Pomohla by ekologickým zemědělcům nulová DPH?

Evropská komise (EK) očekává, že by ekologičtí zemědělci mohli v roce 2005 obhospodařovat až 10 % zemědělské půdy z její celkové výměry v zemích evropské patnáctky. Alespoň to uvádí v Průvodci pravidly Společenství pro ekologické zemědělství z roku 2000. To by ovšem znamenalo více než ztrojnásobit rozlohu ekologicky obhospodařovaných polí, luk a pastvin oproti roku 2000. Tehdy se ekologicky hospodařilo na 3,94 milionech hektarů zemědělské půdy, což bylo 2,9 % její celkové výměry.

Ekologické hospodaření je perspektivní odvětví

Podle studie nizozemského Centra pro zemědělství a životní prostředí (CLM) roste v posledním desetiletí v zemích Evropské unie (EU) výměra ekologicky obhospodařované půdy průměrně o 25 % ročně. Údaje CLM hovoří o tom, že celosvětový obrat na trhu z produkty ekologického zemědělství byl v roce 2000 téměř 21 miliard amerických dolarů (USD) - 9,5 miliardy USD "vydělali" evropští farmáři, 9 miliard jejich američtí a 2,2 miliardy japonští kolegové.

"Aby zlepšily podmínky ekologického hospodaření, připravují vlády zemí EU nejrůznější národní opatření - od přímých dotací, podpor pro přechod k organickému zemědělství až po podpůrné dotace pro udržování ekologického statutu farem," říká studie CLM. K nepominutelným podporám patří i dotace na obnovu venkova a krajiny. Ty dokonce tvoří součást dotační politiky EU i v rámci Společné zemědělské politiky (CAP - Common Agricultural Policy).

Pomohla by DPH na nule?

Autoři studie CLM se rozhodli, že zkusí předpovědět, jak moc by nárůstu rozlohy ekologických farem pomohlo zavedení nulové sazby daně z přidané hodnoty (DPH) pro bioprodukty, jak se říká produktům ekologického zemědělství.

Autoři vycházejí z toho, že zavedení nulové DPH by zlevnilo bioprodukty na trhu, čímž by se zvýšila jejich konkurenceschopnost vůči potravinám ze zemědělství konvenčního. Samozřejmě, míra tohoto zvýhodnění se liší v rámci EU zemi od země stejně, jak se liší národní sazby DPH. Ty se pohybují od nuly (Irsko) až po 25 % (Dánsko). Pro svoji studii tedy vybrali pouze čtyři země, které měly reprezentovat jakýsi "průměrný" dopad nulové sazby DPH na ceny biopotravin - Rakousko (DPH 10 %), Dánsko (25 %), Švédsko (12 %) a Nizozemí (6 %).

Poté srovnali průměrné ceny tří druhů základních potravin (obilniny či mouka, mléčné výrobky, brambory) z konvenčního a ekologického zemědělství a poté ceny biopotravin v případě nulové sazby DPH.

Rakousko - ráj ekofarmářů

Rakousko je v dnešní Evropě považováno téměř za jakýsi "ráj ekologických zemědělců". Hospodaří tu na téměř 288 tisících hektarů, což je 8,43 % zemědělské půdy v zemi. Na této půdě je 19 741 ekologických farem, což je 7,3 % všech rakouských farmářů.

V Rakousku existuje poměrně nízká (10%) sazba DPH. Čili její snížení na nulu by se v cenové konkurenceschopnosti biopotravin příliš neprojevilo. Stále by zůstaly o poznání dražší - chléb zhruba třikrát, mléčné výrobky jeden a půlkrát a brambory dokonce čtyřnásobně).

Přesto zde lze, podle studie, očekávat po případném snížení DPH zvýšení poptávky po biobramborách o 20 %, u biomléka a biochleba by se poptávka zvýšila zhruba o desetinu.

Nizozemí má co dohánět

V Nizozemí hospodaří 1 391 ekologických farem (1,48 % ze všech farem v zemi) na 27 820 hektarech. To je pouze 1,39 % z celkové výměry zemědělské půdy.

Sazba DPH v Nizozemí je 6 %. Už z toho je možné očekávat, že vliv jejího snížení na nulu nebude pro cenovou konkurenceschopnost bioproduktů nijak zvlášť výrazný.

Trochu zvláštním faktem je, že už dnes se ceny konvenčních a ekologických potravin v Nizozemí vzájemně velmi blíží - liší se zhruba o 15 až 25 %.

Díky tomu by i relativně malé zlevnění biovýrobků (o 6 % DPH) mohlo v některých případech zvednout poptávku i o málo více (autoři očekávají zvýšení poptávky o brambory o 10 %), na druhou stranu právě cenová vyrovnanost konvenčních a biopotravin znamená, že zákazníci si malého cenového výkyvu "ani nevšimnou". Proto autoři očekávají u chleba, mléka a jogurtů vzestup poptávky maximálně o 5 %.

Švédsko - pěkný průměr

Ve Švédsku je dnes 3 253 ekofarem (3,6 % z celkového počtu), které hospodaří na 155 674 hektarech, tj. na 5 % zemědělské půdy.

Sazba DPH je ve Švédsku 12 %, ceny konvenčních a biopotravin se liší o 15 až 20 %. Švédsko je tedy podobným případem jako Nizozemí s tím, že se cílovému stavu 10% zastoupení ekofarmářů mezi zemědělci blíží daleko víc.

Očekávané zvýšení poptávky po chlebu, mléku, jogurtech, máslu i bramborách z ekologického zemědělství ve Švédku se pohybuje okolo 10 %.

Dánsko - biopotraviny levnější

Zvláštním případem je Dánsko. Zavedení nulové sazby DPH by tu znamenalo, že biopotraviny budou levnější, než konvenční konkurence! Dánové totiž latí 25% DPH. Po jejím zrušení by prudce klesly ceny všech zkoumaných výrobků - mouky, mléka, jogurtů i másla. Autoři studie očekávají nárůst poptávky v rozmezí od 20 do 50 procent.

Už dnes se v Dánsku ekologicky hospodaří na 146 685 hektarech, což je 4,9 % zemědělské půdy (3 099 farem).

A celá Evropa?

Jaké tedy podle autorů studie z těchto čtyř případů plynou závěry pro celou EU? Zavedení nulové sazby DPH ve všech zemí EU by ve svém důsledku mohlo znamenat zvýšení rozlohy ekologicky obdělávané půdy o 289 258 hektarů. Nezvýšilo by tedy rozhodně rozlohu tak, aby samo o sobě pomohlo dosažení kýžených deseti procent, nicméně zvláště v zemích s vyššími sazbami DPH (Dánsko, Finsko, Itálie, Švédsko) by mohlo ekologickým zemědělcům pomoci dost výrazně.