Mravenci mají na Kokořínsku kolonie

Vytvoření soustavy pěti tůněk, odbahnění nebeského rybníčku a opatření k podpoře populace mravenců. To jsou tři z šedesáti akcí, které loni financovala Správa chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Pracovníci CHKO Kokořínsko pokračovali loni také sečením luk. Obyčejná práce kosení má ale dalekosáhlé následky a pozitivně ovlivňuje růst chráněných rostlin. "Vytváříme tak podmínky pro chráněné druhy rostlin," řekl vedoucí Správy CHKO Kokořínsko Ladislav Pořízek. Připomněl, že sekáči pracovali na rozloze téměř dvaceti hektarů. Akce přišly zhruba na 370 tisíc korun. Výsledky pravidelného sečení luk lidé mohou sledovat například na louce u Ladčina pramene v Kokořínském dole."Roste na ní prstatec májový, který má fialovou barvu,"uvedl Pořízek a poznamenal, že sečení nemá jen estetické hledisko, ale také dopad na celý ekosystém. Nové tůňky vznikly v katastrálním území Želíz. Akce tak navázala na rok 2000, kdy v obci vznikla první. Loňské tůně jsou blízko naučné stezky, která dostane konečnou podobu až letos. Bagrování, odvoz hlíny a definitivní úprava komplexu vodních ploch správu přišla na téměř sto tisíc korun. Plošně největší akcí bylo pro správu čištění nebeského rybníčku v Dobřeni. "Nebeský rybníček je starý český název, který znamená plněný z nebes," vysvětlil Pořízek. Z rybníku zmizelo 300 kubíků tekutého bahna. To je zhruba 30 tater. "Rybník byl navíc pokrytý okřehkem," řekl Pořízek a doplnil, že se mu lidově říká žabinec. O tom, že jsou na území Mělnicka obrovská mraveniště známé z pohádek, které vytvářejí miliony mravenců, se dozvěděli odborníci z CHKO až nedávno. Redukce křovin kolem mravenišť, která jsou metr vysoká a až tři metry široká, lékařům lesa prospělo a svoje kolonie ještě zvětšily."Největší mraveniště nalezl náš kolega v Tlesku u Janovy Vsi," řekl Pořízek. Z téměř 12 tisíc korun se část peněz vyčlenila také na vytvoření a přenesení oddělků, takže ve vhodných podmínkách mohla vzniknout další mravenčí kolonie.