Myslivci mají dluh u zajíců

Zvěř v honitbách je vybavená proti strádání i v tuhé zimě. Víc než mráz jí může uškodit člověk, i přesto, že je veden dobrými úmysly. Miloslav Daněk

Letošní tuhá zima dělá vrásky na čele nejen silničářům, ale také myslivcům. Jak v takových z hlediska člověka extrémních podmínkách přežívá zvěř a co je nutné pro ni zajistit, nám pověděl Miloslav Daněk.

Jak je postaráno o zvěř v honitbách v období zimy?

"Zima neznamená za normálních okolností jednoznačně pro zvěř strádání. Je totiž za tisíce let svého vývoje přirozeně vybavená proti podmínkám nepřízně počasí. Dříve nebylo ani nutné zvěř přikrmovat. Kdyby nebyly na podzim z větší části pozemky zorány a zůstaly součástí porostu, nemusela by se přikrmovat ani nyní. Zvěř má schopnost se dostatečně předzásobit. Jednoznačně by se mělo začít s přikrmováním hned po sklizni, a mělo by trvat tak do období Vánoc, což už dneska mnoho mysliveckých sdružení ví a dělá to dobře. Když totiž budeme přikrmovat hodně v zimě, zvířata nestačí nadměrný přísun potravy strávit, dostaví se u nich katary a střevní potíže."

Jak by měl vypadat takový jídelníček a co by v něm nemělo chybět?

"Srstnatá zvěř, které je v lesích většina, potřebuje dostat jadrné krmivo, tím rozumíme například oves, dužnaté, jako jsou kapusta, jablka a objemové, což je jetel a seno. V jídelníčku by neměla chybět sůl nebo liz, který obsahuje i některé vitamínové složky. Černá zvěř si pomůže v zimě sama. Má dostatečné tukové zásoby získané především z konzumace kukuřice. Navíc pro ni není problém během noci ujít třeba i padesát kilometrů za potravou. Myslivci mají poslední dobou dluh u zajíců, protože složení jejich stravy se poněkud liší od potravy srnčí zvěře. Zajíc potřebuje především dostatek vody, kterou v zimě najde v uřezaných, nejlépe ovocných větvích, které okusuje a také vyžaduje specielně upravené zařízení se solí, což je pařez solí nasáklý - solník."

Jak může pomoci při přikrmování zvěře laik?

"Přikrmování je nejlépe nechat na odbornících, protože člověk v dobrém úmyslu může spíš uškodit. Nejsou řídké případy, kdy po Vánocích najdou myslivci v krmelcích mezi ovsem vánoční cukroví a chleba, které záhy zplesniví a od nich i oves a způsobí zvěři zdravotní problémy. Pomoci nejlépe může tak, že nebude v zimě často chodit do lesa, že nebudou běžkaři brázdit lesy křížem krážem. Zvěř se poleká, uteče a schvátí se. Může pak uhynout na zápal plic. Je dobře upozornit příslušné myslivecké sdružení, pokud jsou někde dlouhodobě prázdné krmelce. Lidé mohou napíchat na větve stromů jablka, nebo po ořezu ovocných stromů větve místo do kontejneru hodit někam pod mez. Nebezpečím pro zvěř jsou řepková pole. Řepka je šťavnatá a zvěři chutná, ale pokud ji konzumuje ve větším množství, je jedovatá. Proto se k řepkovištím staví krmelce s ovsem, který snižuje nepříznivé účinky řepky. Starost o zvěř by měla zůstat na odbornících. Myslivci tuto péči považují za stavovskou čest."

Jaká bývá bilance úhynu zvěře po zimním období?

"Každá zima znamená přirozenou selekci. Silnější jedinci odolávají, někteří nepřežijí, a to vůbec nehraje roli, jak tuhá zima je. Jedná se jen o normální a přirozený koloběh v přírodě."