Ochranáři začínali skromně
19.04.2002 | Berounský deník
Mimořádné přírodní zajímavosti v okolí Karlštejna vzbuzovaly ochranářské snahy už na začátku minulého století. Trvalo však desítky let, než vznikla Chráněná krajinná oblast Český kras, která oslavila 30. výročí založení.
Beroun, Karlštejn - Nebezpečí devastace hrozilo oblasti Českého krasu už za první světové války, když se zde začalo s těžbou vápenců. Už tehdy se objevily snahy na ochranu tohoto území. V celé šíři se je však podařilo realizovat až v roce 1972. O historii i současnosti ochrany přírody jsme hovořili s Petrem Mouchou ze Správy Chráněných krajinných oblastí České republiky.
Jaké byly začátky vzniku Chráněné krajinné oblasti Český kras?
Na projektu jejího zřízení se pracovalo do roku 1966. Po odborných expertízách z oborů geologie, zoologie, botaniky, lesnictví i historie a dalších bylo vymezeno území o rozloze 129 kilometrů čtverečních a v roce 1972 vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí.
V jakých podmínkách jste tenkrát pracovali?
Začínali jsme ve dvou s Petrem Štěpánkem, který nyní šéfuje CHKO Křivoklátsko. Neměli jsme nic, jen vypůjčený nábytek v kanceláři o ploše osmnáct metrů čtverečních, která zároveň sloužila jako skladiště všech našich pomůcek. Jediným nadstandardem byl moskvič, jehož použití však komplikoval nepřekročitelný limit pohonných hmot. V tomto obsazení a vybavení jsme měli pečovat o dvě velkoplošná chráněná území o rozloze 780 kilometrů čtverečních. Situace se zlepšila, když se v roce 1977 oddělila péče o připravovanou Chráněnou krajinou oblast Křivoklátsko.
Jak vzpomínáte na nelehké začátky?
Kupodivu i když jsme pracovali bez potřebného vybavení a téměř v nouzovém prostředí, vzpomínám na ta léta rád. Dařilo se nám udělat hodně práce. Podařilo se vyprojektovat rezervace, označit naučné stezky, a to všechno díky dobrovolníkům, kterých bylo daleko víc. Do spolupráce s námi se zapojovali s nadšením lidé, kteří k přírodě utíkali před politikou.
Od té doby se určitě hodně změnilo...
Týká se to jak společenských, tak i právních podmínek. Tenkrát sice také platil zákon o ochraně přírody, ale v podstatě nic nechránil. Navíc tady na Berounsku se prosazoval velmi obtížně z toho důvodu, že je tady velká plocha, která zasluhuje ochranu. Bez místních lidí by se ochrana nedařila. Ze zkušenosti vím, že správa CHKO by bez dobrovolníků nedosahovala tak dobrých výsledků. Důležité je také pochopení od návštěvníků Českého krasu. Kdyby nebyli informováni o tom, jak se mají chovat, byla by tady situace podstatně složitější.
Nezávidíte nyní kolegům na správě CHKO, že mají lepší podmínky, než jste měli, když jste začínali?
Naopak, mám nyní dobrý pocit z toho, že správa má vlastní objekt vybavený potřebnou technikou, počítači a dopravními prostředky. Pracuje tam deset lidí, ale nejsou samozřejmě se vším spokojeni. To je však hnací motor, aby se posouvaly věci dopředu. Při ohlédnutí zpátky si myslím, že nyní několikanásobně přibylo administrativní práce, která pracovníkům odčerpává energii a čas.
Děkuji za rozhovor.
Další články v kategorii Ekologie
- MŽP vyhlásilo nové chráněné lokality včetně rozšíření Žofínského pralesa (03.07.2026)
- Jak čápi přežili horka a bouřky? Zapojte se do sledování hnízd (03.07.2026)
- Rybám v Odře chyběl kyslík, hasiči jim čeřili vodu čerpadlem (03.07.2026)
- Kdo mizí za trnkovým keřem? Startuje záchranný program motýla bourovce trnkového (02.07.2026)
- ČIŽP představila na VědaFestu 2026 moderní technologie pro ochranu přírody (02.07.2026)
- CHKO Soutok ukázal obnovu přírody. Odpůrci se ale nevzdali, půjdeme do extrému, volají (02.07.2026)
- Miska vody může o tomto víkendu zachránit životy. Pomozte vyčerpaným divokým zvířatům (02.07.2026)
- Přes 1 200 škol z Recyklohraní ukazuje, že vzdělávání k udržitelnosti má v Česku své místo. Pátý ročník Celoroční EKO hry zná své vítěze (02.07.2026)
- Odborníci pomáhají zachránit Svatováclavský dub ve Stochově. Z tisíciletého stromu vznikají nové sazenice (02.07.2026)
- Estonsko chce přenést část odpovědnosti za odpad na výrobce (01.07.2026)

Tweet



