Myslivci kupují zvěři potravu z peněz za brigády a odstřel

Většina mysliveckých sdružení v okrese už začala s přikrmováním zvěře. Získat finanční prostředky na nákup obilovin k tomuto účelu ale nebývá snadné. "Lidé si myslí, že myslivci chodí zvěř jenom střílet. Kolik práce ale stojí péče o ni, si dokáže domyslet jen málokdo," říká jednatel Okresního mysliveckého spolku ve Strakonicích Václav Kůs. Peníze na nákup obilovin k přikrmování získávají myslivecká sdružení různě. Někde myslivci pomáhají zemědělcům se sběrem kamene na polích. "Předcházejí tak poruchám na sklízecí mechanizaci," vysvětluje Kůs.

Myslivci také pomáhají například lesníkům s výsadbou stromků či s budováním oplocení lesních školek. "Jedno takové v minulosti pomohli postavit v Sudoměři," upřesnil Václav Kůs.

Podle jeho slov pořádají myslivecká sdružení v některých obcích i sběr kovového odpadu. "Za utržené peníze pak koupí třeba právě obilí k přikrmování lesní zvěře. Není to žádná závratná částka, ale každá koruna se v dnešní době hodí. Touto činností se do honiteb vracejí peníze k péči o zvěř," doplnil ještě jednatel strakonického okresního mysliveckého spolku.

Někde přikračují myslivci k placenému odstřelu zvěře. "Každým rokem přikrmujeme srnčí zvěř zhruba třiceti metráky jadrného krmiva mimo sena," řekl hospodář mysliveckého sdružení v Bílsku Josef Kuřina. "Abychom takové množství mohli pořídit, dáváme většinou zahraničním lovcům příležitost k lovu srnčí zvěře, ale i divočáků za úplatu," upřesnil. Cena odstřeleného kusu závisí podle něj na trofejové hodnotě.

Fotografie: Myslivecká sdružení získávají peníze na nákup krmiva pro zvěř také formou odstřelů za úplatu. Že se cena střeleného kusu může vyšplhat do závratných výšek dokazuje jelen na snímku. Hodnota takového kusu je zhruba půl milionu korun.