Myslivec: Noste baterku, nezastřelíme vás

Za několik dní přestane být v českých lesích zcela bezpečno.

Ve středu 1. srpna začne hlavní lovecké sezona a na pozoru se musí mít nejen jeleni a laně, ale i lidé. Nemine totiž rok, aby některý z myslivců místo na divokou zvěř nevystřelil na své kolegy nebo návštěvníky lesa.

"Nebezpečí úrazu je při tak velkém počtu lidí v terénu větší. Podobně jako to je s bouračkami na silnici nebo úrazy při sportu. Každý lovec si ale musí být jistý na co míří a střílí," říká Jaroslav Kostečka z Českomoravské myslivecké jednoty. "Například černá zvěř se často loví v noci. A to vidíte jen obrysy. Stává se, že lidé během noci chodí na pole krást brambory nebo řepu, a siluetu ohnutého člověka si snadno spletete. Pravidla musí dodržovat i ostatní lidé v přírodě. A v noci například nosit baterku," dodává.

Tak například loni v prosinci takto přišli na Opavsku k úhoně hned dva myslivci. Jejich kolegové si je spletli se zvěří a bez váhání pálili. Jeden nimrod skončil v nemocnici s broky v hlavě, druhému náboj z kulovnice prostřelil lýtko. V minulosti ale policisté museli řešit i tragičtější případy, které skončily smrtí.

Sami myslivci se už několik let snaží změnit zažitou image strýců s flintami, kteří se před lovem i během něho pravidelně posilují alkoholem.

"Jsme stále ve styku s policií, sami kontroly vyžadujeme, spolupracujeme na vzdělávání policistů, aby věděli, na co se při honech zaměřit. A není snad už jediný hon bez kontroly policie. Nešvar, kdy se na honech popíjel alkohol, je i podle statistik a policejních zpráv prakticky vymýcený," zdůrazňuje Kostečka.

Výsledky policejních kontrol to potvrzují. Většina přestupků, které policisté při kontrolách objeví, se týká hlavně neplatných dokladů, toho, že se lovci zapomněli pojistit proti škodám, které mohou způsobit, či technického stavu zbraní. Těch je mimochodem mezi českými lovci zhruba 130 tisíc.

Alkohol v krvi myslivců policisté naměří už jen výjimečně. "Snažíme se také lidi informovat o tom, že myslivost a lov jsou součástí přírody. Kdyby se zvěř nelovila, za dva až tři roky by v přírodě nevyrostl ani klas, ani strom," vysvětluje Kostečka. Myslivci prý takto v české přírodě nahrazují chybějící velké predátory.

Svou prospěšnost přírodě mají od loňského prosince dokonce potvrzenou Ústavním soudem. "V jednotlivých případech může myslivost sklouznout pouze na úroveň zábavy, vzbuzující dojem aktivity pro vyvolené. Myslivost je ale veřejnou aktivitou k ochraně přírody a přírodního bohatství," usnesl se soud loni, když odmítl stížnost, že zákon příliš posiluje pravomoci myslivců na úkor majitelů pozemků.