Ověřují dopady skleníkového efektu

Významný mezinárodní ekologický experiment, o němž jsme psali téměř před dvěma lety, přinesl první dílčí výsledky. Po pěti letech pěstování smrků v obřích sklenících s "umělou" atmosférou obohacenou oxidem dusíku, se ukazuje, že na dřevinách se neprojevují výrazné degenerativní procesy, před nimiž v souvislosti se zvyšujícím se podílem CO2 v ovzduší tolik varují někteří ekologové. V oblasti Bílého Kříže v Beskydech začala před pěti lety ve dvou obřích sklenících pěstovat Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně spolu s Ústavem ekologie krajiny Akademie věd ČR smrky. Cílem experimentu je ověřit, jakým způsobem budou v budoucnu stromy absorbovat zvýšenou koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře a vědci tak zkoumají pravděpodobné vlivy tzv. skleníkového efektu. "Hlavním úkolem je zjistit ve zvláštních sklenících, jak se bude lišit vývoj stromů vyrůstajících v ovzduší s běžnou koncentrací kysličníku uhličitého, ale i dalších škodlivin, ve srovnání s vyšším výskytem těchto látek produkovaných průmyslem, automobilismem a běžnou lidskou činností," vysvětluje podstatu experimentu vedoucí pracovník výzkumného centra Bílý Kříž Otmar Urban. Již před dvěma lety jsme o problému uvedli, že podle vědeckých prognóz bude v horizontu padesáti let koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře dvojnásobně vyšší, než jaká je dnes. Evropští vědci v několika podobných zařízeních, jaké se nalézá na Bílém Kříži, zkoumají, zda stromy budou schopny tomuto dramatickému růstu koncentrace kysličníku uhličitého čelit jeho pohlcováním. Pokud by se tak nedalo, může mít růst koncentrace plynu neblahý vliv na celosvětové klima, neboť vlivem skleníkového efektu by se podle nich mělo urychlit tání ledovců a docházet by mohlo také k posunu klimatických pásem. Před dvěma lety Jiří Kalina z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity dokonce tvrdil, že pokud by příští vývoj zemské atmosféry měl jít tímto směrem, "smrky by u spodu koruny vyrůstaly hustší, ale větve, které jsou vystaveny slunci budou křehčí a náchylnější k polomům". Zmenšit by se měl také poměr velikosti kořenů ke zbytku dřevin, což by znamenalo sníženou stabilitu smrkových porostů. První výsledky jsou pozoruhodné. Do jednoho ze skleníků byl po celou dobu experimentu vháněn kysličník uhličitý (týdně zhruba dvě tuny), takže atmosféra zde obsahovala dvojnásobné množství tohoto plynu, než je běžné. "Monokultura pod větším vlivem CO2 vykazuje větší nárůst dřevní hmoty, přičemž také klesá pórovitost a zvyšuje se pevnost," uvádí základní poznatek experimentu Urban. Podle něho stromy uzavírají také průduchy pro vodní páru, takže tyto stromy by měly zadržet více vodních srážek v případě přívalů deště. "To by byly veskrze dobré zprávy, ale jen těžko nyní stanovíme další vývoj, který sebou může nést i negativní prvky," uvažuje šéf experimentátorů. Ukazuje se, že v prostředí s větším množstvím oxidu uhličitého se zrychluje fotosyntéza, avšak po třech letech vědci pozorovali její retardaci a dosud nejsou schopni stanovit, jak vývoj bude pokračovat. Podle Urbana není bez zajímavosti, že přírůstky stromů pod větším vlivem CO2 obsahují více cukrů. "To by mohlo více lákat škůdce, například svilušky," míní experimentátor. Experimenty tohoto typu jsou ve světě prováděny v rozdílných klimatických pásmech od Skandinávie až po Středomoří. Testovány jsou jejich typické dřevinové porosty, jako topoly, borovice, či dokonce kaštany. O první výsledky experimentu na Bílém Kříži je obrovský zájem v zahraničí. Ačkoli je zatím na závěry příliš brzy, první výsledky jakoby naznačovaly, že to s hrozbou tzv. skleníkového efektu není takové, jak se všeobecně dosud soudí. Úplné výsledky experimentů však budou známy teprve tři roky poté, co skleníkové stromy budou poraženy. Odborníci pak budou zkoumat nejen kvalitu dřeva, ale provedou i analýzy jeho buněk.