Lidstvo čekají záplavy, laviny i sucha

Změny klimatu povedou v 21. století k častějším záplavám, ale zároveň k nedostatku vody, sníží výnosy v zemědělství a zhorší sanitární situaci. Uvedla to skupina vědců pověřených OSN studovat oteplování země. Ve zprávě, kterou tito experti nedávno zveřejnili v Ženevě, upozorňují, že vlivem tzv. globálního oteplování planety budou stále častěji registrovány extrémní události, přičemž poroste jejich intenzita. S velkou pravděpodobností se budou stále častěji vyskytovat intenzivní srážky, a to i ve vyspělých zemích, takže budou stále častější záplavy, sesuvy půdy a laviny. Vlny veder se budou velmi pravděpodobně projevovat všude a zvyšovat tak úmrtnost a škody na sklizních. Sucha, která zřejmě budou stále častějším jevem v zemích ležících v mírném pásmu, povedou k snížení průtoku řek, postihnou zdroje a kvalitu vody. V případě trvalého zvyšování teplot bude situace v Evropě diferencovaná: v severní Evropě by zemědělská výroba měla růst, v jižní Evropě klesat. Země jihu budou pravděpodobně sužovány intenzivnějšími tropickými cyklony, suchem a záplavami. Vědci pověření OSN se opírají o zprávu, podle níž se má v 21. století průměrná teplota zvýšit o 1,4 až 5,8 stupně Celsia a úroveň hladiny moří o devět až 88 centimetrů. Mnohem kategoričtěji než v předchozí zprávě z roku 1995 vědci soudí, že zvyšování teploty ve 20. století již v četných částech světa zasáhlo různé fyzikální a biologické systémy. Jako příklady uvádějí tání ledovců, změny v chování živočichů a časnější rozkvétání některých stromů. Oteplování klimatu by též mohlo například silně omezit pobřežní ledy u Grónska a západní Antarktidy, přičemž v prvním případě by se západní Evropa změnila v polární pásmo a ve druhém případě by vzrostla úroveň moří během tisíce let až o tři metry. Odborníci se snaží vyburcovat politiky, aby se zasadili o radikálnější ochranu ovzduší, zejména o snížení emise skleníkových plynů. V červenci se jim podařilo na konferenci OSN o klimatických změnách v Bonnu dosáhnout kompromisní dohody umožňující ratifikaci Kjótského protokolu o snížení emisí skleníkových plynů. Kompromisní dohodu podpořilo Japonsko i další hlavní váhající země - Rusko, Kanada a Austrálie. Schválit ho musí 55 zemí, jež vypouštějí více než 55 procent světových emisí. USA už v březnu tento protokol odmítly, protože prý poškozuje jejich ekonomiku a příliš nahrává rozvojovým zemím.

Kjótský protokol

Kjótská dohoda zavazuje průmyslové země světa, aby do roku 2012 snížily v průměru o pět procent emise skleníkových plynů proti úrovni z roku 1990. Evropská unie dokonce v průměru o osm procent.