PŘIPRAVUJÍ SE ZÁSADY MYSLIVECKÉ POLITIKY

01.03.2002 | Lesnická práce

František Morávek

V loňském roce zadal první náměstek ministra zemědělství Ing. Kalina úkol zpracovat koncepci myslivosti pro období před vstupem České republiky do Evropské unie. Byl proto vypracován návrh Zásad myslivecké politiky (Zásady), který byl projednáván na několika jednáních se zástupci myslivecké veřejnosti. Návrh je v současné době připraven pro projednání v operativní poradě ministra, aby Zásady mohly být uplatňovány v rámci odvětví. Po schválení tohoto materiálu budou Zásady k dispozici pro publikaci v odborném tisku. Protože se však již kolem této problematiky diskutuje, je vhodné zveřejnit alespoň stručnou charakteristiku pojetí těchto Zásad a navrhované úkoly tohoto oboru v období před začleněním ČR do EU.

Myslivost v České republice je charakterizována jako tradiční obor lidské činnosti zabývající se hospodařením se zvěří a aktivní péčí o živočichy v krajině. Myslivost je nedílnou součástí souboru hospodářských činností člověka v přírodě. Představuje aktivity, ve kterých člověk vstupuje do bezprostředního kontaktu s přírodou a může ji tak významným způsobem ovlivňovat. Přispívá k zachování živočišných druhů v jejich pestrosti a dále k rovnováze mezi jejich ochranou a potřebami ostatních složek přírodního prostředí, včetně respektování hospodářských aktivit člověka v tomto prostředí. Významný cíl myslivosti - zachování genofondu zvěře - představuje péči o zvěř samotnou, ale i souběžné zlepšování jejich životních podmínek.

Myslivost je třeba rozvíjet v naprostém souladu s celosvětovým trendem zvýšeného úsilí o ochranu a aktivní péči o životní prostředí, který má v České republice historické kořeny i v myslivecké péči o zvěř a její prostředí. Pouhá cílená produkce některých druhů zvěře a jejich plošné vypouštění do volné přírody jen za účelem lovu není v souladu s tímto trendem.

Myslivost je postavena na právu myslivosti - skládajícím se z celého souboru práv a břemen - které se týká zvěře a prostředí a je vztaženo k vlastnictví honitby. Ve výkonu práva myslivosti musí být kromě tradičních mysliveckých aktivit zakotveny i ekologické a humánní principy. Myslivost tedy není pouhým sportem, jak bývá někdy veřejností chápána.

Největším problémem myslivosti v České republice jsou v určitých oblastech neúnosné stavy některých druhů spárkaté zvěře, způsobující značné škody na tamních ekosystémech. Dalším problémem je stagnace jednotlivých druhů drobné zvěře, pro jejíž rozvoj je třeba vytvářet předpoklady.

ZÁSADY MYSLIVECKÉ POLITIKY

Zásady se opírají o tyto hlavní požadavky:

· Zajistit zachování a trvalé využívání zvěře jako obnovitelného přírodního zdroje a přírodního bohatství tohoto státu;

· Zabezpečit, aby zastoupení a počet jednotlivých druhů, druhová pestrost i složení populací jednotlivých druhů zvěře podle věku a pohlaví bylo v souladu s přírodními podmínkami krajiny a její kulturou a umožňovalo přirozený vývoj ekosystémů;

· Zachovat a obnovit přirozené lokality pro život drobné zvěře jejich aktivní ochranou, údržbou nebo obnovováním dostatečné pestrosti a plochy biotopů;

· Obnovit vzájemnou rovnováhu mezi zvěří a lesem i zvěří a zemědělskou prvovýrobou, při respektování základních požadavků volně žijících živočichů;

· Humanizovat myslivost s cílem co nejvíce chránit zvěř před stresem a utrpením;

· Respektovat vlastnická práva i práva občanské veřejnosti s cílem dosáhnout shody v rozvoji myslivosti;

· Popularizovat myslivecké tradice a aktivity jako odborné a prospěšné služby přírodě;

· Obnovit funkčnost státní správy myslivosti (po transformaci veřejné správy) pro podpoření rozvoje myslivosti a respektování právních norem.

ÚKOLY PŘED VSTUPEM ČR DO EU (DO ROKU 2004)

· Vytvořit a schválit mysliveckou politiku v ČR;

· Vytvořit celkový legislativní rámec myslivosti ve shodě s komunitárním právem EU;

· Vypracovat metodiku objektivního určování "únosných” stavů zvěře, definovaných jako početní stavy v rozpětí stavů minimálních a stavů normovaných (motivujících k hospodaření se zvěří), na základě ekosystémového posouzení prostředí honiteb jako předpokladu pro nastolení rovnováhy mezi zvěří a prostředím;

· Dopracovat rajonizaci jednotlivých druhů spárkaté zvěře a využít její závěry jako rámec obhospodařování zvěře v oblastech chovu;

· Zadat tvorbu rajonizace drobné zvěře jako rámec pro obnovu biotopů vhodných pro tuto zvěř a začít s dlouhodobou podporou ohrožených druhů drobné zvěře, které nejvýrazněji postihly antropogenní vlivy;

· Navrhnout a zavést stimulační nástroje pro vlastníky zemědělských pozemků nevhodných pro zemědělské obhospodařování za účelem vytváření vhodných biotopů pro drobnou zvěř;

· Aktivní účastí na mezinárodních jednáních a studiem trendů v EU připravit myslivost jako obor na vstup do EU;

· Zajistit funkčnost, objektivnost a odbornost transformované státní správy myslivosti na všech stupních.