Liberec je zamořený dioxiny, tvrdí zástupci ekologů

Liberec a jeho okolí jsou podle zástupců ekologických iniciativ zřejmě zamořeny nebezpečnými dioxiny a polychlorovanými bifenyly. Ekologové tak usuzují z výsledků rozborů vzorku lesní půdy a vzorku živočišného původu, které jim na zakázku zpracovala firma Axys Varilab ve Vraném nad Vltavou. Vysoké hodnoty dioxinů, které na zdraví člověka mohou působit negativně, přitom ekologové přisuzují mimo jiné liberecké spalovně. "Jedním ze vzorků byl pstruh chycený loni na podzim v řece Nise pod zdejší spalovnou, druhý vzorek je lesní půda z návětrné strany spalovny. Výsledky jsou varující a šokující. Pokud byste například snědli 200gramovou porci onoho pstruha, tak naplníte ze 450 až 650 procent Světovou zdravotnickou organizací doporučený limit maximálního denního příjmu dioxinových látek. Hodnoty látek v půdě zase dvojnásobně převyšují limit platný ve Švédsku," řekl novinářům ve čtvrtek místopředseda sdružení Arnika Jindřich Petrlík. Arnika si rozbor, který zaplatily tři nadace, zadala společně s Dětmi Země a občanskou iniciativou Lidi pro Liberec, jeho výsledky přitom chtějí dát k dispozici liberecké radnici, Státnímu zdravotnímu ústavu a ministerstvu životního prostředí. "Životní prostředí na Liberecku je nadmíru kontaminováno dioxiny a jedním z potencionálních zdrojů je spalovna, i když to nelze jednoznačně prokázat," dodal Petrlík. Dioxiny vznikají jako nechtěný produkt například v provozech chlorové chemie, při bělení papíru a textilu nebo v důsledku spalování chlorovaných látek. Na otázku, zda vysoké hodnoty dioxinů nelze přičíst na vrub spíše nekontrolovanému spalování odpadů v domácích topeništích než bedlivě střežené spalovně, Petrlík dodal: "Odpady se doma spalují všude a Liberec není výjimkou. U pstruha ale podíl dioxinů převažuje podíl bifenylů, což ukazuje na původ velkého zdroje, jako jsou například spalovny. Abychom to ale mohli říci na 100 procent, muselo by těch měření být víc."