Na mnoho zvířat čeká marná smrt pod koly automobilů

Nehodovost je stále značná a nezanedbatelnou měrou se na ní podílí i střety zvěře s motorovými vozidly. Vznikají tak škody nejen na majetku občanů, na jejich zdraví, ale také na zvěři.

O tom, zda můžeme těmto ztrátám čelit, nebo je alespoň mírnit, jsme hovořili s manažerem v zemědělství, lesnictví, myslivosti a rybářství Zdeňkem Nevoránkem.

"Ztráty na zvěři v průběhu roku mají řadu příčin - v zemědělství při jarních pracech, chemickém ošetřování porostů a při senoseči, dále pak chorobami zvěře, působením predátorů, vč. toulavých psů a koček, tuhou zimou, ale také srážením zveře motorovými vozidly. Odhadujeme, že jsou to ročně v průměru dva kusy zvěře vč. predátorů (liška, kuna aj.) na každém kilometru vozovky. K nim navíc přichází o život mnoho chráněných živočichů, zpěvného ptactva apod. Samozřejmě i domácích zvířat, psů a zvláště koček."

Ochrana zvěře je v podstatě celospolečenskou záležitostí . . .

"Ano. Je v rukou zemědělců, myslivců, ochránců přírody, legislativy a na silnicích pak dopravních inspektorů a pochopitelně i řidičů."

Zůstaňme u řidičů. Co oni mohou pro snížení ztrát zvěře na silnicích dělat?

"Jako řidiči se se zvěří setkáváme nejčastěji v noci, ale i s přicházejícím soumrakem, kdy vychází za pastvou, a pak za svítání, kdy zatahuje do krytu. Se zaječí zvěří i ve dne, zvláště na jaře, kdy nejintenzivněji probíhá její honcování.

Zvěř je nevyzpytatelná. Přesto je ale dobré znát její zvyky a brát je v úvahu při řízení vozidla. Ve svém zorném poli sledujme zvláště příkopy a okraje polí, kde se zvěř brzy zjara a později i na podzim a v zimě ráda zdržuje. Nachází tam první zelenou paši a později i spadané ovoce, kaštany, žaludy a jiné plody, bohužel obohacené o těžké kovy. Pokud tam zvěř vidíme, zmírníme rychlost a jedeme raději na tlumená světla."

Zmínil jste ještě, že zvěř je nevyzpytatelná . . .

"Zvěř je dnes bohužel hodně zneklidňována. Stačí pak sebemenší podnět a dá se do pohybu celá tlupa. Zvláště riziková je jízda v souvislejším lesním komplexu. Tam k vozovce směřují z obou stran ochozy, které zvěř využívá i ve dne, zvláště v období říje. V takových úsecích se vyplatí jet pomaleji, počítat s brzdnou dráhou, která může být ovlivněna nenadálou námrazou, zbytky sněhu aj., ale i naší únavou. Sluneční paprsky pronikající korunami stomů zhoršují vidění. Při sebevětší opatrnosti se někdy střetu se zvěří nevyhneme. Nejvážnější následky bývají na dálnicích, zvláště v noci, kdy s ohledem na ostatní řidiče jedeme převážně s tlumenými světly a vyšší rychlostí, takže zvěř uvidíme až na poslední chvíli. Zvlášť opatrní a předvídaví by měli být řidiči jednostopých vozidel."

Jestliže ke kolizi se zvěří dojde, co by v takovém případě měl řidič udělat?

"Jestliže sražený kus zhasne na místě nebo těžce zraněný odbíhá, měl by o tom řidič uvědomit blízké myslivce nebo místní úřad či nejbližší hájenku."

Vidina dobré zvěřiny, či vyčiněné kožešiny svádí mnohé řidiče k tomu, aby sraženou zvěř naložili a odvezli domů . . .

"To nedoporučuji. Je to nezákonné, navíc tomu brání i přesné veterinární předpisy. Riskujeme i možné onemocnění."

Na vozidle vznikne škoda. Kde může řidič uplatňovat náhradu?

"Může ji uplatňovat z titulu havarijního pojištění (z povinného ručení to nelze). Pak musí nehodu nahlásit příslušné policejní služebně. I když obecně platí, že policie šetří nehody se škodou 20 000 Kč a větší, je dobré nehodu nahlásit v každém případě (bez ohledu na skutečnou výši) a mít tak v ruce protokol stvrzený policií k dalšímu řízení při vypořádání škody. Žádný jiný doklad pojišťovna neuznává. Snímek poškozeného vozidla si pořídí sama."

Jestliže řidič havarijní pojistku nemá, může uplatňovat náhradu škody na uživateli honitby?

"Nemůže, protože tomu zvěř nepatří. Je majetkem státu. Uživateli honitby však patří zvěřina, tj. již zhaslý kus."

Hodnota sražené zvěře může jít do tisíců. Nemůže uživatel honitby naopak požadovat úhradu na řidiči?

"Může, a to v případě, jestliže se prokáže, že řidič na zvěř úmyslně najížděl a smrtelně ji zranil."

Tam, kde zvěř často a pravidelně přechází vozovku, bývá zpravidla umístěna značka s běžícím jelenem. Existují i jiné možnosti prevence?

Dopravní inspektorát v okrese může v takovém úseku umístit značku omezující rychlost vozidel nebo návěští s textem varujícím řidiče, že zde dochází ke střetům se zvěří apod. To vše v zájmu veřejné bezpečnosti a pořádku . . .

O umístění podobné tabule s nápisem např. řidiči - pozor zvěř - 1 km mohou uživatelé honiteb požádat referát dopravy OÚ s tím, že ji na své náklady zhotoví a po dohodě s okresním ředitelstvím policie i zabudují. Protože je neobvyklá, je i účinnější."

Ochrana zvěře je zřejmě záležitostí více resortů. Platí to i o finančních prostředcích?

"V zásadě ano. Jde o resorty zemědělství, životního prostředí, dopravy a vnitra a jejich podřízené organizace, např. ředitelství silnic a dálnic ČR. Stranou nezůstává ani Českomoravská myslivecká jednota."

A co pojišťovny?

"Zatím zůstávají nezapojeny, i když, jak jsem si ověřil, i ony považují spoluúčast za užitečnou. Nelze však, podle mého soudu, očekávat vstřícné kroky jednotlivých pojišťoven, ale spíše ze strany České asociace pojišťoven, která většinu pojišťoven sdružuje."

Jistě existují i další možnosti k ochraně zvěře.

"Například jednoduchá odrazová zařízení, využívající svitu měsíce či světel vozidla nebo pachové zábrany (ty je třeba obnovovat), až po nákladnější ochranné zábrany nebo trvalé oplocení určitých úseků."

Nepomohly by podchody?

"Podchody zvěř málo využívá - vadí jí hluk přejíždějících vozidel. Bohužel, ani jedno z těchto opatření není trvale a stoprocentně účinné. Potvrzují nám to zkušenosti z ochrany zvěře při polních pracech."

O ochraně zvěře se nejvíce rozhoduje v okresech a místních regionech . . .

"Souhlasím. Vidím ji v úzké součinnosti okresních úřadů se středisky správy a údržby silnic, dopravními inspektoráty a s nimi samozřejmě myslivců a ochránců přírody. Od nich se především očekává, že s náměty přijdou a k jejich realizaci i přispějí."

Rozhodující však asi vždy budou řidiči.

"Proto bych rád požádal všechny, zejména začátečníky, aby nepodceňovali možné kolize se zvěří, aby si byli vědomi svých schopností a v kritických místech i možné brzdné dráhy. Aby všichni byli ke zvěři a k ostatním ohleduplní v každé roční době, zejména pak v období, kdy se rodí nový život."