Někteří šumavští starostové se nemíní mazlit s kůrovcem
12.02.2004 | Právo
Zatímco nový ředitel šumavského národního parku Alois Pavličko hodlá radikálně změnit postup správy v péči o park a uvažuje o scelení prvních zón, někteří starostové obcí sídlících na území parku mají zájem o zachování režimu nastoleného bývalým ředitelem Ivanem Žlábkem. "Nechceme v parku nadvládu ekologů, kteří u nás nežijí, ale vládu zdravého rozumu. Park je pro lidi a nikoli lidi pro park. Očekávám, že nový ředitel bude pokračovat ve Žlábkově duchu a s námi spolupracovat," řekl starosta Srní Václav Veselý (nez. za KSČM).
Podobně hovoří starosta Hartmanic Jiří Jukl (KDU-ČSL) a bývalý šumavský lesník, který doufá, že nový ředitel bude ctít zákony jako Žlábek: "V přírodě to nejde bez zásahů a my si nenecháme ohrožovat obecní lesy kůrovcem."
Brouk nezná hranice
Z brouka rozlézajícího se nadále v prvních zónách mají vážné obavy majitelé lesů, které s nimi bezprostředně sousedí. Kašperské Hory vlastní například přes pět tisíc hektarů vzrostlého lesa v druhé zóně. "Kůrovec nezná hranic a zasahovat se musí. Předpokládám, že se s vedením správy na řešení dohodneme," míní zdejší starostka Alena Balounová (nez.) a pracovníci zdejších městských lesů si nedovedou představit, jak izolovat lýkožrouta smrkového v prvních zónách tak, aby nesežral zbytek Šumavy.
Stejného mínění je starostka Borových Lad Stanislava Barantálová (nez.), která se domnívá, že bez zásahů to zřejmě nepůjde. "Nechceme, aby tady zůstal suchý les," konstatovala ve shodě se starostou Prášil Mojmírem Kabátem (nez.), který má za to, že je třeba lesy ochraňovat a rozumně v nich hospodařit.
Zásah včas a tvrdě
"Mělo by se včas a tvrdě proti brouku zasáhnout. Chránit les je nezbytné, příroda si sice v něčem pomůže, ale bez pomoci člověka na to nestačí," prohlásil Kabát s tím, že by mělo i nové vedení parku s obcemi úzce spolupracovat. V lednu ustavený šéf Pavličko si chce udržet se starosty partnerské vztahy a zasadit se o lepší informovanost, těsnější spolupráci a hlubší vzájemnou důvěru. Na obranu proti kůrovci zastává jasný názor: "Pokud je bezzásahové pásmo deklarováno jako bezzásahové, tak jím bude. Výjimky však vyloučit zcela nelze. Ale to budou okrajové případy. Kůrovec je součástí přírodních procesů v parku a nelze jej proto vnímat jako nepřítele," říká Pavličko.
Další články v kategorii Ekologie
- Méně administrativy a rychlejší povolovací procesy pro firmy: Vláda schválila novelu zákona o integrované prevenci (20.10.2026)
- Do žlutého kontejneru patří také hliníkové plechovky. Cílem je jednodušší a dostupnější třídění (20.10.2026)
- Ničení amazonského pralesa v Brazílii klesl na minimum za skoro 40 let (19.10.2026)
- Pálit či nepálit? Jak se při podzimním úklidu zahrady vyhnout pokutám (19.10.2026)
- ČIŽP využívá při činnosti čtyři drony, počítá s navýšením počtů jejich pilotů (13.10.2026)
- Odborníci zmapovali tisícovku obcí, které jsou nejvíce ohrožené suchem (13.10.2026)
- Vědci testují šetrnou metodu čištění vody pomocí světla a močoviny (13.10.2026)
- Ani zvonek ani lilie. Na Babinských loukách v Českém středohoří bylo vysazeno 84 vzácných zvonovců liliolistých. (12.10.2026)
- Městský soud odmítl žalobu DIAMO na MŽP. Postup ministerstva v případu Heřmanické haldy potvrdil jako zákonný (09.10.2026)
- Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie (08.10.2026)

Tweet



