Myslivci mají pro zvěřinu dostatek kvalitního krmení

Zimní období letos provází poměrně velké střídání teplot, v posledních dnech se můžeme na polích setkat s téměř souvislou zledovatělou pokrývkou sněhu. Pro myslivce měsíce zhruba od listopadu po březen znamenají požadavek zabezpečit pro zvěř krmení, kterého má ve volné přírodě nedostatek. Jen pamětníci již vzpomínají také na zásypy pro koroptve a bažanty či zajíce. Jednalo se o jednoduché přízemní přístěnky, kam se jim sypal například odpad z obilí od čisticích strojů. Ten myslivci velice levně odkupovali od zemědělců. "Bylo nádherné pozorovat okolo posypu ptačí hemžení, jak se kusy prohrabují v zásypu. Hejna koroptví a bažantů však už jsou pro nás asi minulostí a těžko budeme stavy jaké byly před třiceti lety obnovovat. Občas vídám na poli se choulit ve sněhu ostrůvek koroptví, což považuji vždy za veliký úspěch, ale to je jen trošička z obrovského mlýna, abych použil vzletného přirovnání,"povzdychl si jeden z pamětníků. Nyní se myslivci zaměřují převážně na stavy srnčí zvěře a krmení v jednotlivých honitbách patří k jejich stěžejním úkolům. Jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Okresního mysliveckého spolku v Třebíči Josef Venhoda se domnívá, že jako každoročně myslivci na zvěř nezapomněli a řádně se před zimou potřebným množstvím krmení připravili. Také se jim podařilo v převážné míře opravit krmelce staršího data výroby a mnohdy i zhotovit nové. V letošním roce považuje Venhoda spotřebu krmení za obzvláště vysokou. Zvěř se totiž nemůže prohrabat k přirozené potravě a proto ve zvýšené míře vyhledává potravu právě v krmelcích. Pro myslivce to znamená jejich častější kontrolu. Tu však nepovažují za povinnost. Do lesa si prý chodí i v zimě odpočinout od běžných problémů a každá vycházka pro ně znamená nějaký zážitek.