Plastové lahve plní skládky

Rozvinuté země podporují vratné obaly a recyklaci plastů

Na skládkách komunálního odpadu na našem území letos skončí několik desítek tisíc tun plastových lahví (tzv. PET lahví). Přestože jsou lehké, zabírají zbytečně mnoho prostoru. Až sto let můžeme čekat než se rozloží a uvolní místo jinému odpadu. Nic jiného se s tím momentálně dělat nedá.

Naprostá většina obchodů dnes již skleněné zálohované lahve nevykupuje. Namísto toho se výrobci limonád a minerálních vod, ale zčásti i alkoholických nápojů, doslova vrhli na balení svých produktů do PET lahví. Ty mají oproti skleněným lahvím mnoho výrobních a spotřebitelských výhod. Jsou lehčí, jejich výroba je levnější, spotřebitel je nemusí nosit zpět do obchodu, nerozbijí se a dají se opět uzavřít. Především se však po jejich jepičím životě výrobce či prodejce nemusí zajímat o jejich další osud. Tím se však podle ekologů stává z lahví velmi rychle odpad.

Ministerstvo životního prostředí odhaduje, že letos se v ČR vyrobí přes 30 tisíc tun plastových lahví. Podle informací Daniela Vondrouše z Hnutí Duha se 90 procent z nich nijak nevyužije. "Ačkoli většina výrobců uvádí na těchto obalech, že jde o recyklovatelný obal, zpracovává se pouze zhruba deset procent těchto lahví," řekl. Za hlavní příčinu označuje vysoké náklady na sběr, třídění a odvoz PET lahví, které musí hradit obce. Nejvyššího využití se navíc podle odborníků dá dosáhnout v případě, že se vytřídí pouze plastové lahve. Ve většině měst a obcí se sbírají plastové lahve dohromady s ostatními plasty. I kdyby měla obec peníze na dotřiďovací linky, z PET lahví se již nevyrobí původní láhev. "Kvalita této druhotné suroviny se postupně snižuje a možnost dalšího materiálového využití je tak omezena," tvrdí Vondrouš. Ze získaného materiálu se vyrábí například dálniční kůly.

Recyklace odpadu z plastových lahví má podle ekologů navíc řadu negativních dopadů na životní prostředí. "Především se znečišťuje voda při praní PET drtě, spotřebovává se vyšší množství energie a vypouští se více emisí než při výrobě skleněných lahví," tvrdí Hnutí Duha. Ekologové upozorňují také na vyšší náklady při rekultivaci skládek, léčbu alergií a dalších nemocí. V zemích Evropské unie například existují systémy objemových limitů plastových lahví, které výrobci mohou uvést na trh. I za toto množství pak hradí příspěvek do fondu, ze kterého se hradí sběr a třídění lahví pro zpětné využití či recyklaci. Z recyklovaného materiálu se vyrábí netkaný textil a koberce. Většina rozvinutých zemí však podporuje zejména vratné obaly.