Psík mývalovitý byl vysazen kvůli kožešině, teď je hrozbou pro drůbež
05.06.2002 | Olomoucký den
Stesky chovatelů na přemnožené lišky či kuny, které rdousí drůbež, nemusí být vždy na místě. Slepice totiž může mít na svědomí i psík mývalovitý, živočišný druh, který se v přírodě vyskytuje už několik desítek let, ale kromě myslivců a odborníků o něm lidé téměř nevědí. První exempláře psíka mývalovitého byly ve 30. letech vysazeny v Bělorusku - poskytují totiž cennou kožešinu. Od té doby se tyto psovité šelmy, vzhledem připomínající mývaly, přes Polsko rozšířily až k nám. " Jejich populace se pomalu zvyšuje, " připouští David Wezdenko z referátu životního prostředí šumperského okresního úřadu. Ještě před deseti lety byl podle jeho slov výskyt psíka mývalovitého hlášen jen zcela ojediněle. Dnes je situace podstatně odlišná: " Za poslední roky je výskyt zvířete hlášen pravidelně. Letos myslivci vědí o osmnácti exemplářích, " připomíná odborník. Podle Ctibora Babičky, mysliveckého hospodáře revíru Ucháč uVelkých Losin, budou ovšem reálná čísla mnohem vyšší. " Sčítání přinese jen informace o minimálním stavu. Ve skutečnosti jich bude mnohem víc - ani myslivci o nich nevědí, " vysvětluje. " V Jeseníkách byl poprvé psík zaznamenán v šedesátých letech, " dodává Babička. O vývoji populace psíků mývalovitých zatím odborníci mohou pouze spekulovat. " Vzhledem k tomu, že je u nás čím dál víc lišek, uvažuje se o tom, že to většímu rozšíření psíka mývalovitého brání, " cituje jeden z rozšířených názorů Wezdenko. Populace těchto šelem se přesto postupně zvyšuje. Odborníci zatím jednoznačně nevědí, zda u nás počet těchto psovitých šelem stoupá díky migraci nových jedinců ze sousedního Polska, anebo zda jde o přirozené množení v rámci jejich místních populací. Původní vlastí psíka mývalovitého je Čína, Japonsko a východní oblasti Ruska. Zvíře může dorůst až 90 centimetrů do délky, v kohoutku mívá však pouhých 20 centimetrů. Na lících mu prodloužená srst tvoří typické licousy. Jde o jedinou psovitou šelmu, která se ukládá k zimnímu spánku. Samice může vrhnout až 12 mláďat.
Další články v kategorii Ekologie
- MŽP vyhlásilo nové chráněné lokality včetně rozšíření Žofínského pralesa (03.07.2026)
- Jak čápi přežili horka a bouřky? Zapojte se do sledování hnízd (03.07.2026)
- Rybám v Odře chyběl kyslík, hasiči jim čeřili vodu čerpadlem (03.07.2026)
- Kdo mizí za trnkovým keřem? Startuje záchranný program motýla bourovce trnkového (02.07.2026)
- ČIŽP představila na VědaFestu 2026 moderní technologie pro ochranu přírody (02.07.2026)
- CHKO Soutok ukázal obnovu přírody. Odpůrci se ale nevzdali, půjdeme do extrému, volají (02.07.2026)
- Miska vody může o tomto víkendu zachránit životy. Pomozte vyčerpaným divokým zvířatům (02.07.2026)
- Přes 1 200 škol z Recyklohraní ukazuje, že vzdělávání k udržitelnosti má v Česku své místo. Pátý ročník Celoroční EKO hry zná své vítěze (02.07.2026)
- Odborníci pomáhají zachránit Svatováclavský dub ve Stochově. Z tisíciletého stromu vznikají nové sazenice (02.07.2026)
- Estonsko chce přenést část odpovědnosti za odpad na výrobce (01.07.2026)

Tweet



