Monitoring dopadů těžby v okolí Turówa vláda schválila

V okolí hnědouhelného dolu Turów u českých hranic se rozšíří síť vrtů, které zjišťují množství podzemních vod, o 16 nových stanic. Fungovat by měly nejpozději od dubna. Vláda návrh schválila, sdělil ČTK ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Cena vyjde na 600.000 korun za rok. Stát plánuje také monitoring ovzduší, hluku, otřesů či poklesu terénu v okolí dolu.

Ministerstvo životního prostředí s polským plánem na rozšiřování přeshraničního dolu nesouhlasí. Liberecký kraj už avizoval, že se odvolá proti souhlasnému stanovisku polských úřadů k rozšiřování. Česko má dlouhodobě obavy z toho, že rozšíření dolu by mohlo mít negativní dopad na zásobování Hrádecka a Frýdlantska pitnou vodou.

Resort vládě předložil materiál, který shrnuje vývoj situace, a zároveň informace o chystaných krocích. Právní opatření jsou podle Brabce v gesci Libereckého kraje, monitoring podzemní vody, ovzduší, hluku, poklesu terénu a otřesů zajišťuje stát. Chce získat informace o tom, jaké je nebezpečí, že se situace se suchem v okolí dolu Turów ještě zhorší.

"Potřebujeme mít zcela seriózní informace pro případné spory, protože Polsko uznalo, že pokud by byly ohroženy dodávky vody, tak je bude kompenzovat. Otázka je jak, jestli finančně, nebo dodávkami vody z jiných zdrojů," řekl novinářům Brabec před jednáním vlády. Celkově mají měření stát jednotky milionů korun.

V lednu vydalo regionální ředitelství ochrany životního prostředí ve Vratislavi rozhodnutí v procesu EIA, kterým souhlasilo se záměrem na rozšíření dolu Turów i přes námitky české strany. Zároveň vydalo stanovisko o okamžité vykonavatelnosti rozhodnutí. Brabec už dříve uvedl, že polské úřady v souhlasném stanovisku tvrdí, že rozšíření těžby v Turówě nebude mít na české občany žádný vliv. Česko má opačný názor a pouze na polská ujištění se nemůže spoléhat, proto chce i prostřednictvím Evropské komise vyvíjet na Polsko další tlak, aby svůj postoj změnilo.

Česko v jednání s EK podle Brabce upozorňuje na možná porušení směrnice o EIA nebo směrnice o vodách. Brabec také dříve podotkl, že kompenzační opatření, k nimž se Polsko zavázalo, zatím nejsou vyzkoušená. Připomněl, že už v 80. letech kvůli těžbě v Turówě poklesla podzemní voda na Frýdlantsku, nyní by dopady kvůli suchu byly ještě horší.

Hnědouhelný důl v Polsku zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu Turów. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam chce těžit až do roku 2044. Rozšířit ho plánuje až na 30 kilometrů čtverečních a těžit se Poláci chystají do hloubky až 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Důl se má rozšířit o 14,6 hektaru podél silnice z Žitavy do Bogatyně. V Česku jsou nejblíže obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou. Obce i Liberecký kraj se proti záměru brání, obávají se hlavně ztráty vody, ale i hluku a prachu.

Autor: ČTK

 

Tisk

Další články v kategorii Ekologie

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info