Norští učitelé okoukli Šumavu

Základní škola se v rámci mezinárodního vzdělávacího programu Socrates Comenius (partnerství škol) stala hostitelkou dvěma norským učitelům z města Tau, které leží v jihozápadní části Norska.

Co způsobí bouře

Škodovkou směrem ku Praze jsme se vypravili, abychom na letišti vyzvedli své pasažéry, kteří měli přiletět z Kodaně v 17.45. Opatřeni cedulkou, bez níž bychom své norské přátele nebyli schopni poznat, stanuli jsme ve velkém časovém předstihu v příletové hale ruzyňského letiště a čekali . . . Zprvu velmi trpěliví a veselí, po hodině čekání již trochu nejistí, po sedmé hodině jsme již volali na pomoc nejen pracovníky letiště a vedení ZŠ ve Zdíkově, ale i pohádkového pana Tau. Když už nás veselá mysl téměř opouštěla a vypadalo to, že se vrátíme zpět sami, v 19.30 se snad už po sté otevřely dveře EXIT a k naší cedulce se hnali dva Norové přesně odpovídající našim představám o severských potomcích Vikingů. Rázem se vysvětlilo, že zpoždění zavinila silná bouře nad Amsterodamem, odkud nakonec přiletěli.

Celou cestu déšť bičoval kapotu auta, my všichni jsme však měli "slunce v duši" a naši noví přátelé řešili cestou záhadu, s kterou se svěřili až druhý den, jakýže význam má velmi častá přípona -ice u jmen našich měst a vesnic.

Druhý den si norští kolegové, jež jsme ubytovali v zámeckém hotelu, nejprve prohlédli naši školu a seznámili se s učitelským sborem, prožili společně velkou přestávku. Poté navštívili některé části vyučovacích hodin, v nichž se jich ti nejmenší školáci ptali, zda se nebáli v letadle, a s těmi většími se navzájem zkoušeli, co vědí Norové o naší zemi a naopak.

Příště v Itálii

Především se však naše společná pozornost soustředila na evropský vzdělávací projekt Socrates Comenius a na téma Život v národních parcích. Všechny partnerské školy v SRN, ČR, Norsku, Polsku, Itálii i Portugalsku leží totiž buď v parku, nebo v jeho těsné blízkosti. Jedná se o tříletý program financovaný EU. Konkrétními projevy této spolupráce jsou výjezdy učitelů a dětí do národních parků, vytvoření vlastní internetové stránky, vícejazyčného kalendáře s obrázky dětí a vzájemné poznávání životních a pracovních podmínek pedagogů v uvedených zemích při výměnných pobytech. Ve Zdíkově již proběhlo setkání zástupců všech zúčastněných škol. Další partnerská schůzka se uskuteční v březnu 2002 v Itálii v Lecce.

Humor nechyběl

Po společném obědě ve školní jídelně jsme odjeli na několik hodin do Šumavského národního parku. Ač nám počasí vůbec nepřálo, naši hosté se zájmem sledovali zajímavou přírodu i výklad. Zasvěceným průvodcem nám byl pracovník parku Michal Valenta. Večeře v zámeckém hotelu Šumava nebyla jen nezbytnou konvencí, ale velmi příjemným posezením, v němž se probírala nejen problematika mezinárodního projektu a školská tématika, ale vedly se debaty jak politické, tak soukromé - o humor nebyla nouze.

V pátek ráno přívítal norské hosty starosta Jan Petrů na Obecním úřadě ve Zdíkově. Ukázalo se, že činnost české obecní samosprávy se velice podobá norské, jen s tím rozdílem, že u nás jsou státní dotace skromnější. U oběda ve školní jídelně Norové jedli houskové knedlíky poprvé v životě a zjevně jim nechutnaly, ač to popírali a chválili to, že stát přispívá na teplé obědy. Zato česnekovou polévku znali velmi dobře a vzpomínali na ni ještě večer.

Loučení v Praze

Odpoledne jsme vezli naše norské přátele zpět do Prahy. Následná procházka po Karlově mostě, nádvořích Pražského hradu, prohlídka Zlaté uličky, to všechno snad potěšilo. S našimi norskými přáteli jsme se rozloučili v hotelu Kampa. Teď se už jen těšíme na jejich e-maily a na další spolupráci škol v projektu Socrates Comenius a na to, že se uskuteční další návštěva buď u nás, nebo v Norsku.