Obce mohou a chtějí hrát významnou roli v ochraně krajiny

S cílem prezentovat představitelům obcí a měst možnosti, jak se aktivně zapojit do zlepšení stavu naší krajiny, uspořádalo hnutí Starostové a nezávislí spolu s Evropskou lidovou stranou inspirativní konferenci „Voda-půda-krajina: Ochrana v EU a ČR“. Důležitou roli sehrála přitom také Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) prostřednictvím Daniela Pitka, který účastníkům konference promítl a také patřičně okomentoval videoklipy z farem, které uspěly v loni spuštěném programu ASZ Pestrá krajina.

Velkou výzvou pro tuzemské zemědělství je přitom podle Pitka potřeba „rozbít zemědělství na menší celky“. Současné „velké, širé, rodné lány“ podle jeho slov oteplují a vysušují krajinu, což prohlubuje rizika sucha a dále zhoršují nežádoucí stav naší krajiny. Ministerstvem zemědělství avizovaný zákaz pěstování monokultur na plochách větších než 30 hektarů označil Pitek za nedostatečný a poukázal v této souvislosti na skutečnost, že jde o celky, které jsou i tak větší než průměrná výměra farem v EU. Kromě toho se má takový zákaz týkat jen ploch SEO a MEO, což představuje minoritní část zemědělské půdy v ČR. Pitek také porovnal počty zemědělců v ČR a v zahraničí, konkrétně na příkladu Maďarska. Tam podle něj hospodaří zhruba 600 000 zemědělců, tedy dvacetkrát více, než v podmínkách naší země, a to přesto, že má Maďarsko lepší podmínky pro intenzivní zemědělství, než my. Počet zemědělců v zahraničí je přitom důkazem, jak nepřirozeně je zemědělství v ČR koncentrované, což je nejen proti zájmům zemědělství jako takového, ale i proti zájmům venkova i krajiny. Možné aktivity v krajině prezentoval na konferenci i jeden z oceněných farmářů ve zmiňovaném programu Pestrá krajina - Petr Marada. Ten zároveň poukázal na prospěšnost a důležitost role pozemkových úprav, jimiž lze pestřejší krajiny spolu s obnovou drobných vodních ploch a vytváření terénních prvků dosáhnout. Krajinu pak Marada prezentoval jako lidský organismus s krevním řečištěm, kde žíly a cévy v ní představují odtokové linie. Odtokové linie si přitom může podle něj každý starosta vygenerovat v příslušné vrstvě LPIS a podle nich plánovat také pozemkové úpravy. 

Právě téma pozemkových úprav bylo na konferenci jedním z nejfrekventovanějších a bylo také náplní celé trojdílné sekce nazvané „Právní ochrana půdy a vody - Je možné posílit její ochranu legislativní cestou?. V uvedené sekci se účastníci konference mimo jiné dozvěděli, jaké nástroje, včetně převzetí nesprávně obhospodařované půdy pod svou kontrolu, mají na základě platné legislativy k dispozici. Zazněla i řada námětů ke změnám zákonů. Například, že pojem jednoduché pozemkové úpravy není vhodný, a mluvit by se mělo spíše mluvit o dílčích pozemkových úpravách. Nebo že současný právní předpis týkající se obcí jako orgánu ochrany zemědělského půdního fondu pochází z roku 1994 a logicky také nevyhovuje. Z pohledu budoucnosti by bylo podle některých účastníků konference třeba také změnit princip „z odpadní vody právně pitnou vodu neuděláš“, což samozřejmě omezuje možnosti použití vody. Starostové se také dozvěděli, jakým způsobem mohou měnit rozsah ochranných pásem vodních zdrojů nebo jakým způsobem uzavírat smlouvy s nájemci půdy tak, aby se nezhoršoval její stav. Pro mnohé účastníky konference byla možná nová i informace, že i po ukončení komplexních pozemkových úprav (KPÚ) je možné strukturu krajiny dále měnit, ale musí být zachován po KPÚ nastolený majetkoprávní stav. Podnětů k diskusi i ke změnám legislativy byla ale celá řada.

Důležité však byly i prezentace širších souvislostí, která mají na zdroje vody, kvalitu půdy a krajinu vliv, a také predikce struktury zemědělských dotací v budoucím programovém období po roce 2020. Jak přitom uvedl jeden z garantů akce, europoslanec a předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák, v současné době není ještě ani dokončeno samotné projednání víceletého finančního rámce EU, které navíc ani neobsahuje podobu Společné zemědělské politiky (SZP) na uvedené období, takže celý proces velmi pravděpodobně nabere roční zpoždění. Zřejmě (téměř jistě) se tak bude opakovat situace z počátku současného období, což ovšem bude patrně znamenat, že připravované změny v SZP, z nichž většina je žádoucích, přijdou později. Stejně tak je zřejmé, že do zemědělství půjde z EU méně peněz než dosud, zejména proto, že Unie vnímá jako důležité jiné priority než podporu agropodnikání. Oproti současnému stavu hodlá například podle Polčáka EU navýšit finanční prostředky na problematiku migrace 2,6x, na mládež 2,2x nebo na bezpečnost 1,8x. I proto podle europoslance nehodlá Evropská Komise ustoupit ze zastropování a větší důraz má být také kladen na „dodržování požadovaných výsledků“. To je pro zejména pro sedláky jistě dobrá zpráva, neboť s uvedenými principy budou mít problémy především průmysloví zemědělci. Změnit by se také měl podíl kofinancování i zařazení regionů mezi méně vyspělé a vyspělejší oblasti. Maximální příspěvek z EU na cokoli by neměl přesáhnout 70 procent, do vyspělejších oblastí by z ČR měla spadat kromě Prahy také většina území na jih od dálnice D1.

Úvod celé konference, kromě přivítání z úst poslankyně parlamentu a hlavní organizátorky akce Jany Krutákové, obstaral geolog, klimatolog a popularizátor vědy Václav Cílek a exministr životního prostředí Martin Bursík. Především Cílkovy informace o vlivu pokračující globální koncentrace lidí na planetě ve městech by měly být nejen pro starosty inspirativní. Tato rostoucí koncentrace totiž v praxi také znamená koncentraci znečištění a využívání pitné vody, čímž ve světě eskaluje nevyvážený stav v kvalitě a užití vody a situace se nezlepšuje. Například v Číně se podle Cílka plánuje nové městská část (tedy ne město jako takové), kde by mělo žít 64 milionů lidí. O to důležitější je zachovat plošné osídlení venkova, což je - alespoň dle mne - jeden z dosud neprezentovaných sociálně-společenských důvodů k existenci a rozvoji rodinných farem a obecně drobných podnikatelů ve venkovském prostoru.

Jedním z témat konference byla také městská a nelesní zeleň. Strom jako klimatickou jednotku prezentoval na akci například Michal Pochop z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany vod a na příkladech ukázal, jak stromy a zeleň ochlazují krajinu. Jediný strom o průměru koruny 10 metrů podle něj ochlazuje krajinu výkonem 20 až 30 kW. Přehřátá krajina přitom, jak na jiných akcích opakovaně v minulosti demonstroval pro změnu ředitel ENKI Třeboň Jan Pokorný, vysouší okolní prostředí, takže rozsáhlá pole odvodňují i okolní lesy, ale i rybníky, mokřady a další krajinné prvky. I to je důvodem k liniové výsadbě stromů v krajině, ideálně ovocných, které mohou být pro člověka i pro zvěř vítaným občerstvením. Přesto, jak na konferenci na konkrétních příkladech zaznělo, likvidují nelesní zeleň v krajině samotní zemědělci, a ve městech či obcích jejich představitelé.

Konference „Voda-půda-krajina: Ochrana v EU a ČR“ byla prostě pro starosty, ale i další účastníky akce, hodně přínosná. Soudím, že mnohá data, příklady a inspirace byly pro řadu účastníků novými impulsy, byť je samozřejmě otázkou, kolik z nich se také vydá na cestu jejich praktické realizace. Soudě ale podle rostoucího zájmu představitelů obcí a měst opravdu se aktivně podílet na zlepšení stavu krajiny, který zazněl i na loňské konferenci Venkov 2018, lze být v tomto směru opatrným optimistou.

Z konference je pořízen také zhruba dvouhodinový videozáznam (není tam tedy celá, akce totiž trvala více než 6 hodin), kdo chce, může se podívat na: https://www.starostove-nezavisli.cz/info-a-media/tiskove-zpravy/odbornici-novelizace-legislativy-je-v-boji-proti-suchu-klicova. Část myšlenek z konference také přinese lednové vydání videožurnálu Selský rozum.

Petr Havel