MYSLIVECKÁ STRÁŽ JAKO POVOLÁNÍ?

Ministerstvo zemědělství ČR (MZe) oznámilo, že v listopadu loňského roku předložilo vládě věcný záměr zákona o strážích. Podle informací, které se objevily v tisku, by připravovaný zákon měl sjednotit činnost myslivecké, lesní, vodní a rybářské stráže a stráže ochrany přírody do pracovní náplně nově zřízené profesionální stráže. Na podrobnosti týkající se věcného návrhu nového legislativního předpisu jsme se zeptali Ing. Jaromíra Vašíčka, CSc., ředitele Odboru státní správy lesů a myslivosti MZe.

Co vedlo k tomu, aby se začal připravovat zákon, kterým se má funkce stráží profesionalizovat?

Požadavek na úpravu veřejných stráží speciálním zákonem vznikl při projednávání novely trestního zákona v Senátu Parlamentu ČR v roce 1999. Senát přijal doprovodné usnesení

č. 142, kterým požádal vládu, aby připravila zákon, jenž by sjednotil problematiku stráží, dosud roztříštěnou v několika specializovaných zákonech. Vláda tento úkol přijala a zapracovala jej do svého plánu práce. Zpracováním věcného záměru pověřila MZe, odbor státní správy lesů a myslivosti. Termín pro předložení věcného záměru zákona do vlády byl 30. listopad 2000. V listopadu jsme tedy věcný záměr vládě předložili a nyní máme za úkol připravit do 30. září 2001 paragrafové znění zákona.

Mohl byste uvést něco k principu předloženého věcného záměru? Jak se jeho případným přijetím změní dnešní stav?

V současné době se stráže ustanovují podle pěti zákonů. Máme lesní, mysliveckou, vodní, rybářskou stráž a stráž ochrany přírody. Smyslem navrhovaného zákona je nová úprava náplně a působnosti veřejné stráže s tím, že by se celá právní problematika sjednotila do jediné právní normy. Logickým důsledkem bude vypuštění dosavadních pasáží ve zmíněných pěti zákonech. Vznikl by tak institut profesionální stráže, který by měl v náplni práce činnost současných výše uvedených pěti stráží.

To znamená, že dosavadní myslivecké stráže i ostatní dobrovolné stráže by zanikly?

Ne tak docela. Ve věcném záměru se počítá se dvěma podobami stráží. Novou věcí je zřízení institutu profesionální stráže. Sou- časně se však navrhuje, aby bylo možné ustanovovat i dobrovolné stráže. Podmínky pro to, aby se někdo mohl stát dobrovolnou stráží by však byly náročnější ve srovnání s dnešními podmínkami. Profesionálních stráží - státních zaměstnanců, by mělo být celkem minimálně 360. Tento minimální stav vychází z počtu 180 pověřených obcí 3. stupně. Znamenalo by to, že na jednu obec by připadly dvě profesionální stráže. Vedle nich by existovaly i stráže dobrovolné. Navrhujeme, aby nebyl rozdíl v oprávněních mezi profesionální a dobrovolnou stráží. Stráže ochrany přírody by pravděpodobně měly zvláštní režim. Dnešních přibližně 25 tisíc dobrovolných stráží by, pakliže by to situace vyžadovala, mohlo být teoreticky ustanoveno opětovně.

Komu by měly stráže podléhat?

Stráže by podléhaly krajským úřadům. Detaily jsme v rámci věcného záměru zákona blíže nespecifikovali, ty bude řešit až paragrafové znění. Pokud bych však chtěl odhadnout systém fungování, tak na referátu kraje by pracoval člověk, který by měl na starost i stráže. Profesionální stráže by tedy byly zaměstnanci krajských úřadů. Platil by je kraj na základě zákona o platu státních zaměstnanců. Diskutuje se i o symbolickém poplatku za službu dobrovolným strážím.

Různé zainteresované subjekty, např. Český svaz ochránců přírody nebo Českomoravská myslivecká jednota, se vyjádřily s určitou pochybností nad smyslem zavedení profesionálních stráží v souvislosti s tím, zda bude oněch 360 profesionálů schopno zastat činnost dosavadních pěti typů stráží.

Věcný záměr vymezuje minimální počet stráží. Tímto minimálním počtem by měly být již zmíněné dvě stráže na každou pověřenou obec 3. stupně. Jestliže by měl kraj dostatek finančních prostředků a vůli případné problémy řešit, mohl by profesionálních strážců přijmout více a zároveň jejich počet doplnit o dobrovolné stráže.

Lišily by se nějak pravomoci nově zřízených stráží od současných pravomocí stráží jako veřejných činitelů?

Důvod, proč Senát požádal vládu o zpracování zákona o veřejných strážích, spočívá především v tom, že se u nás děje protiprávní činnost - trestné činy, správní delikty a přestupky, které se příliš nepostihují. Jde zjednodušeně řečeno o “drobnou” činnost, která zahrnuje polní pych, lesní pych, pytláctví, protiprávní jednání proti vodnímu zákonu, proti ochraně přírody a proti rybářství. Pravomoci stráží by byly v obecné rovině pro všechny uvedené oblasti stejné. V první řadě by stráž měla umět rozpoznat, zda jde v případě kontrolované činnosti o trestný čin, správní delikt nebo o přestupek. Následně by postupovala podle ustanovení obsažených v zákoně o veřejné stráži ve vazbě na ustanovení zakotvená ve speciálních zákonech, např. v lesním zákoně. Veřejná stráž by byla veřejným činitelem a navrhujeme, aby její pravomoci byly vyšší než současné.

Lze si to vysvětlit tak, že by profesionální i dobrovolné stráže především zjišťovaly stav a informovaly o něm policii? V novinách byl v souvislosti s profesionální stráží často použit slogan “ozbrojené složky MZe”.

Veřejné stráže by měly mít represivní funkci, proto je zřizujeme. Tu mohou vykonávat pouze na základě přesně vymezených pravomocí. Dnešní povinnosti a pravomoci jsou vymezené v jednotlivých speciálních zákonech a jsou upravené nejednotně. Právě proto by navrhovaný zákon měl sjednotit působnost stráže, jasně vymezit její pravomoci a povinnosti a případně rámcově stanovit možnosti použití zbraně. Rozsah pravomocí při použití zbraně je velmi diskutovaným tématem. Já osobně jsem toho názoru, že by použití zbraně mělo být velmi omezené a jen za splnění podmínek nutné sebeobrany, případně krajní nouze. V případě, kdy dochází k trestné činnosti ozbrojenými pachateli, by podle mého názoru měla nastoupit policie, která s nimi má mnohem více zkušeností než stráže přicházející s podobnou činností do styku spíše výjimečně. Slogan, který se objevil v médiích, ponechávám bez komentáře.

Můžete prozradit něco o kvalifikačních předpokladech zájemců, kteří by se chtěli stát profesionálními strážci?

Veřejnou stráží může být ustanovena pouze fyzická osoba, která je občanem ČR a dosáhla věku 24 let. Dalšími podmínkami je způsobilost k právním úkonům a zdravotní způsobilost, osoba nesmí být pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, je držitelem platného zbrojního průkazu, složila předepsanou odbornou zkoušku a složila předepsaný slib. Další detaily bude řešit vyhláška. Věcný návrh obsahuje i varianty výbavy stráží. Která z nich bude zvolena, záleží na tom, kolik bude stát ochoten do stráží investovat a jak profesionálně je bude chtít vybavit.

Nechali jste se při přípravě věcného návrhu zákona inspirovat někde v zahraničí?

Jeden ze zpracovatelů navštívil Polsko a informoval se na tamní stav. V Polsku funguje profesionální tzv. lesní policie. Její zaměření je užší v porovnání s naší připravovanou právní úpravou. Polská lesní policie se orientuje na problematiku, kterou u nás v současnosti mají na starost lesní a myslivecké stráže. Na rozdíl od nás však má pravomoci shodné s pravomocemi státní policie. Ta v podstatě přenechává území lesů působnosti lesní policie. Lesní policie v Polsku má moderní výbavu a zázemí, dokonce má i svoji zásahovou jednotku.

Pokud bude vše probíhat podle časového harmonogramu, který jste nastínil v úvodu, a zákon bude přijat, kdy by měl začít platit?

Počátek účinnosti lze těžko odhadnout. Vše záleží na rychlosti projednávání v Parlamentu, přičemž nelze stoprocentně vyloučit ani to, že zákonodárci konstatují, že postačí současná právní úprava a návrh zákona odmítnou. V opačném případě se domnívám, že nejzazším termínem účinnosti by mohl být 1. leden 2003.

Ing. David Vaca, Ph.D., Ing. Jan Kozel