Myslivci ulovili vzácného srnce parukáře
23.02.2005 | Karlovarské noviny
Přestože drobné zvěře v honitbách neustále ubývá, tak členům mysliveckého sdružení Podlesí se v roce 2004 podařilo naplnit stanovený plán lovu. Raritní trofej ulovili v loňském roce členové Mysliveckého sdružení Podlesí. Při jednom z lovů ve své honitbě narazili na srnce parukáře. V minulosti toto vzácné zvíře nikdo v revíru, ani sousedních honitbách nepotkal. "Je to skutečně unikát. Za posledních třicet let nepamatuji, že by se byť i jediný exemplář srnce parukáře na Karlovarsku objevil," přiblížil hodnotu úlovku Ladislav Cinegr, člen Řádu svatého Huberta.
Za poměrně nezvyklým jménem tohoto vzácného zvířete stojí genetická vada, která se projevuje u jedinců s porušenými pohlavními orgány.
"Parůžky má srostlé parukou, která je z poloviny kožená a druhou půlku tvoří kost," vysvětluje Cinegr.
Členové Mysliveckého sdružení Podlesí se v sobotu 19. února sešli ke společnému sezení, na kterém hodnotili svoji činnost za rok 2004.
"Plán lovu byl naplněn. Vedle srnčí zvěře jsme lovili i zvěř jelení," informoval Josef Dobiáš, který již řadu let stojí v čele MS Podlesí a patří mezi dlouholeté a zkušené myslivce.
Na sezení došlo i na slavnostní okamžiky. Myslivecký hospodář Oldřich Šelepa zde na lovce zvěře jelení pasoval člena mysliveckého sdružení Josefa Máru u příležitosti ulovení jeho prvního jelena (na snímku).
Již delší dobu se myslivci nejen na Karlovarsku potýkají s neustálým ubýváním drobné zvěře v honitbách. Stojí za ním především rostoucí počty škodné zvěře v revírech.
"Nejde jen o lišky a divoká prasata. Poslední dobou se v revírech objevuje i rys, který patří mezi chráněnou škodnou a strhává srnčí a mufloní zvěř," pokračuje Cinegr. Rys nemá přirozeného nepřítele a jeho počty v honitbách tím pádem narůstají.
Jen pro srovnání, jak množství škodné soustavně narůstá, uveďme jeden příklad. V roce 1939 myslivecké ročenky uváděly jako ideální stav jednu lišku na 500 hektarů. Myslivecká honitba Podlesí má 1 700 hektarů. V takovém případě by se počet lišek podle dřívějších norem měl pohybovat v rozmezí tří, maximálně čtyř kusů. Skutečné stavy jsou však v současné době údajně mnohem vyšší.
"Pouze ulovených lišek je ročně v každé honitbě kolem šedesáti kusů," doplnil Cinegr.
Další články v kategorii Ekologie
- Jak budeme pečovat o českou přírodu v blízké budoucnosti? První návrh Národního plánu na obnovu přírody je nyní otevřený k připomínkám veřejnosti (24.04.2026)
- Požárů skládek odpadů přibývá, příčinou může být i špatné třídění (24.04.2026)
- Z IROP se zatím podpořilo 222 projektů vzniku zeleně a vody za 4,8 miliardy Kč (24.04.2026)
- I extrémně nízké dávky pesticidů ohrožují mikrobiom vodních bezobratlých (23.04.2026)
- Den Země: Aby nás jednou nemuseli zachraňovat Blaničtí rytíři (22.04.2026)
- Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem (22.04.2026)
- Město po setmění patří zvířatům. Vědci tři roky mapovali jejich skrytý život v Brně (21.04.2026)
- Vědci v Krkonoších zkoumají "sněžné květy", tento jev ohrožuje klimatická změna (21.04.2026)
- Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi (21.04.2026)
- U Drábských světniček hnízdí sokol, stavební práce na obnově turistické infrastruktury zahájí Lesy ČR až v létě (20.04.2026)

Tweet



