NETRADIČNÍ KRMNÉ PLODINY A PÍCNINY PRO ZVĚŘ

Kvalita životního prostředí zvěře i ostatních volně žijících živočichů je dána rostlinným pokryvem půdy. Tento pokryv se neustále měnil a mění různými vlivy z nichž v poslední době výrazně dominuje vliv lidské činnosti. V ranné fázi vývoje zemědělství zněny rostlinného pokryvu zvěř přijímala pozitivně, protože tyto změny byly maloplošné a většina kulturních rostlin je pro zvěř nutričně hodnotnější a chutnější. Uvedené změny navíc probíhaly velmi pomalu a zvěř si na ně mohla pozvolna navykat.

V současné době jsou změny rostlinného pokryvu pro zvěř stále více nepříznivější, rychlejší a velkoplošné. Ekologicky vyváženého rostlinného pokryvu ubývá nejen plošně, ale především úbytkem druhového zastoupení. Většina ploch tvořících krajinu či honitbu směřuje k vytváření zemědělských a lesnických monokultur, ovlivňovaných trhem a monokultur technofilních plevelů s velmi nebezpečnými nepůvodními druhy, jako je například: bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis), netykavky žlaznatá (Impatiens glandulifera), turan kanadský (Erigeron canadensis), heřmánkovec přímořský (Matricaria maritima) a další.

Z původních plevelů se na ladem ležící půdě nebezpečně rozšiřuje pcháč oset (Cirsium arvense), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a další.

Většina těchto druhů nemá žádný význam a zvěř se jim instinktivně vyhýbá jako jedovatým a jinak škodlivým rostlinám.

Naopak zvěř svých instinktů využívá při selektivním braní potravy schopností vyhledávat co její organizmus potřebuje. V pestré přirozené potravě nenachází jen nutričně důležité glycidy a bílkoviny, ale celý komplex látek stimulačních, fytocidních, vitaminózních a léčivých. Pokud tyto látky v dostupné potravě nenachází, dostavují se negativní důsledky na zdraví, reprodukci, imunitě, kondici a ostatních životních funkcích.

Uvedená skutečnost nás nutí přistupovat k tradičním způsobům hospodaření na zvěřních poličkách tak, že se snažíme kompenzovat nedostatky a to především z hlediska kvality přijímané biomasy.

V současnosti se alibisticky klade důraz na kvantitu předkládané biomasy, při níž zvěř často kvalitativně hladoví, (viz sena z ostřicových luk a podobně).

Myslivecký výzkum v západní Evropě na uvedené problémy reaguje doporučováním osevu políček pro zvěř speciálními směskami, které jsou pro nás cenově nedostupné a nelze je šablonovitě v našich podmínkách aplikovat bez ověření. Příkladem mohou být směsky se zastoupením řebříčku lekařského (Achillea millefolium), třezalky tečkované, (Hipericum perforátum), šalvěje lučního (Salvia officinalis), pelyňku černobylu (Artemisia vulgaris), štovíku malého (Acetosella vulgaris) a dalších, jejichž ceny osiv jsou závratné a uvedené rostliny jsou v mnoha lokalitách silně rozšířené.

Je nejvyšší čas, aby osevy zvěřních políček byly prováděny podle mysliveckého a agrobotanického průzkumu s cílem zvěři kompenzovat vliv monokultur s následnými monodietami za ekonomicky přijatelných nákladů.

Zde bych si dovolil podotknout, že drahá osiva nabízená ze zahraničí si můžeme vypěstovat několikanásobně levněji v domácích osivářských podnicích.

Ze sortimentu málo známých krmných plodin je vhodné, v souvislosti se zlepšením potravní nabídky zvěře, připomenout tyto druhy:

ZRNINY

Žito trsnaté, lidově lesní žito, svatojánské žito, křibice (Secale cereale multicaule)

Tato obilnina je osvědčená pro pastvu do nepříznivých klimatických a půdních podmínek od podzimu do počátku jara. K tomu, aby v uvedenou dobu byl pastevní porost v optimální pastevní zralosti je třeba žito vysévat od konce června do počátku července. V praxi se z nepochopitelných důvodů výsev provádí brzy na jaře a pak je v potřebnou dobu přestárlý, nebo se vysévá na podzim a pak porost do patřičné velikosti nenaroste. Dalším jevem z praxe je, že neseriozní podniky za nižší cenu prodávají za "lesní žito" jiné krmné odrůdy žita a pak se požadovaný efekt opět nedostavuje.

Osvědčilo se žito vysévat ve směsce se sveřepem stoklasou (Bromus secalinus) a nebo vikví huňatou (Vicia villosa). Vhodné bude ověřit další komponenty do směsek s uvedeným žitem, (například krmnou kapustu).

Proso seté (Panicum miliaceum)

Tato zrnina by měla být pěstována především pro bažanty a koroptve v plynulých pásech krmení. Krátká vegetační doba, rychlý růst a odolnost proti suchu jsou vynikající vlastnosti této plodiny. Podobné vlastnosti a vynikající krmnou hodnotu mají i čumíza (Setária italica) a čirok (Sorgum). Využití je nejen na zrno, ale i jako zelená pastva a krytina pro býložravou zvěř.

Pohanka obecná (Fagopyrum sagytátum)

Pohanka obecná (Fagopyrum sagytátum) je strnisková pícnina s krátkou vegetační dobou a vynikající krmnou hodnotou zrna i zelené hmoty. Je nenáročná, daří se ji ve vyšších polohách a hustým zapojením odpleveluje půdu.

Tato strnisková pícnina s krátkou vegetační dobou má vynikající krmnou hodnotu zrna i zelené hmoty. Je nenáročná, daří se ji ve vyšších polohách a hustým zapojením odpleveluje půdu. Mimo příznivé složení živin stojí za zmínku vysoký obsah fosforu, vápníku a hořčíku. Známé jsou její léčivé účinky v humánní i veterinární medicíně a to působení rutinu na cévní systém.

Tato plodina by neměla chybět v plynulých pásech krmení pro pernatou i spárkatou zvěř.

Laskavec (Amaranthus)

Tato plodina má nevídaně vysoký obsah lehce stravitelných živin. Laskavec pro svoje nevyužité potenciální možnosti je nazýván plodinou třetího tisíciletí. Má vysoké nároky na teplo a světlo. Následně sice zapleveluje půdu výdrolem, to by však nebylo na závadu v bažantnicích či oborách pro černou zvěř. Je škoda, že tato plodina nebyla doposud myslivecky ověřena a odzkoušena.

LUSKOVINY

Lupiny, bílá, žlutá, úzkolistá (Lupinus albus, L. luteus, L. angustifolius)

Na rozdíl od divoce rostoucí lupiny modré (vlčího bobu) je v kulturních rostlinách minimum hořkých alkaloidů, které zvěř chuťově odpuzují. Kulturní lupiny rostou na písčitých neúrodných půdách. Lze je považovat za meliorační a průkopnické plodiny, které zvěři poskytují potravu i krytinu. Zvěř bere zelenou hmotu i semena (bažant, zajíc, spárkatá).

Soja luštinná (Glycine soja)

Zelená hmota rostlin je velmi přitažlivá pro pastvu zajíců a srnčí zvěře. Není na závadu, že v naších podmínkách všude nedozrává do zrnové zralosti.

Cizrna beraní (Cicer arietium)

Cizrna je teplomilná a suchovzdorná luskovina vhodná do jednoletých pastevních směsek. Je vhodná do lehčích a písčitých půd. Zvěř ji intenzívně spásá až ke kořenům (srnčí, daňčí). Zelená hmota rostlin má nejen vynikající nutriční hodnoty, ale i chuťově zvěř přitahuje na pastevní políčka. Zkrmování semen zvěří není zatím ověřeno.

Vikve (Vicia)

V luskoobilních i jiných směskách se pro myslivecké potřeby minimálně využívá produkčního potenciálu tohoto těchto druhů. Dá se jmenovat vikev huňatá (Vicia villosa), vikev pestrá (Vicia picta), bob (Vicia faba), vikev ptačí (Vicia cracca), vikev plotní (Vicia sepium), vikev narbonská (Vicia narbonensis) atd. Jejich druhová pestrost a přizpůsobivost se dá využít v různých klimatických podmínkách. Pro zaječí zvěř by se dal využít z krajiny mizící hrachor luční (Lathyrus pratensis) a hrachor lesní (Lathyrus.silvester), který se v minulosti pěstoval i pro domácí zvířata.

JETELOVINY

Do jetelotravních směsek pro zvěř se osvědčily tyto netradiční jeteloviny (mimo běžně seté), pro výživnou hodnotu, přizpůsobení podmínkám a chutnosti pro zvěř. Jeteloviny nám na pastvinách kompenzují nedostatek bílkovin, fosforu a vápníku, na které jsou trávy chudé.

Čičorka pestrá (Coronilla varia) - odrůda EROZA

Tato jetelovina snáší sucho, je nenáročná na půdní a klimatické podmínky a je vhodná na svažité a erozní plochy. Není vhodná pro monogastry (zajíc, králík), ale s oblibou ji berou polygastrická zvířata.

Úročník lékařský - bolhoj (Anthillis vulnerária)

Snáší drsné klima, kamenitou půdu a je nejrozšířenější jetelovinou "alpských" pastvin. Jeho lidový název "bolhoj" a přívlastek "lékařský" je dostatečně vypovídající. Pro býložravou zvěř je chutný a méně nadýmavý než jetel plazivý. Z našich poznatků se jeví, že nejméně chutnou jetelovinou pro zvěř je jetel plazivý - bílý (Trifolium repens)

Štírovník růžkatý (Lotus corniculatus)

Velmi kvalitní jetelovina dobře snášející přísušky koncem léta v době tak zvané. letní růstové deprese pastvin. Dobře snáší celkový roční nedostatek vláhy.

Jetel zvrhlý - švédský (Trifolium hybridum)

Snáší těžké, studené a vlhké lesní půdy. Je ve srovnání s jetelem lučním (Trifolium pratensis) hořký ale zvěř si na něj brzy zvyká. U přežvýkavců stimuluje laktaci (SVĚTLÍK) a doporučoval jej oborník EGRT pro mufloní zvěř.

Vičenec setý - ligrus (Onobrychis viciaefolia)

Je vhodný do sušších oblastí s vápenitou, kamenitou půdou. Kvalitou se vyrovnává vojtěšce (Medicago sativa), v travních směskách je dlouholetý.

Jetel nachový - inkarnát (Trifolium incarnatum)

Snáší suché písčité půdy. Ve vlhčích podmínkách je vhodný výsev s jílkem italským (Lolium multiflorum).

Jetel prostřední (Trifolium medium)

Je planě rostoucí jetelovina vhodná do pastvin pro zvěř o níž se v současnosti zajímají šlechtitelé a provádějí její ověřování v VÚP Troubsko u Brna.

Kozinec cizrnový (Astragallzis cicer)

Vytrvalá u nás planě rostoucí motýlokvětá pícnina, kterou zvěř intenzívně vyhledává a spásá. Uvedená rostlina má velmi dobré krmivářské hodnoty a je nenáročná na půdní a klimatické podmínky. Podobné vlastnosti má jestřabina lékařská (Galega officinális), která stimuluje laktaci.

KVĚTNATÉ LOUKY

Stejně jako na orné půdě agrotechnika luk a pastvin za poslední tři desetiletí směřovala k jetelotravním směskám s minimálním počtem komponentů (od dvou maximálně do šesti). Takovéto porosty vyžadovaly vysoké dávky dusíku, rychle se zaplevelovaly a obnova byla nutná už po čtyřech létech vzhledem k požadovaným výnosům. V současné době v zemědělství při nadbytku nekvalitní travní biomasy jsou propagovány tzv. "květnaté louky a pastviny". Tento trend lze doporučit i při agrotechnice pastvin pro zvěř. Květnaté louky či pastviny poskytují kvalitnější pastvu i seno. Vyšší počet rostlinných druhů zabezpečuje vyvážený poměr stravitelných bílkovinných látek a glycidů, minerálií, vitaminů, látek stimulačních a léčivých. Přítomnost vikvovitých zajišťuje přirozené hnojení fixací atmosférického dusíku. Takovéto porosty vylepšují Územní systémy ekologické stability a zvěři zjevně prospívají. Obnova těchto porostů je dotována MŽP ČR.

Složení bělokarpatských květnatých luk a jejich obnova doporučována Ing. Pavlem Šrámkem VÚT Rožnov p.R. a RNDr. Ivanou Jongepierovou CHKO Bílé Karpaty je následující.

Směsi pro jednotlivé lokality se liší v závislosti na geografické poloze, nadmořské výšce, přírodních podmínkách a využívání.

Doporučený výsevek : 20 kg/ ha (s krycí plodinou i bez ní)

Doba výsevu duben - květen

Poměr komponentů v osivu 90 % trav, 3 % jetelovin, 7 % bylin

Použité komponenty jsou následující:

Trávy -

sveřep vzpřímený, kostřava červená, kostřava žlábkovitá, třeslice prostřední, smělek jehlancový, medyněk vlnatý, poháňka hřebenitá, tomka vonná, lipnice úzkolistá.

Jetele -

jetel červený, jetel horský, jetel alpský, vičenec ligrus úročník bolhoj, kozinec cizrnovitý, hrachor širolistý.

Byliny -

bukvice lékařská, chrpa čekánek, chrpa luční, chrastavec Kitaibelův, pcháč panonský, třezalka tečkovaná, kopretina bílá, jitrocel kopinatý, hvozdík kartouzek, svízel syřišťový, kozí brada východní zvonek klubkatý, devaterník vejčitý, šalvěj přeslenitá, černohlávek obecný, černohlávek dřípatý, pampeliška srstnatá.

Jmenované druhy uvádím pouze jako inspiraci k sestavení a ověření "květnatých pastvin pro zvěř". Je velká škoda, že se náš myslivecký výzkum rozpadl a na tyto ověření nejsou finanční prostředky.

TRÁVY

Sortiment kulturních i planě rostoucích trav je natolik uspokojivý, že není třeba se o nich zmiňovat v trvalých travních porostech převažují z minulých let vysoce výnosové trávy z rychloobnov. Je třeba v porostech rozlišovat nutričně bezcenné trávy a ostřice (Carex) od trav pícninářsky hodnotných.

LÉČIVÉ A AROMATICKÉ PLODINY

Kmín kořenný (Carum carvi)

Má v píci dietický význam. Známé jsou léčivé účinky na ledviny a cesty močové, podporuje trávení. Je intenzívně vyhledáván černou zvěří a zajícem, na které působí jako lákadlo.

Zvyšuje laktaci a zlepšuje chutnost sena i pastvy. Je vhodné dávat jej do luskoobilních směsek nebo lesního žita pro černou zvěř (0,5 kg /ha při normálním výsevu obilniny).

Brutnák lékařský (Borago officinalis)

Má podobné léčivé účinky jako kostival lékařský (Symphytum officinale), který stejné jako brutnák vyhledává černá zvěř. V minulosti se přiséval do pastevních ploch pro domácí prasata. Jeví fytoncidní účinek proti původci červenky a tuberkulózy, pomáhá při hojení zlomených kostí.

Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata)

Má výbornou krmnou hodnotu a je v pastvinách vyhledáván býložravou zvěří. Zlepšuje chutnost pastvy i sena. Příznivě působí na hojení ran. Nemělo by se zapomínat na jeho přidání do pastevních směsek při zakládání a obnově porostů. Dobře se v porostu přizpůsobuje a je nenáročný na agroekologické podmínky.

Fenykl obecný (Foeniculum vulgare)

Je přirozeným lákadlem pro zajíce, který jej vyhledává, působí léčivě proti křečím, nadýmání a stimuluje laktaci.

Libeček lékařský (Levisticum officinale)

Je lákadlem pro zajíce a má léčivé účinky.

Bedrník anýz (Pimpinella anisum)

Má stejné vlastnosti jako fenykl.

Bazalka pravá (Ocimum basilicum)

Láká zajíce a působí léčivě a dieticky.

Heřmánek pravý (Matricaria chamomilla)

Má účinek protizánětlivý, hojivý a regenerační. Bere jej sporadicky srnčí zvěř a zajíci. Velmi často se vyskytuje volně rostoucí, takže vysazovat jej pro zvěř v místech výskytu je zbytečné.

Kopr vonný (Anethum graveolens)

Má podobné vlastnosti a účinky jako fenykl, jeho pěstování a dostupnost osiva je snadnější.

Pískavice řecké seno (Tigonella foenum-graecum)

Pokud ji hodnotíme jako pícninu, tak lze konstatovat, že její krmivářské hodnoty jsou dobré. Zvěři chutná a ve směskách ji upřednostňuje, má léčivé účinky při hojení ran, kladný vliv na střevní a žaludeční činnost (jedná se o zvěř srnčí, daňčí, zaječí).

Petržel zahradní (Petroselinum hortense)

Láká zajíce i srnčí zvěř, podporuje trávení a léčivě působí především na ledviny a cesty močové. Podobné účinky má i celer a pastyňák.

Světlice barvířská - saflor (Carthamus tinctorius)

Z hlediska chuťového je pouze před květem přitažlivá pro zvěř srnčí, daňčí a zaječí. Semena berou bažanti. Krmivářské hodnoty jsou velmi dobré.

Měsíček lékařský (Calendula officinalis)

Léčivě působí při hojení ran a jaterních poruchách. Zvěř jej bere sporadicky ve směskách, avšak nijak zvlášť jej nevyhledává.

Maralí kořen - Parcha saflorová (Leuzea carthamoides)

Podle ověřovacích pokusů daňčí zvěř jej ve směskách znatelně upřednostňuje, jeho léčivé účinky jsou všeobecně známé, jak ve veterinární, tak i humánní medicíně. Literatura popisuje vliv této rostliny na intenzitu říje jelenů marala.

Okřehek menší (Lemma minor)

Vodní rostlina, kterou intenzívně berou kachny a husy. Krmná hodnota je na úrovni mladé vojtěšky. Rostliny se snadno rozšiřují na vodních plochách, pouhým přenosem z "vody do vody".

V současné době, kdy je dočasný nadbytek potravin, plochy zemědělské půdy se nechávají ležet "divokým ladem", naskýtá se příležitost tyto plochy využívat pro zvýšení stavů drobné zvěře. Je zde již zmiňovaný osev zvěřních políček, organizovaný do pásů plynulého krmení pro jednotlivé druhy zvěře a "kulturní formy úhorů" s plodinami na zaorání, které v době vegetace jsou vhodné pro drobnou zvěř. Tyto kulturní úhory zabraňují samovolnému zaplevelování a zvyšují úrodnost dočasně zakonzervované půdy. Tyto plochy vyřazené z potravinové produkce jsou a budou stejně jako energetické plodiny dotovány. Jejich osevní usměrnění pro zvěř může být spojením "nutného s užitečným". Na tyto plochy mohou velmi vhodně navazovat dřevinné porosty územních systémů ekologické stability včetně větrolamů, sadů a ostatní prospěšné zeleně. Pokud zvěř nebude mít vhodné životní prostředí tvořené vhodným rostlinným krytem, bude její finančně nákladný odchov a vypouštění stejné, jako vypouštění "ryb do rybníků bez vody".

Uvedené poznatky byly získány z ověřovacích zvěřních políček v honitbě LDF Lednice na Moravě, oboře Víno ve Slezských Rudolticích, Lesní akciové společnosti TILIA a. s. Město Albrechtice a oboře Radějov Foresta a.s. závod Strážnice.

Ověřovaná zvěř: (daňčí, srnčí bažantí a zaječí).

Dr. Ing. František LIBOSVÁR , Ekologická komise ČMMJ - Praha