Pozemkový spolek Podblanicka

Všichni jsme svědky rychlých změn prostředí kolem nás. Tyto změny bohužel často znamenají nenávratnou ztrátu přírodního a kulturního dědictví. Proto od roku 1979 existuje Český svaz ochránců přírody a proto byl Českým svazem ochránců přírody Vlašim ustaven Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka (dále Jen PSPPP), který navazuje mJ. na tradici okrašlovacích spolků.

Spolek se stará, aby to, co našemu malebnému kraji pod horou Blaník dává jeho jedinečný charakter, zůstalo zachováno. Organizace, podporovaná členy a sponzory, spolupracuje s vlastníky půdy, lesníky, zemědělci, obcemi, jinými neziskovými organizacemi, podnikateli i státními orgány.

Pečlivě zvažuje u každého pozemku, jak by mohl být nejlépe chráněný, a volí vždy z několika legálních možností, např. dohodu s vlastníkem či uživatelem, ustavení věcného břemene, dlouhodobý nájem či nákup pozemku spolkem apod.

Kde spolek vyvíjí svoji činnost

Zájmovým územím pozemkového spolku je, jak vyplývá z jeho názvu, oblast Podblanicka. Podblanicko, Pod Blaníkem, Kraj pod Blaníkem, Blanicko atp. jsou pojmy po mnoho let často užívané pro různé regionální práce, časopisy, noviny a knihy. V různých dobách bylo pod tento název zahrnováno různě velké území. Z většiny jeho záběr odpovídal významu přikládanému v té které době Blaníku jako symbolu národního vědomí. Utváření pojmu Podblanicko souvisí s dovršením procesu, v němž se konstituoval moderní český národ a česká občanská společnost.

O přijetí a stabilizaci Podblanicka rozhodlo až postupné osvojování nového názvu

několika po sobě následujícími generacemi. Ty určily, že se pojem vytvořený ve vrcholném období národního obrození obecně a dlouhodobě prosadil.

Lze konstatovat, že Podblanicko přibližně odpovídá území současného okresu Benešov s redukcí na jihovýchodě a jihu u Sněti, Duníc, Horní Lhoty a Řísnice a na severu u Pyšel a Krhanic a s rozšířením na jihu o Mladovožicko (zejména pak severní část), na západě o kraj kolem Jesenice, Kosovy Hory, Prosenické Lhoty a Osečan a na severu až severovýchodě u Sázavy a Rátají nad Sázavou.

Cíle pozemkového spolku a charakter jeho aktivit

Pozemkový spolek podchycuje cenná území z hlediska ochrany přírody a krajiny (přednostně chráněná území) na území Podblanicka a usiluje o dosažení dohod s vlastníky a uživateli těchto území, získání vybraných částí do vlastnictví či získání jiných věcných práv k pozemkům, s cílem zajistit dlouhodobě takovou péči o tyto plochy, která 'zaručí udržení jejich hodnot i pro další generace.

Proč jsou v úplném názvu spolku obsaženy i památky? Spolek se chce věnovat jak památkám přírodním (např. geologickým, paleontologickým apod.), tak památkám kulturním, které jsou součástí volné krajiny (tzn. například drobné sakrální stavby), ale i dalším (především v závislosti na zájmech členů Spolku).

Konkrétně již v současné době se spolek věnuje například přírodní památce Na Ostrově u Nemize (jalovcové stráně a "Údolí Ticha"), přírodní památce V Olších u Miličína (lokalita bledule jarní), přírodní památce Křečovický potok (lokalita vzácných řas a dalších organismů), přírodní rezervaci Podlesí u Býkovic pod Blaníkem (rašelinné louky, rybníky), přírodní památce Rybníček u Studeného (mokřad), přírodní rezervaci Údolí potoka u Dolské myslivny u Lukavce (podmáčené louky), přechodně chráněné ploše Křížovský lom, přírodní památce Na Kačíně u Kunovic (komplex podmáčených luk), připravované přírodní rezervaci Řísnické louky (komplex podmáčených a rašelinných luk), přírodní rezervaci Štěpánovský potok, přírodní rezervaci Podhrázský rybník, vybraným lokalitám v přírodním

parku Jistebnická vrchovina a v CHKO Blaník (zejména květnaté a mokřadní louky, geologické útvary apod.) a řadě dalších.

O všechna tato území již ČSOP aktivně mnoho let za podpory Okresního úřadu v Benešově a Pelhřimově, Správy CHKO Blaník a AOPK ČR prakticky pečuje.

Dále se spolek podle aktuálnosti věnuje všem ostatním plochám, které odpovídají základním cílům, které jsou shora naznačeny. Takto například byla uzavřena smlouva s městem Týnec nad Sázavou, týkající se zajištění ochrany bohaté populace (letní kolonie) netopýra velkého v týneckém hradu, jsou uzavírány dohody s vlastníky na různých místech okresu na plochách významných z hlediska ochrany přírody a krajiny (a často hospodářsky nevýznamných), například přebírání věcných práv k mokřadům, remízům, nebo pozemkům, kde roste památný strom. Celkem Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka pečuje o více než 300 ha přírodovědně cenných pozemků, několik desítek dalších přírodních objektů (památných stromů, geologických útvarů apod.), několik kulturních památek atd.

Kdo může do spolku vstoupit

Spolek je otevřen všem zájemcům, kteří: - vlastní pozemek, o kterém jsou přesvědčeni, že je cenný z hlediska ochrany přírody a krajiny, nechtějí ho sami obhospodařovat a jsou ochotni ho do spolku vložit (darem, za nevelký peníz, do bezplatného dlouhodobého nájmu apod.) - vlastní pozemek, o kterém jsou přesvědčeni, že je cenný z hlediska ochrany přírody a krajiny, a chtějí na něm i v budoucnu hospodařit, avšak takovým způsobem, který bude zaručovat uchování přírodních, kulturních (či krajinářských) hodnot pozemku i pro další generace

- přímo pozemky nevlastní, ale chtějí se na údržbě cenných pozemků prakticky podílet - chtějí na činnost spolku finančně či jinak přispět.

Fotografie:

Chráněný prstnatec (vstavač) májový má jednu z nejbohatších lokalit na okrese Benešov na rašelinných lukách v přírodní rezervaci Podlesí u Býkovic pod Blaníkem, které Jsou ve vlastnictví PSPPP.

Krajina v okolí Sázavy a Středního Povltaví bývala od nepaměti místem pro oddych, sport a romantické výlety. Postupem času se stala významným místem pro rekreaci a s tím začalo postupné rozšiřování sídel. Proto zachování původního rázu krajiny, jednotlivých ekosystémů a kulturních hodnot Je Jednou z priorit, které si stanovilo Podblanické ekocentrum i jeho Pozemkový spolek. Foto Miroslav Franta

Jedním z prvních území, které bylo začleněno do Pozemkového spolku pro přírodu a památky Podblanicka, byla přírodní památka "Na Ostrově" u Nemize. Na snímku Dagmar Tlustošová při sklizni sena z údolních luk chráněném území.