Podle OECD hrozí, že emise CO2 do roku 2050 vzrostou o 50 %

Pokud státy nezačnou důsledněji bojovat proti změnám klimatu, světové emise skleníkových plynů vzrostou do roku 2050 o 50 %, na planetě dojde v důsledku toho k nevratným změnám a náklady vyjádřené spotřebou na hlavu budou o 14 % nižší. Uvedla to ve své nejnovější zprávě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

„Pokud se světový energetický mix nezmění, fosilní paliva budou do roku 2050 pokrývat zhruba 85 % spotřeby, což bude mít za následek 50% nárůst emisí skleníkových plynů a zhoršení ovzduší ve městech,“ píše se ve zprávě k budoucímu vývoji životního prostředí, kterou včera vydala OECD.

Světová ekonomika má být do roku 2050 čtyřnásobně větší než dnes a spotřeba energie má vzrůst o 80 %. Zpráva navzdory tomu neočekává ve složení energetického mixu žádné dramatické změny.

Fosilní paliva, mezi něž patří ropa, uhlí a zemní plyn, budou tvořit 85 % energetického mixu, obnovitelné zdroje včetně biopaliv se na něm mají podílet 10 % a zbytek energie bude pocházet z jádra.

OECD předpovídá, že vzhledem k takto významné závislosti na fosilních palivech vzrostou emise oxidu uhličitého v důsledku spotřeby energií o 70 % a do roku 2100 se teplota planety zvýší o 3 až 6°C. Podle závěrů z Mezivládního panelu OSN pro klimatickou změnu přitom již při zvýšení teploty o 2°C dojde na Zemi k nenávratným změnám.

Nejvyšší emise v historii

Světové emise v energetickém sektoru dosáhly v roce 2010 historického maxima. Do ovzduší bylo navzdory zpomalení světové ekonomiky a poklesu průmyslové výroby vypuštěno 30,6 gigatun CO2.

Pokud vlády nepřijmou proti změnám klimatu žádné nové kroky, náklady vyjádřené spotřebou na hlavu budou v roce 2050 nižší o 14 %, píše se ve zprávě.

To ale nejsou jediné náklady. V důsledku vyššího znečištění vzroste i počet předčasných úmrtí, a to až na 3,6 milionů ročně (oproti dnešnímu stavu jde o zhruba dvojnásobek).

Až o 55 % vzroste poptávka po vodě, bude docházet k bojům o vodní zdroje, 40 % světové populace bude žít v oblastech s nedostatkem vody a dojde k vyhynutí až 10 % živočišných a rostlinných druhů.

Pokud chce Svět nejhorším scénářům zabránit, musí nejpozději v roce 2013 se změnami klimatu něco dělat, říká dále zpráva OECD. Podle materiálu musí vzniknout globální trh s uhlíkem, musí dojít k výraznému poklesu emisí v sektoru energetiky a je třeba investovat do výzkumu všech nízkonákladových technologií včetně energie z biomasy nebo zachycování a ukládání uhlíku do geologických formací (technologie CCS).

Uhlíkové trhy

Pokud by došlo k tomu, že nová mezinárodní dohoda vstoupí v platnost až v roce 2020 a uhlíkový trhy nebudou propojené, bude muset Svět k udržení nárůstu teploty pod 2°C po roce 2020 začít snižovat emise výrazně rychleji, aby zanedbání v předchozích letech dohnal.

Závazky ke snižování emisí skleníkových plynů, k nimž se dnes státy hlásí, nejsou podle OECD dostatečné.

Materiál dále uvádí, že k vyšším investicím do nízkoemisních technologií začne docházet ve chvíli, kdy bude cena uhlíku předvídatelná a bude stanovována pomocí tržních mechanismů na uhlíkových trzích nebo pomocí uhlíkových daní.

Za nejlevnější klimatickou politiku OECD označila propojení národních a regionálních uhlíkových trhů, čímž by došlo k vytvoření světové ceny uhlíku.