Poslanci přijali zákony usnadňující obnovu země

Poslanci včera ve zkráceném jednání přijali několik změn zákonů, které by měly umožnit obcím a lidem lépe se vyrovnat s řešením následků povodní. Bez problémů prošla novela zákona o veřejných zakázkách. Pokud ji schválí i Senát a podepíše prezident, obce by nemusely vypisovat výběrová řízení v přesně vymezených případech souvisících s katastrofami. Týká se to například situací, kdy budou chtít rychle nechat postavit náhradní bydlení pro lidi, jimž velká voda vzala dům. Mohlo by to velmi urychlit začátek stavby. Sněmovna přijala i novelu stavebního zákona, která mimo jiné umožňuje zrychlit stavební řízení. Podpora pro kontroverzní úpravu stavebního zákona však nebyla jednoznačná. Proti se postavil například i ministr životního prostředí Libor Ambrozek.

Ministerstvo pro místní rozvoj však svůj návrh úprav stavebního zákona obhajovalo s tím, že se týkají pouze věcí souvisících s povodněmi a s vyhlášením krizového stavu. "Stavební řízení by se mělo zrychlit, některé administrativní kroky se vypouští," řekl k návrhu Petr Dimun, mluvčí ministra pro místní rozvoj. Jedním ze sporných je například ustanovení, které neumožňuje veřejnosti účast při správních řízeních. Této možnosti často využívali ekologové, aby zabránili stavbám, které by podle nich velmi zatěžovaly přírodu. Ministr životního prostředí se proto postavil proti, ale svůj boj prohrál už při jednání vlády. Sám říká, že kvůli časové tísni, ve které vznikaly "povodňové zákony", nestihl přesvědčit kolegy. Ambrozek proto včera ve sněmovně vládní návrh nepodpořil. "Ano, hlasoval jsem proti, stejně jako kolegyně Buzková (ministryně školství), která mě podpořila i na vládě. Nakonec jsme prohráli o šest hlasů," říká. Úřad Pavla Němce však tvrdí, že jde jen o ustanovení na omezenou dobu od vyhlášení krizového stavu. "Za několik měsíců přestane platit," uvedl. Kromě tohoto bodu jsou ve stavebním zákonu dv ě hlavní změny. "Mnoho obcí má z minulosti jen zastaralý, anebo vůbec žádný územní plán, na kterém nejsou vyznačeny aktuální zátopové oblasti. Proto do doby, než budou vypracovány, by se nemělo v těchto oblastech vůbec stavět," říká Dimun. Výjimkou budou jen stavby ve veřejném zájmu, jako třeba protipovodňové bariéry. Lidé, kteří si chtějí postavit dům, přestože jim ho smetla či poničila voda, opět na stejném místě, však nejsou úplně bez šance. Ministerstvo podle Dimuna jedná s obcemi a pozemkovým fondem, aby takové pozemky vyměňovaly za jiné. S tímto opatřením souvisí i další, které lidem, kteří už stavbu zahájili podle staré dokumentace, umožňuje její dokončení. "Dodatečně jen ohlásí, že staví," říká Dimun. Omezenou platnost tři měsíce po ukončení krizového stavu má také přijatá novela zákona o veřejných zakázkách, která vypouští nutnost vypisovat výběrová řízení. Obec by si tak mohla například rychle vybrat firmu, která bude stavět protipovodňové hráze.