Maso divočáků ze Šumavy je radioaktivní, zjistili vědci
26.12.2011 | Aktuálně.cz
Maso divokých prasat ze Šumavy je často radioaktivní.
Podle vědců z brněnské univerzity za to může podzemní houba jelenka obecná, jíž zvířata žerou. Ta má schopnost fixovat z půdy radioaktivitu, která se na Šumavu dostala po havárii v Černobylu.
"Tato houba má mnohem větší schopnost zakoncentrovat radiocézium než půda, na které roste," popsal Petra Dvořáka z Ústavu biochemie, chemie a biofyziky Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně.
O závěrech své práce informoval jeho tým na svých internetových stránkách univerzity. Vědci při výzkumu zjistili, že povolené limity byly překročeny až desetinásobně.
Radioaktivita z Černobylu
Radioaktivita se na Šumavu dostala po havárii jaderného reaktoru v Černobylu v roce 1986. Radioaktivní mrak se se tehdy podle vědců natřikrát přenesl nad Evropou.
"Nad Šumavou tenkrát hodně pršelo, spolu s deštěm dopadlo na půdu poměrně velké množství radioaktivních látek," dodal Dvořák. Houba je podle něj radiocéziem doslova "nasáklá".
Radioaktivní potrava může pro člověka znamenat nebezpečí vzniku rakoviny. O riziku lze však podle Dvořáka mluvit až tehdy, kdyby někdo snědl asi 40 kilogramů kontaminovaného masa za rok.
"Vše samozřejmě záleží i na dědičných dispozicích a imunitě jedince," dodal. Množství radioaktivních látek v mase lze snížit i způsobem jeho úpravy. Při vaření v tlakovém hrnci se sníží na polovinu, při opakovaném nakládání do láku až o 70 procent.
Problémy mají i v Německu
Jelenku obecnou člověk v půdě najde stěží, prasata ji však vyryjí. Nejvyšší nálezy radioaktivity v jejich svalovině proto vědci zjišťují na podzim a v zimě, když se zvířata nemohou nikde napást a potravu hledají převážně v zemi.
"Nadlimitní hodnoty mají především selata a menší prasata, která se právě nejčastěji loví a konzumují," dodal odborník.
Potíže s radioaktivitou v mase divokých prasat znají i myslivci na německé straně Šumavy. Němci proto podle Dvořáka u každého zastřeleného kusu z této oblasti provádějí okamžitě měření na radioaktivitu.
V případě sebemenšího překročení platí zákaz konzumace.
Další články v kategorii Ekologie
- MŽP vyhlásilo nové chráněné lokality včetně rozšíření Žofínského pralesa (03.07.2026)
- Jak čápi přežili horka a bouřky? Zapojte se do sledování hnízd (03.07.2026)
- Rybám v Odře chyběl kyslík, hasiči jim čeřili vodu čerpadlem (03.07.2026)
- Kdo mizí za trnkovým keřem? Startuje záchranný program motýla bourovce trnkového (02.07.2026)
- ČIŽP představila na VědaFestu 2026 moderní technologie pro ochranu přírody (02.07.2026)
- CHKO Soutok ukázal obnovu přírody. Odpůrci se ale nevzdali, půjdeme do extrému, volají (02.07.2026)
- Miska vody může o tomto víkendu zachránit životy. Pomozte vyčerpaným divokým zvířatům (02.07.2026)
- Přes 1 200 škol z Recyklohraní ukazuje, že vzdělávání k udržitelnosti má v Česku své místo. Pátý ročník Celoroční EKO hry zná své vítěze (02.07.2026)
- Odborníci pomáhají zachránit Svatováclavský dub ve Stochově. Z tisíciletého stromu vznikají nové sazenice (02.07.2026)
- Estonsko chce přenést část odpovědnosti za odpad na výrobce (01.07.2026)

Tweet



