Rašeliniště a mokřady při džbánských potocích hostí převážně lužní olšiny

Mokřady v podobě rašelinišť a slatinišť jsou známé na Džbánu v jeho východní části, což je v bílichovském a svatoblažejském údolí. V severozápadní části Džbánu převládají lužní olšiny při potocích na dnech údolí. Jako vzácnost se tam vyskytují i smíšené olšiny podhorského charakteru s olší šedou. První olšinu tohoto typu jsem objevil v Perném jižně od Ročova. V letošním roce jsem objevil druhou lokalitu olše šedé v blízkosti Ročova, která však neleží na dně údolí, ale na jeho severozápadních svazích jako prameniště a mokřina. Olše šedá tam nachází drsnější podmínky k růstu, které jsou samozřejmé ve vyšších polohách. Jde o oblast, kde se říká "V houbě" a leží nad Solopysky, asi jeden kilometr od obce, při silnici směrem na Ročov. Je uzavřená mezi lesními cestami vlevo od hlavní silnice. Horní lesní cesta stoupá a zleva přechází v mladou bučinu. Asi po 300 metrech se pak objeví zabahněná mokřina a prameniště, které se tu prozradí právě porosty olše šedé, olše lepkavé a jasany. Olšina má rozlohu asi 3 ha a klesá k dolejší cestě. Olše šedá převládá, nachází se tam několik desítek stromů různého stáří. Pro olši šedou jsou typické výmladky u pat stromů, které po vyvrácení stromu pokračují v růstu jako tzv. pařezina. V olšině se pro těžko přístupný terén nehospodaří, přestože lesníci v místech provedli odvodnění v podobě hlubokého odvodňovacího příkopu. Většina stromů je tak ponechána svému osudu, lze nalézt četné vývraty, polomy, ale i poražené stromy.