Letecky vápní lesy naposledy
19.06.2008 | Deník Jablonecka
Tento rok naposledy letecky vápní lesy na Černostudničním hřebenu.
Již naposledy vzlétla letadla naplněná dolomitickým vápencem, aby jej rozprášila nad zbytkem východní části Černostudničního hřebenu.
„S vápněním na Jablonecku se začalo v roce 2005 a pokračovalo se v následujících dvou letech. Celkově bude ošetřeno dvě stě čtyřicet jedna hektarů lesa,“ upřesnil Radek Drahný, tiskový mluvčí Lesů České republiky.
Důvodem vápnění je neuspokojivý stav lesních půd, které jsou vlivem emisí a kyselých dešťů v minulých desetiletích velice kyselé. „A umělá aplikace zásaditého dolomitického vápence pomáhá nastolit rovnováhu v chemickém složení půdy,“ dodal Drahný.
Podle Správ Chráněných krajinných oblastí není letecké plošné vápnění příliš šťastným řešením. „O současném vápnění víme, ale protože se území CHKO nedotýká, nedáváme stanovisko. Nicméně je to velmi složitá problematika. Ani výzkumná pracoviště se nemohou shodnout na kladech a záporech plošného vápnění. Samozřejmě, že vápenec průkazně snižuje kyselost půdy, na druhou stranu je to přece jen cizorodý prvek,“ uvedl Jiří Hušek, vedoucí Správy CHKO Jizerské hory.
Podle jeho slov může vápenec působit i negativně. „Může mít vliv na biologické složení půdy, na rostlinstvo a živiny, může narušit složení půdních živin,“ upřesnil Jiří Hušek.
Přitom je Správa CHKO ochotna o vápnění uvažovat, ale spíše na menším území, aby se vápenec dostal jen do ohrožené půdy. „Proti plošnému vápnění máme velké výhrady. Po dlouhých debatách s Lesy České republiky tyto ustoupily, alespoň v chráněných oblastech se plošně nevápní. A katastrofické scénáře o zániku porostů se v Jizerských horách nekonaly,“ řekl Hušek.
Ochranáři vnímají negativní i pozitivní vlivy vápnění. „Proto preferujeme raději řešení, které uchystá sama příroda,“ doplnil Hušek.Ve velmi poškozených lesích ale vápnění pomáhá. „Například v Krušných nebo Orlických horách,“ upřesnil Radek Drahný.
Hlavním cílem vápnění je kromě snížení kyselosti půd a dodání chybějícího vápníku a také zvýšení obsahu hořčíku. Právě proto je používán výhradně vápnitý dolomit se zvýšeným obsahem hořčíku.Projekt leteckého vápnění lesních porostů na Jablonecku je financován z prostředků Ministerstva zemědělství.
Některé lokality Jizerských hor byly vápněny již v 70. a 80. letech minulého století. Podle odborníků vykazují dodnes lepší půdně chemické vlastnosti než lokality, které vápněny nebyly. Vápnění lesů se provádí například i v Německu nebo ve skandinávských státech.
„Ale byť dobře míněné, může se vápnění zhoupnout do polohy, kdy by byla půda degradována,“ upozornil Jiří Hušek. Prášek není zdraví lidí škodlivý.
Další články v kategorii Ekologie
- Obávané El Nino je tady a nabírá na síle. Meteorologové varují Evropu před extrémy (06.07.2026)
- MŽP vyhlásilo nové chráněné lokality včetně rozšíření Žofínského pralesa (03.07.2026)
- Jak čápi přežili horka a bouřky? Zapojte se do sledování hnízd (03.07.2026)
- Rybám v Odře chyběl kyslík, hasiči jim čeřili vodu čerpadlem (03.07.2026)
- Kdo mizí za trnkovým keřem? Startuje záchranný program motýla bourovce trnkového (02.07.2026)
- ČIŽP představila na VědaFestu 2026 moderní technologie pro ochranu přírody (02.07.2026)
- CHKO Soutok ukázal obnovu přírody. Odpůrci se ale nevzdali, půjdeme do extrému, volají (02.07.2026)
- Miska vody může o tomto víkendu zachránit životy. Pomozte vyčerpaným divokým zvířatům (02.07.2026)
- Přes 1 200 škol z Recyklohraní ukazuje, že vzdělávání k udržitelnosti má v Česku své místo. Pátý ročník Celoroční EKO hry zná své vítěze (02.07.2026)
- Odborníci pomáhají zachránit Svatováclavský dub ve Stochově. Z tisíciletého stromu vznikají nové sazenice (02.07.2026)

Tweet



