Bruselu.

V české vládě přitom panuje na jejím zavedení silný konsenzus. A to přesto, že podle odhadů bude Česko jejím prostřednictvím odvádět do unijního rozpočtu kolem dvou miliard korun ročně. „Je to dobře, protože plasty jsou problém, který musíme řešit, chceme je regulovat, chceme snižovat jejich množství. Je to důležité pro naše životní prostředí,“ ujistil premiér Andrej Babiš (ANO) po červencovém summitu Evropské rady, který zavedení daně schválil.

Silnou podporu má nová daň i u ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). Ten tvrdí, že nová daň neznamená, že Česko odvede do unijního rozpočtu automaticky o dvě miliardy korun ročně navíc. Podle jeho názoru nová daň také pomůže v tlaku na ekologičtější chování českých firem. „My řešíme spíše to, jakým způsobem ještě víc motivovat k recyklaci plastů,“ uvedl Brabec.

Na druhé straně je pravda, že daň z nerecyklovatelných plastů není novou věcí. Plánovala se ještě předtím, než se Evropská unie vinou koronavirové pandemie dostala do současné hluboké ekonomické krize.„Se zavedením daně z nerecyklovatelných plastů se počítalo ještě před koronavirovou krizí. EU chtěla z nové daně zalepit díru v rozpočtu způsobenou odchodem Velké Británie z EU a zároveň motivovat země k recyklaci,“ uvádí Aneta Zachová, šéfredaktorka odborného serveru Euractiv.

„Daň budou odvádět nikoli firmy, které nerecyklovatelný plast produkují, ale členské státy ze svých rozpočtů. Výše daně se bude odvíjet od hmotnosti nerecyklovatelného plastového obalu vyrobeného v zemi,“ vysvětluje Zachová.

Nová evropská daň na nerecyklovatelné plasty zapadá do celkové strategie EU, která se snaží plasty jako přírodu velmi zatěžující věc výrazně omezit. Jak náhradami, tak co největší recyklací. Především však má skončit praxe, kdy Evropa exportovala velké množství použitých plastů mimo EU, aniž se starala o to kde a jak skončí.

„Evropští zákonodárci by měli přijmout směrnice a pobídky, které by urychlily postup směrem k ekonomice založené na oběhu plastového odpadu,“ vyzvala v dubnu tohoto roku orgány Unie Expertní rada pro vědu evropských akademií (EASAC). „Musíme opětovně využívat plastové zboží a obaly, dramaticky zlepšit recyklaci a především zajistit, aby se žádný odpad nedostával do životního prostředí,“ uvedl její předseda profesor Michael Norton.

„Při přehodnocování našeho přístupu k plastovým obalům si však musíme uvědomit, že plast v současné době nemá v řadě aplikací jinou rovnocennou alternativu. Základem by proto mělo být jejich efektivní využívání a zdokonalení recyklačních technik,“ říká k tomu český člen EASAC Jíří Kotek, ředitel Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd.

K tomu by měla motivovat státy Unie i nová daň z nerecyklovatelných plastů.

Autor: Luboš Palata