Losos se vrací do Čech

Členové cechu Sv. Petra budou mít v úterý velký svátek. Začíná rybářská sezóna. Rybáři pro ni vysadili do řek a nádrží v celé České republice 28 druhů ryb. Mezi nimi ilososa, který se tak po více než půl století vrací zpět do českých řek. "Losos se naposledy objevil na labském toku někdy v době druhé světové války, díky novému švédskému projektu je v Labi znovu," řekl s potěšením jednatel děčínské organizace Českého rybářského svazu (ČRS) Tomáš Rezek. Už loni vypustili děčínští rybáři do řek Kamenice a Ploučnice prvních 150 tisíc kusů lososa atlantského. "V přištích dnech to bude dalších 75 tisíc třícentimetrových plůdků, které vyrostly v naší děčínské líhni," pochlubil se Právu jejich hospodář Zdeněk Chutný. Vysazení lososi zůstanou rok až dva v tocích Kamenice, Ploučnice a Labe, než dorostou do délky 25 centimetrů. "Poté se vytřou v německých tocích a vrátí se do moře. Po dalších dvou letech se tyto ryby vrátí jako čtyř až pětileté zpět k nám," uvedl Rezek, podle kterého lososí stříbročerní krasavci už také začínají končit na udicích rybářů. Loni rybáři na Děčínsku vytáhli dva 80centimetrové kousky, oba měli hodně přes pět kilogramů. "Lososa chytáme na umělé nástrahy, třpytky. Jejich ulovení je v podstatě vrcholná událost pro každého rybáře," přiznal Právu Rezek.

Zatím jen na pstruhy

Šestnáctého dubna začíná rybářům sezóna samozřejmě zatím jen na pstruhových vodách. Na candáty a štiky si budou muset rybáři počkat až do soboty 15. června, kdy končí hájení těchto ryb a začíná sezóna dravců. Přesto se zřejmě letos potěší lovem pstruhů rybáři na více místech než dříve.

"Za poslední léta došlo skutečně k razantnímu zlepšení. Děláme pravidelně rozbory ryb na přítomnost škodlivin a těžkých kovů. Vždyť do Olše i Ostravice se vrátily ryby, které tady před 15 až 20 lety vůbec nebyly. Běžní jsou tu dnes pstruzi, kteří si na čistou vodu potrpí. Kuriozitou je to, že pod Sýkorovým mostem v Ostravě jsou dnes normálně ryby, v řece, která byla léta černá jako uhel. Pstruhové pásmo je navíc až po splav v těsné blízkosti Nové huti," řekl Právu Vilém Kožušnik z karvinské organizace ČRS.

Stav ryb se zlepšuje

Pstruzi se letos vrátili i na Vsetínsko. "Pomohl tomu fakt, že dřívější zatížení z hnojiv v zemědělství kleslo na pětinu. Kvalita vody je podstatně lepší, což ovšem na druhou stranu přináší jiná rizika. V poslední době totiž zároveň vzrostla nekázeň lidí. Ti nárazově ničí kvalitu potoků a říček tím, že do nich v touze ušetřit vypouštějí kaly z jímek," řekl Jiří Trezner z referátu životního prostředí vsetínského okresního úřadu. Kapři, štiky, pstruzi a candáti jsou tradičně nejčastější kořistí rybářů, říká hospodář jihočeského výboru ČRS Karel Křivanec. Vysazuje se však i stále více sumců a dalších druhů, které z řek či rybníků málem zcela vymizely. Rybáři z Nekoře na Orlickoústecku zkoušejí do řeky vsadit menší, pro lovce málo zajímavé druhy, které by sloužily jako přirozená potrava pro dravce. "Rádi bychom tím řeku revitalizovali tak, aby vznikla potravinová základna pro rybu tradiční," řekl jejich hospodář Jaroslav Kučírek. Zlepšuje se také kvalita ryb, i když ne rovnoměrně, a mnohde zůstává ovlivněna nečistými vodami. "Kvalita ryb v rybnících a přehradách na Liberecku je dobrá. Horší je to s kvalitou masa ryb z řeky Nisy, která ještě není ve všech částech svedena na čističku, takže lokální znečištění tam pořád hraje svoji roli," uvedl hospodář ČRS v Liberci Jan Krupička. Podle Jindřicha Wintra z pražské pobočky ČRS se změnila k lepšímu i situace na Vltavě v Praze, kde ryb neustále přibývá. Nejen kaprů, ale třeba i štik, candátů, sumců či okounů. "Žádné potíže nejsou, zdravotní stav ryb je dobrý, což souvisí se zlepšující se čistotou vody. Celá řada nevyhovujících provozů zanikla. Nové se povolují za velmi zpřísněných podmínek," vysvětlil Wintr. Dobrý zdravotní stav ryb si pochvalují rybáři na Olomoucku i Přerovsku, na Jižní Moravě. Jak sdělil Právu hospodář ČRS v Přerově Josef Svížela, rybáři na Přerovsku se snaží do Bečvy vrátit pro tuto oblast typické druhy ryb - ostroretku stěhovavou, parmu a hrouzka obecného.

Pytláci stálou hrozbou

Na jihu Moravy se zase letos poprvé bude moci lovit mník jednovousý, jediná treskovitá ryba v České republice, a také jelec jeseter. Obě ryby dosud byly chráněny, avšak po několikaletém úsilí jich natolik přibylo, že je možno lovit. Hluboké vrásky na čele působí všem členům rybářského svazu pytláci, kteří rabují nejen na řekách, ale iv chovných zařízení. Přestože revíry obhlíží rybářská stráž, jež spolupracuje s policií, pytlákům se daří unikat. "Samozřejmě, že je dopadáme. Ale řekl bych, že postihujeme jenom špičku ledovce," krčí rameny rybáři. Z velké části jde přitom o organizované skupiny, které si pytláctvím přivydělávají a rybami zásobují restaurace. Když se podaří člověka bez rybářského lístku lapit přímo při činu, může dostat až šest let. "V poslední době jen u nás musela pět případů řešit policie, ještě o jeden více pak naše organizace," řekla pracovnice rybářského svazu v Děčína Soňa Záveská.. Podle západočeských rybářů každoročně způsobí pytláci v revírech škodu okolo půldruhého miliónu. "Z osmdesáti procent se jedná o cizince, kteří chytají bez povolenky zejména na vodních nádržích v příhraničí," upřesnil jednatel západočeských rybářů Jan Štípek. "Organizované pytláky, co kradou ve velkém a pak prodávají restauracím, jde těžko uhlídat, protože stráže by musely u rybníků i spát," posteskl si hospodář přerovských rybářů.

Foto - Tradičně rekordními úlovky jsou v západočeských revírech mníci, z nichž největší dosahují délky až třičtvrtě metru.