Proč je Zelený čtvrtek zelený?

Co symbolizují jednotlivé dny během Velikonoc? A co se během nich děje v kostele? Aneb velikonoční otázky a odpovědi.

Proč se slaví Velikonoce každý rok v jiné datum?

Velikonoce jsou odvozeny od židovského svátku pesach -oslavy vyvedení židovského národa z egyptského otroctví. Právě během pesachu před dvěma tisíciletími totiž došlo k Ježíšovu ukřižování a zmrtvýchvstání. Židé se ovšem řídili lunárním kalendářem, který se s naším rozchází. V důsledku toho se posouvá v kalendáři i datum Velikonoc. Neděle Hodu Božího je stanovena na první neděli po prvním jarním úplňku. Její datum kolísá od 22. března do 25. dubna.

Jaký je význam jednotlivých dnů svatého týdne?

Prvním dnem svatého týdne je Květná neděle: Připadá na neděli před vlastními Velikonocemi a připomíná den, kdy Ježíš slavným způsobem vjel do Jeruzaléma a zveřejnil své mesiášské poslání. Lidé jej vítali a mávali palmovými větvemi. V kostelích se proto v tento den posvěcují přinesené ratolesti - v českém prostředí obvykle kočičky. Zelený čtvrtek připomíná památku Kristovy poslední večeře s učedníky a ustanovení Nejsvětější svátosti a kněžství. Liturgie tento den zahrnuje také obřad mytí nohou. Stejně jako Ježíš umyl nohy apoštolům, umývají dnes biskupové nohy dvanácti vybraným mužům. Na Zelený čtvrtek se také světí oleje, které se potom používají při udílení svátostí během následujícího roku. Český název vznikl přesmyčkou původního německého Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (Zelený čtvrtek).Velký pátek je připomínkou ukřižování a Kristovy smrti, kterou na sebe vzal hříchy celého světa. Pro křesťany je to den nejpřísnějšího půstu, je zcela zakázáno jíst maso. Tento den se neslouží mše svatá, ale věřící se scházejí k uctívání kříže. Bílá sobota symbolizuje den, kdy Ježíšovo mrtvé tělo leželo v hrobě. Přes den se žádné bohoslužby nekonají. Noc ze soboty na neděli je nazývána Velká noc a je vyvrcholením velikonočního týdne. Boží hod se slaví v neděli po Bílé sobotě, při mši si věřící připomínají Kristovo slavné zmrtvýchvstání.

Co je to velikonoční vigilie?

Je to název pro bohoslužbu konanou o Velké noci ze soboty na Boží hod. Liturgie, která je jistým „protipólem“ půlnoční mše o Vánocích, začíná obvykle po sobotním soumraku svěcením ohně před chrámem. Od něho si věřící zapalují svíce, které jsou symbolem světla, které Kristus přinesl světu. Během vigilie věřící čekají, až zvony (které se od Zeleného čtvrtka nepoužívaly) oznámí Kristovo zmrtvýchvstání. Tímto okamžikem končí také čtyřicetidenní půst a začínají skutečné oslavy. Během této pobožnosti přítomní také obnovují křestní sliby a jsou křtěni dospělí, kteří se obrátili na křesťanskou víru.

Co vyjadřuje Velikonoční pondělí?

Původně se Velikonoce bohatě slavily i celý následující týden po nedělní oslavě zmrtvýchvstání. Tento týden se nazývá velikonočním oktávem. Postupně tato tradice upadala, až zůstalo právě Velikonoční pondělí, na které se „nabalila“ celá řada známých lidových zvyků spojených také s oslavami příchodu jara. Duchovně není ovšem tento den zdaleka tak významný jako tři předcházející dny, tedy Velikonoční triduum.

Jsou pro křesťany významnější Vánoce, nebo Velikonoce?

Velikonoce jsou jednoznačně nejdůležitějším křesťanským svátkem. Ačkoliv je samozřejmě Ježíšovo narození, které si připomínáme o Vánocích, významným mezníkem, Kristovo pozemské dílo bylo podle křesťanů dovršeno jeho obětí na kříži za naše hříchy a jeho vzkříšením z mrtvých. Víra v zmrtvýchvstání jako v reálný historický fakt je středobodem křesťanské víry.