Myslivci se pilně připravovali na zimu

Na území, které obhospodařují členové mysliveckého sdružení honitby Vlkov u Dubé, musejí myslivci v zimě pravidelně, i několikrát týdně, plnit přidělené krmelce. Obstarávání krmiva a přikrmování zvěře v době zimní nouze je prvořadým úkolem každého zodpovědného hospodáře a myslivce. Roznášení krmiva do krmelců a zásypů začíná podle počasí již nyní v říjnu a končí někdy až v dubnu. Každému myslivci jsou přidělena krmná zařízení, která musí pravidelně plnit.

"Vykupujeme také žaludy. Těch však je v lotošním roce docela dost, a tak se tento druh krmiva vykupuje málo. Černá zvěř má totiž dostatek možností si žaludy najít ve volné přírodě sama. V malém množství vykupujeme rovněž kaštany. Důvodem je ta skutečnost, že jako sdružení máme omezené finanční prostředky, a také proto, že školy, od kterých kaštany nejčastěji odebíráme, špatně skladují tuto plodinu. Kaštany jsou potom vyschlé a tvrdé. Zvěř je pak nedokáže dobře rozkousat," vysvětluje myslivecký hospodář Josef Havelka.

Další formou krmiva je nejen tradiční seno, ale též tzv. letniny.

"Sekáme v červenci a srpnu výhonky malin, kopřiv, bezinek, lip, ostružin atd. Vážeme je do snopů, ty pak sušíme a máčíme ve slané vodě. Zvěř totiž miluje sůl a navíc se jedná o konzervační prostředek. Mimo sena předkládáme zvěři i zadinu (odpad vznikající při čištění obilí), šrot z nakoupeného zrna, sušený chléb, sušené jeřabiny, jablka a kusovou sůl. Zvěř nesmí v zimě strádat a za porušení povinnosti, která myslivcům plyne dokonce ze zákona, hrozí i vyloučení," upozornil na vážnost přikrmování Josef Havelka.

Zimní přikrmování zvěře má význam nejen pro lovnou zvěř, ale i ptactvo. Například na bažantním zásypu ze zadiny se přiživují i ostatní lesní ptáci. To jim totiž umožňuje lépe přečkat nejkrutější období zimních měsíců.

"Zvěř si již zvykla na to, že se člověk, který jinak tak špatně hospodaří s přírodou, o ni postará, proto se pravidelně stahuje ke krmelcům, kde očekává potravu," doplnil Havelka.