Ministr se neshodl s ekology
25.06.2001 | Mladá fronta Dnes
Rozdílné názory na kácení kůrovcem napadených stromů v prvních zónách Národního parku Šumava mezi nezávislými ekologickými organizacemi a ministerstvem životního prostředí nadále přetrvávají. Potvrdilo to i dvoudenní setkání zástupců obou stran, které včera skončilo terénní exkursí v oblasti Trojmezné a Třístoličníku. Ministr životního prostředí Miloš Kužvart míní, že omezené zásahy proti kůrovci jsou nezbytné i v přírodně nejcennějších oblastech. Naopak Hnutí Duha trvá na tom, aby se správa parku v prvních zónách navrátila k dřívějšímu bezzásahovému režimu před rokem 1999. "Náš přístup k tomuto problému se nezměnil. Ostatně se už projevuje účinnost zásahů v prvních zónách, neboť mezi předloňským a loňským rokem počet kůrovcem napadených stromů v těchto oblastech klesl na polovinu," uvedl ministr Kužvart. Na svém původním postoji však trvají i zástupci nezávislých ekologických organizací. "Páteční exkurse prokázala, že přirozené horské lesy, například na Trojmezné, si s kůrovcem dokážou poradit i bez násilných zásahů člověka," řekl Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Mluvčí Správy Národního parku Šumava Zdeněk Kantořík uvedl, že ani největší optimista nemohl od čtvrtečního a pátečního setkání zástupců ministerstva a nevládních ekologických organizací očekávat sjednocení vyhraněných názorů. "Postup proti kůrovci na Šumavě je velmi složitý a nejednoznačný odborný problém," připomněl Kantořík. Upřesnil, že na semináři se mluvilo například i o zonaci v národním parku, vzniku holin při asanaci kůrovcem napadených stromů, zhodnocování dřevní hmoty i zkušenostech ze sousedního Národního parku Bavorský les. Mluvčí připomněl, že příští týden začnou poslanci projednávat v prvním čtení dva návrhy zákona o Národním parku Šumava.
Další články v kategorii Ekologie
- Olomoučtí vědci objevili hluboko v půdě v Chile dosud neznámého brouka (05.02.2026)
- Asekol loni zvýšil sběr elektroodpadu o 2837 tun na rekordních 71 200 tun (04.02.2026)
- Na Madagaskaru objevili plaza, který plave pískem. Dali mu jméno Šaj-Hulúd (04.02.2026)
- Vědkyně z Agronomické fakulty je na Antarktidě. Zkoumá DNA mikroorganismů, které v extrémních podmínkách dokážou přežít (04.02.2026)
- Lední medvědi na Špicberkách jsou navzdory mizejícímu ledu tlustší a zdravější (03.02.2026)
- V Podyjí se zabydlel mýval. Ochranáři se ho chtějí zbavit (03.02.2026)
- Vyšetřování vyvezení stovek tun odpadu z Německa do Česka je téměř u konce (27.01.2026)
- Den čisté energie: Bioplynové stanice EFG ukazují cestu k cirkulární energetice (27.01.2026)
- Kvalita vody ve Znojemské přehradě už je stejná jako před pondělním únikem kejdy (26.01.2026)
- Běluha severní byla po 40 letech opět spatřena u nizozemského pobřeží (22.01.2026)

Tweet



