Liniové stavby jsou významnou bariérou v krajině
14.03.2005 | Agris
Česká krajina je po staletích svého vývoje velmi rozmanitá. V posledních dvou stoletích ovšem do ní významnou měrou zasahují zejména liniové stavby. Tvoří totiž značné bariéry v krajině, jež pro různé oblasti mohou znamenat odlišnou míru rizika. Výsledkem odborné studie, kterou si nechalo zpracovat Ministerstvo životního prostředí[1], jsou mapy, které krajinu charakterizují právě z tohoto hlediska a do budoucna mohou sloužit jako podklad při územním plánování.
Fragmentace krajiny na malé části zmenšuje prostor pro život řady rostlin a živočichů, ale i pro životní pohodu lidí. Studie, zpracovaná pro MŽP, hodnotí tento problém pomocí objektivních ukazatelů. Obdobným způsobem se důsledky fragmentace krajiny zkoumají například v Německu, takže je možno srovnávat i v širším kontextu.
„Výstupy studie – tedy mapy, které přesně určují nejcitlivější a nejohroženější místa v krajině – bude Ministerstvo životního prostředí využívat především při jednání o umístění liniových staveb. Zatímco doposud jsme byli odkázáni na názory různých expertů, kteří používali rozdílné metody, nyní máme v ruce studii se skutečně objektivními parametry. Základem je, aby se střetová místa jasně pojmenovala už při tvorbě územních plánů, kdy je možné najít takové řešení, které bude pro krajinu znamenat nejmenší možnou zátěž,“ komentuje studii náměstek ministra životního prostředí Ladislav Miko.
Mezi největší bariéry v krajině patří dopravní komunikace. Jednotlivé druhy živočichů jsou na fragmentaci krajiny různě citlivé, k nejcitlivějším patří velcí savci a proto byli pro účely studie zvoleni jako základní modelová skupina. Potřebují totiž ke svému životu rozsáhlé prostory, takže během pohybu krajinou pro ně liniové stavby představují největší riziko.
Bariéry také výrazně zdražují péči o krajinu. Bez nich by totiž mohly přirozené procesy běžet samovolně, migrace živočichů i rostlin je totiž jedním z významných faktorů, jak krajinu co nejvíce přibližovat přírodě blízkému stavu. Pokud je možnost migrace mezi jednotlivými populacemi omezená, je třeba vynakládat na péči o krajinu více peněz.
[1] Zpracovatelem studie je firma Evernia, vedoucím autorského týmu RNDr. Petr Anděl.
Další články v kategorii Ekologie
- ČIŽP využívá při činnosti čtyři drony, počítá s navýšením počtů jejich pilotů (13.10.2026)
- Odborníci zmapovali tisícovku obcí, které jsou nejvíce ohrožené suchem (13.10.2026)
- Vědci testují šetrnou metodu čištění vody pomocí světla a močoviny (13.10.2026)
- Ani zvonek ani lilie. Na Babinských loukách v Českém středohoří bylo vysazeno 84 vzácných zvonovců liliolistých. (12.10.2026)
- Městský soud odmítl žalobu DIAMO na MŽP. Postup ministerstva v případu Heřmanické haldy potvrdil jako zákonný (09.10.2026)
- Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie (08.10.2026)
- Vysoký počet kormoránů způsobuje škody za desítky milionů. MŽP žádá sousední státy o jejich regulaci (08.10.2026)
- Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028 (08.10.2026)
- Ochránci přírody a dobrovolníci zatím na Slapech zachránili přes 70.000 škeblí (07.10.2026)
- Na konci letošního roku Svitavy vyhodnotí pilotní projekt svozu gastroodpadu (07.10.2026)

Tweet



