Myslivci sčítali klady a nezdary

Závěr roku je důvodem k hodnocení. Nevyhnuli se mu ani členové mysliveckého sdružení Hora Tmaň, kde je hospodářem Karel Červenka.

"Přes problémy způsobené povodní jsme dosáhli i nějaké úspěchy. Podařilo se nám odchovat kachny beze ztrát a zvýšit stavy bažantů a co je nejvíc potěšitelné, zvedají se i stavy koroptví," uvedl Karel Červenka. Letos myslivci vypustili sto padesát koroptví, a to už je v revíru vidět.

"Máme z toho radost, protože na některých místech zcela chyběly," konstatoval s potěšením hospodář sdružení Hora Tmaň, kam patří i Chodouň a Lounín. Problémy, které mají, způsobuje myslivcům položení honitby ve velmi frekventované oblasti, kde se pohybují chataři, výletníci, turisté a cyklisté. Často sebou berou psy.

"Zvláště velká plemena ruší zvěř. Vypudí matku od mláďat, která pak strádají. Legislativa nám neumožňuje tento problém řešit. Problémy máme se zvěří, která se dříve označovala jako škodná, nyní jako predátoři. U nás je to kuna, liška a jestřáb. Do honitby samozřejmě patří, ale ne v takové míře. Příroda je v současné době narušená a predátoři se přemnožují. My jim k tomu pomáháme vypuštěnou odchovanou zvěří. Ona se neumí tak bránit, jako zvířata vyrostlá v přírodě. Odchovem však zase stav vyrovnáváme," vysvětlil problémy Karel Červenka. Vztah k myslivosti získal z domova od otce, který také chodil střílet. "Myslivost provozuji od roku 1970 jako koníčka. Za tu dobu se z něj stal velký kůň. Hospodáře dělám asi čtvrt století," zavzpomínal myslivec, který kvůli lovu opustil i svého dalšího koníčka, motorismus.