Obce mohou ušetřit miliony. Stavět čističky bez betonu

Do konce roku musí mít obce zajištěné čištění odpadních vod. Starostům se však do stavby čistíren příliš nechce. Klasické betonové čističky totiž přijdou na miliony korun. Mohou však jednoduše ušetřit a splnit zákonnou povinnost. Zákon totiž neukládá, jaké čištění mají obce zvolit. Mohou se tak pustit do alternativních způsobů například prostřednictvím biotechnologií, zemních filtrů či biologických rybníků. A ty lze využít i v případě větších sídel s počtem obyvatel nad dva tisíce. Česko se totiž zavázalo v unii, že právě všechny obce s více než dvěma tisíci lidmi budou mít zařízení na čistou vodu. A alternativní metody by mohly alespoň částečně snížit plánované výdaje ve výši 46 miliard korun.

"Neexistuje žádný předpis, který by obce nutil budovat klasické čistírnu technického typu s betonovými nádržemi, ve kterých probíhá nějaký čistírenský proces. Lze použít i jiné způsoby, které podle legislativy Evropského společenství znamenají přiměřené odpovídající čištění. Tedy to, že voda při odtoku z příslušného zařízení nezatěžuje životní prostředí," uvedl pro deník Aktuálně.cz Pavel Punčochář, vrchní ředitel sekce vodního hospodářství na ministerstvu zemědělství.

Variant je mnoho

Variant je přitom podle jeho slov několik, například hrubé předčištění s následným dočištěním v takzvaném biologickém rybníku, nebo kořenové čistírny, které ale podle Punčocháře nemusí být v našem klimatickém pásmu efektivní v zimě. Zastánci tohoto řešení ale tvrdí, že kořenové čistírny v zimě fungují, pouze proces čištění probíhá pomaleji.

"Další možností, dokonce přímo zmíněnou v zákoně, je zejména v podhorských oblastech s rozptýlenou zástavbou předčištění v jímce a odtok ze septiku za použití zemného filtru," uvádí Punčochář. Vyčištění odpadních vod na tomto principu při použití bakterií, které likvidují vodu kontaminující látky, přitom vyjde menší obec na zhruba sto tisíc korun.

Podle Vlastimila Marka, jednatele firmy Ventura Venkov, která se čištěním vod dlouhodobě zabývá, stojí zaočkování septiku bakteriemi 80 korun na měsíc a dům. Obec se 60 domy, kde tato firma provedla pilotní projekt čistícího zařízení při použití zemního filtru, tak zaplatí za vyčištění splaškových vod ročně necelých 60 tisíc korun. Betonová čistička pro srovnatelně velkou obec by přitom vyšla zhruba na deset milionů korun.

Problémy u malých

Malé obce mají s odpadními vodami velké problémy. Podle Punčocháře je takových obcí, jež "mají vybudovaný nějaký stokový kanalizační systém, který ale není ničím zakončen," v Česku zhruba tisíc. Navíc jim podle novely vodního zákona vyprší koncem letošního roku lhůta, do kdy musí mít vybudován alespoň nějaký systém nakládání s odpadními vodami. Punčochář podotýká, že pokud si obce zažádají o povolení a alespoň nějaký systém čištění vod mají, nemusí se obávat sankcí a termín pro dobudování potřebného zařízení jim bude prodloužen. Obce přitom mohou na výstavbu ČOV podle něj využít prostředků z Programu rozvoje venkova, kde je pro tyto účely připraveno ročně zhruba 620 milionů korun, v rámci podpor na výstavbu infrastruktury.