Pražské Nej

Největším pražským parkem je bývalá Královská obora lidově nazývaná Stromovka. Rozkládá se na ploše 115 hektarů v Praze 7. Pro královskou honitbu ji roku 1266 založil Přemysl Otakar II. Ten ji také obehnal zdí a postavil v ní lovecký letohrádek. Dlouhou dobu byla majetkem českých panovníků. Oboru, poničenou husitskou revolucí, obnovil a rozšířil Vladislav II. Jagellonský. Ferdinand I. Habsburský ji obehnal novou zdí, spojil přímou cestou s Pražským hradem, zřídil v ni rybník a část pozemků zalesnil pro bažantnici. Velký rozkvět prožívala za Rudolfa II. Ten ji opět rozšířil, začal v ní chovat nejen lovnou, ale i domácí zvěř, přestavěl letohrádek a Císařský mlýn, zvětšil rybník a s Vltavou jej spojil podzemní štolou zvanou Rudolfova. Škody, způsobené třicetiletou válkou, byly brzy zaceleny. Koncem 17. století zde postavili Královskou dvoranu, pozdější Šlechtovu restauraci. Barbarsky se tu chovalo sasské okupační vojsko ve čtyřicátých letech 18. století, ale i tentokrát se obora rychle vzpamatovala. Velké lidové zábavy se v ní odbývaly roku 1792 u příležitosti slavné korunovace Františka I. Na začátku 19. století začala její rychlá přeměna ve veřejný sad pro rekreaci Pražanů. Dnešní podobu jí koncem 19. století dal hlavní zahradník Karel Rozinek. Pro připravovanou Zemskou jubilejní výstavu bylo od obory koncem 19. století odděleno na východě tři sta tisíc metrů čtverečních. Na nich pak v rekordní době vyrostl velký výstavní areál. Za komunistického režimu se oboře říkalo Park kultury a oddechu Julia Fučíka.