Při Kosení 2005 zní v Chaloupkách angličtina

Ochránci přírody dotáhli akci na pomezí Třebíčska a Jihlavska k přívlastku mezinárodní. Recept na to, jak z původně studentské iniciativy může vyrůst tradiční akce s mezinárodní účastí, by mohli zájemcům rozdávat ve Středisku ekologické výchovy Chaloupky u Kněžic na pomezí Třebíčska a Jihlavska. Letošní 21. ročník velkého letního kosení dvou mokřadních luk se totiž odehrává převážně v angličtině, a to díky účasti mladých lidí z celé Evropy. A jak Právo zjistilo, ekologové se Česku postarali o příjemnou prezentaci.

Dvě chráněné mokřadní louky nedaleko Kněžic plné tuzemských orchidejí - vstavačů - se dostaly do širšího povědomí před 21 lety. Tehdy student, dnes šéf Chaloupek Jozef Zetěk a parta nadšenců vzali do rukou kosy a ve jménu záchrany vzácného přírodního úkazu začali srážet hlavy bodlákům, tužebníkům, ostřicím a dalšímu agresivnímu býlí.

Z bohulibé iniciativy se stala díky nadšení kněžických ochránců přírody tradice, jejíž organizátoři se letos poprvé rozhodli nabídnout místa také zájemcům ze zahraničí. „Jsou tu lidé z osmi států,“ prozradila chaloupecká lektorka a všudypřítomný duch akce Iveta Vorlíčková. Jak popsala, scénář dne je jasně daný. Kosit se totiž dá, dokud porost drží alespoň trochu vláhy. Sekáči tedy musejí vstávat dřív než sluníčko. Dana Mudrová je 21letá studentka Fakulty humanitárních studií Univerzity Karlovy z Prahy. Kosení se subtilní dlouhovláska účastní každoročně od 16 let. „Já toho zase neudělám tolik jako oni,“ plaše se usmívá dotazu, jak může takový zápřah vydržet.

„Tady tlustí zhubnou a hubení přiberou,“ rozesmál kolegy 26letý student Vysoké školy finanční a správní z Prahy Jakub Pavelka. I on už je tradiční součástí kosení. „Já jsem chtěl zjistit, jaké to dobrovolnictví vlastně je, co to obnáší. A protože jsem v Česku nikdy nebyl, vybral jsem si tuto akci,“ svěřil se budoucí historik archivář, dnes ještě moskevský vysokoškolák Stanislav Dmitrijev. V Česku se mu moc líbí příroda, a lidi, které potkal na akci, jsou prý super.

Také Peter Štolcar ze slovinské Škofja Loky si jako budoucí profesi zvolil historii. „Byl dobrý nápad přijet,“ liboval si navzdory tomu, že z Česka ještě mnoho jiných věcí, kromě louky u Hrutova, nepoznal. Díky speciálnímu programu se ale může těšit. Univerzální řečí se mezi sekáči stala angličtina, kterou vládne i účastník z Francie. Ten se dokonce již stačil škrábnout o kosu, a soutěží tak prý o novinový titulek Za české louky prolita francouzská krev. Mám výstižnější. Za českou přírodu prolit mezinárodní pot.