Odborná exkurze - za tetřevem hlušcem do Polska

V září loňského roku proběhla na pozvání Prof. Romana Dziedzice z Akademii Roľnicze v Lublinu myslivecko - lesnická exkurze posluchačů Fakulty lesnické a dřevařské Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně (FLD MZLU), které se zúčastnili tři studenti - M. Ernst, J. Žák a P. Zajpt - jinak též diplomanti Ústavu ochrany lesů a myslivosti FLD MZLU.

Po přijetí pedagogickým sborem na děkanátu Akademii Roľnicze v Lublinu jsme diskutovali o problematice úbytku zajíce polního na území Polska a poté o lesnických problémech v Regionálním ředitelství Lasow Panstwowich v Lublinu a v Nadlesnictví Lasy Janowskie. Náš program pokračoval návštěvou Kola Lowieckego v Lublinu a Rostočanského národního parku, který v důsledku velkých rašelinišť a rašelinných jezer vyniká bohatou faunou a flórou. Další návštěva směřovala do Nadlesnictví Rudnik, které svou organizací připomíná náš LZ Židlochovice. Jeho celé hospodaření stojí především na myslivosti, zejména na příjmech získaných od poplatkových lovců, kterými jsou ze dvou třetin cizinci. Lovečtí hosté se věnují lovu zvěře černé (které se loví 55,6 %), dále srnčí (27,4 %), jelení (16,2 %) a daňčí (0,8 %). Místní podmínky rovněž umožňují společný lov na koroptve a zajíce.

Hlavním cílem naší návštěvy však byla problematika umělého odchovu tetřeva hlušce v odchovně Brzóza Królewska v Nadlesnictví Ležajsk, kde nás přijal její vedoucí Inž. Lech Steliga a chovatelka Anna Bukowska.

Založení odchovny se datuje k 14. dubna 1993. V rámci odchovny byly na ploše 1683 m2 vybudovány dva tetřevince, přičemž každý z nich je dále rozdělen na několik větších voliér, ve kterých se pohybují pouze slepice či kuřata a kde probíhá i hnízdění. V několika menších boxech jsou samostatně umístěni kohouti. Průchod všemi částmi je umožněn pouze slepicím a zajišťují jej kruhovité otvory o průměru 18 cm. Celý objekt je ve vzdálenosti 20 m od voliér obehnán pletivem, které je napájeno elektrickým proudem a zajišťuje tak nezbytnou ochranu před škodnou. Každodenní dozor umožňuje chovatelům přibližně 7 m vysoká dřevěná pozorovatelna.

Vnitřní vybavení voliér tvoří především hustě vysázené ostrůvky smrku a borovice s jednotlivě přimíšenou břízou, osikou, jalovcem, arónií a rybízem černým a červeným. Půda je porostlá různými druhy trav a bylin (např. kopřiva nebo třezalka), nebo je v některých místech pokryta vždy čerstvě vykopanými drny brusnice borůvky. Pro případ velmi suchého období je zabudováno zavlažovací zařízení. Z přírodních materiálů, které jsou nutné k vytvoření umělého biotopu tetřeva, byly vybudovány dřevěné hřady, písčito - rašelinná popeliště a uměle vytvořené vývraty. Dalším vybavením jednotlivých voliér jsou misky z umělé hmoty, ve kterých je dvakrát denně podávána potrava a říční písek s popelem. Umístěny jsou vždy na stejném místě pod eternitovou stříškou o rozměrech 1 x 1 m. Poblíž se nachází elektrické lampy, které v noci lákají létající noční hmyz. Pod lampami jsou postaveny misky s vodou, do kterých hmyz padá a následně slouží chovaným tetřevům jako výborný zdroj bílkovin.

Potravu chovaných ptáků tvoří dvě složky - přirozená a doplňující. Přirozenou potravou jsou především jehlice borovice, smrku a jedle, letorosty brusnice borůvky a brusinky, břízy, lísky a v letním období osiky, dubu, jeřábu, bezu černého a hroznatého a rybízů i s plody. Složku dále tvoří kopřiva, smetanka, řebříček, třezalka, máta, šalvěj, rmen, různé trávy a hmyz (např. mravenci ve všech vývojových stadiích, především kukly). Doplňující složkou jsou jablka, sekaná mrkev a cibule, pórek, natvrdo vařená vejce, nízkotučný tvaroh a méně pak oves, ječmen, pšenice a kukuřice. Obiloviny se však musí dávat ve velmi malém množství a nepravidelně, protože trvalou konzumací se dalším generacím tetřevů zkracuje slepé střevo. Ptáci by poté nebyli schopni zužitkovat svou přirozenou potravu a ve volnosti by uhynuli. Samotné krmení v průběhu roku vyžaduje znalosti přirozené potravní nabídky ve volné přírodě, kdy je příjem potravy limitován nabídkou biotopu a potřebou jedince v jednotlivých ročních obdobích a vývojových stadiích. Toto téma by však bylo obsahem na samostatný článek, a proto se jím nebudu dále zabývat.

Stručně se pokusím popsat alespoň problematiku místního odchovu, který do dnešní doby probíhá více méně bez použití metody nasezení odebraných vajec domácími slepicemi a následného dolíhnutí v inkubátoru. Jde tak o přirozenější formu - vysezení tetřeví slepicí, což s sebou přináší riziko velkých ztrát na kuřatech v prvním měsíci života. V tomto období totiž kuřata nemají dostatečně vyvinutou schopnost vlastní termoregulace a často hynou na prochlazení. Tok začíná v místních podmínkách již koncem února (tehdy je neúplný) a vrcholí od konce března do začátku května. V tomto období dochází ke kopulaci, před kterou si každá slepice vybírá svého kohouta. Doslova na poslední chvíli před snesením prvního vajíčka zakládá tetřevice hnízdo, které je ukryto pod větvemi smrku nebo v trávě na vyvýšených místech, např. u vývratů. Snůšku, která čítá v průměru 8 - 10 vajec, začínají slepice klást již v první polovině dubna. Na vejcích sedí 26 - 28 dní. Na hnízdo začínají zasedat po snesení osmého vajíčka, předtím jsou všechna dříve snesená vejce odebírána, uskladněna a nahrazena vajíčky od domácích slepic, aby byla poté zpětně vyměněna a dospělo se k rovnoměrnému líhnutí kuřat. Kuřata jsou pak vychovávána matkou, což je dobré pro tvorbu jejich instinktů. Hrozí však vyšší riziko prochladnutí a infekce. Právě z těchto důvodů začínají polští chovatelé uvažovat o změně metodiky odchovu, a proto započali s budováním nové voliéry, od které si slibují především snížení nebezpečí infekčních chorob.

Závěrem si nelze přát nic jiného, než aby se úspěšnost odchovu a reintrodukce tetřeva hlušce zvýšila nejen v Polsku, ale i v celé Evropě. Toho však lze dosáhnout pouze tehdy, pokud se zvýší zájem a kázeň široké veřejnosti o toto přírodní (4 miliony let staré) dědictví a zlepší se legislativa zainteresovaných států a vzájemná spolupráce jejich jednotlivých odchoven.

Statistika odchovu tetřeva hlušce v Brzóze Królewske

Rok

Slepice snášející (ks)

Vejce (ks)

Kuřata vylíhlá (ks)

Odchov kuřat (ks)

Úhyn ku líhnivosti v %

1994

4

39

23

7

69,57/58,97

1995

3

22

8

0

100,0/36,36

1996

4

47

10

8

20,0/21,28

1997

7

84

10

0

100,0/11,91

1998

5

52

22

4

36,4/42,40

1999

5

20

19

13

31,6/95,00

Celkem

3-7

264

92

32

65,2/34,90

Martin Ernst

Tisk

Další články v kategorii Ekologie

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info