MAĎAŘI STAVÍ PLOTY, ABY ZVĚŘ NEPŘECHÁZELA DO RAKOUSKA
01.03.2002 | Svět myslivosti
Mezi Maďary a Rakušany narůstá ostrý spor o to, zda výstavba plotů, které zamezují volnému pohybu zvěře na maďarsko-rakouských hranicích, je oprávněná, či nikoli. "Maďaři si chrání svou zvěř, o niž pečují, zatímco Rakušané využívají možnosti lovu bez investic,” uvedl maďarský list Népszava.
Rakouští myslivci již záhy po zrušení hraničních plotů a zátarasů zjistili, že v jejich pohraničních oblastech se výrazně zvýšily stavy zvěře. Maďarské lesy jsou několikanásobně bohatší na jeleny, divočáky a další zvěř, která přechází na druhou stranu hranic. Díky tomu se v Rakousku stal lov v pohraničních oblastech velmi výnosným obchodem. Častým jevem dokonce je, že rakouští "sousedé” uloví kus zvěře na maďarské straně a pak ho jen přetáhnou na rakouské území. V posledních letech byla podél hranic na rakouské straně vybudována hustá síť krmelců, které mají zvěř přilákat. Velitel pohraničníků v Köszegu Miklós Nagy uvedl i případ, kdy si jistý Rakušan nechal postavit na maďarské straně malý most přes potok, aby ulovenou zvěř mohl rychleji a pohodlněji dopravit domů.
Je pochopitelné, že maďarští lesníci a majitelé pozemků nevidí rádi, když zvěř, o kterou se pečlivě starají, nakonec končí u sousedů, napsal maďarský list. Společnost Erdészeti proto např. již v roce 1999 postavila zhruba dva kilometry dlouhý a 2,5 metru vysoký plot, který měl v tomto úseku zabránit migraci zvěře do Rakouska. Zároveň Maďaři požádali Rakušany, aby odstranili posedy stojící podél hranic. Když žádost nebyla vyslyšena, jiná maďarská společnost u svých pozemků vybudovala desetikilometrový plot. Rakouská strana se okamžitě začala proti plotům ohrazovat a její protesty získávají čím dál více i politické zabarvení. V médiích obviňují Maďary, že omezují volný pohyb zvířat, a zároveň tvrdí, že stát, který usiluje o členství v EU, by neměl budovat na svých hranicích "novou železnou oponu”. V současnosti je spor velmi vyhrocený. Z maďarské iniciativy byla nedávno zřízena komise odborníků z obou stran, kteří se pokusí najít přijatelné řešení problému, uvedl deník Népszava.
Hospodářské noviny, 28. 1. 2002, red.
Svět myslivosti 3/2002
Další články v kategorii Ekologie
- MŽP vyhlásilo nové chráněné lokality včetně rozšíření Žofínského pralesa (03.07.2026)
- Jak čápi přežili horka a bouřky? Zapojte se do sledování hnízd (03.07.2026)
- Rybám v Odře chyběl kyslík, hasiči jim čeřili vodu čerpadlem (03.07.2026)
- Kdo mizí za trnkovým keřem? Startuje záchranný program motýla bourovce trnkového (02.07.2026)
- ČIŽP představila na VědaFestu 2026 moderní technologie pro ochranu přírody (02.07.2026)
- CHKO Soutok ukázal obnovu přírody. Odpůrci se ale nevzdali, půjdeme do extrému, volají (02.07.2026)
- Miska vody může o tomto víkendu zachránit životy. Pomozte vyčerpaným divokým zvířatům (02.07.2026)
- Přes 1 200 škol z Recyklohraní ukazuje, že vzdělávání k udržitelnosti má v Česku své místo. Pátý ročník Celoroční EKO hry zná své vítěze (02.07.2026)
- Odborníci pomáhají zachránit Svatováclavský dub ve Stochově. Z tisíciletého stromu vznikají nové sazenice (02.07.2026)
- Estonsko chce přenést část odpovědnosti za odpad na výrobce (01.07.2026)

Tweet



