Nejvíc ohroženi jsou lidé v Karviné
24.04.2001 | Hospodářské noviny
Životní prostředí se za posledních deset let celkově zlepšilo, konstatuje Státní zdravotní ústav
Doprava, lokální topení uhlím, spalování domovního odpadu v kamnech nebo kotli stále znečisťuje ovzduší některých měst.
Ivana Kněžínková
Karviná drží primát, který jí nemusí nikdo závidět. Ze tří desítek měst, u nichž Státní zdravotní ústav sleduje vliv životního prostředí na zdraví lidí, má nejvyšší koncentrace nebezpečných rakovinotvorných látek v ovzduší. Není ovšem sama. Limity pro přípustný obsah nejnebezpečnějšího benzo-a-pyrenu byly překračovány v některých městech u poloviny až tří čtvrtin měření. Odpovídá tomu také zdravotní stav obyvatel. Nejhorší byl zjištěn právě v Karviné, ale také v Brně a Ústí nad Labem. Naopak nejlepší ve Žďáru nad Sázavou, Kolíně a Českých Budějovicích.
V Praze 5 a 8 zase lidé vdechují mnohem více prachu a oxidů dusíku než jinde, uvedli včera pracovníci ústavu, když předkládali výsledky svého zatím posledního šetření. Za vše může podle nich z velké části automobilová doprava. Ta je také vůbec nejkritičtěji hodnocena obyvateli. Kromě nebezpečných látek je rovněž zdrojem prachu a především hluku, který experti považují za varovně narůstající problém, který se bude jen s obtížemi zvládat.
"Nadměrný hluk může způsobit poškození sluchu, poruchy spánku, vysoký krevní tlak, nemoci srdce a cév, žaludeční vředy," upozornila ředitelka ústředí monitoringu Státního zdravotního ústavu Růžena Kubínová. Současně však konstatovala, že s výjimkou hluku se kvalita životního prostředí v posledním desetiletí v ČR celkově zlepšila, ať už jde třeba o pitnou vodu nebo bezpečnost potravin.
Zjišťované koncentrace olova v krvi například nepřesahují u naprosté většiny dospělých ani u dětí hodnotu, která by si vyžadovala větší pozornost odborníků. Minimálně 90 procent sledovaných dětí ve věku osmi až deseti let má obsah olova v krvi poloviční, než je stanovená bezpečná hodnota. Pro zlepšení svého zdraví však mohou hodně udělat i sami občané, tvrdí lékaři. Pokud si například neodstraní plíseň z bytu, mají 1,7krát větší šanci, že je skolí respirační choroby.
Další články v kategorii Ekologie
- První setkání pracovní skupiny pro požární bezpečnost národních parků. Jednala o prevenci i suchém dřevu. (22.10.2026)
- Den stromů připomíná, že péče o krajinu začíná u jednotlivých stromů (21.10.2026)
- Méně administrativy a rychlejší povolovací procesy pro firmy: Vláda schválila novelu zákona o integrované prevenci (20.10.2026)
- Do žlutého kontejneru patří také hliníkové plechovky. Cílem je jednodušší a dostupnější třídění (20.10.2026)
- Ničení amazonského pralesa v Brazílii klesl na minimum za skoro 40 let (19.10.2026)
- Pálit či nepálit? Jak se při podzimním úklidu zahrady vyhnout pokutám (19.10.2026)
- ČIŽP využívá při činnosti čtyři drony, počítá s navýšením počtů jejich pilotů (13.10.2026)
- Odborníci zmapovali tisícovku obcí, které jsou nejvíce ohrožené suchem (13.10.2026)
- Vědci testují šetrnou metodu čištění vody pomocí světla a močoviny (13.10.2026)
- Ani zvonek ani lilie. Na Babinských loukách v Českém středohoří bylo vysazeno 84 vzácných zvonovců liliolistých. (12.10.2026)

Tweet



