Lesy v Orlických horách ničí houba a zvěř

Elektrárny už přestaly exhalacemi ničit lesy v Orlických horách, tak jak je možné, že se je nedaří zalesnit? Nejvyšší hřebeny dál kryjí řídké, rezavě prosychající a polámané křoviny. Výzkumníci nového nepřítele znají: jsou to zejména sucho, dřevokazné houby a zvěř. Sucho a houby lze ovlivnit jen těžko, ale počty přemnožené zvěře by se daly snížit. Tomu se však brání soukromí majitelé, kteří argumentují tím, že z lesa při pomalé obnově budou mít zisk až za desetiletí, kdežto zvěř je pro ně přínosem už nyní.

VLASTNÍCI LESŮ SÁZEJÍ NA ZVĚŘ

"Vloni na jaře bylo na Rychnovsku přes čtyři sta kusů jelenů, to je dvaapůlkrát víc, než určovaly normované stavy," uvedl Zdeněk Záliš ze Správy Chráněné krajinné oblasti Orlické hory. "Vlastníci se musí rozhodnout - buďto lesy, nebo zvěř!" říká Stanislav Vacek z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti v Opočně. Správa Kolowratských lesů už k rozhodnutí došla. Eviduje skoro osm set hektarů poškozených lesů a nechce investovat do nejisté budoucnosti. "I když nám na obnově porostů záleží, není myslitelné, abychom neúměrně investovali do jejich nákladné ochrany, " říká ředitel správy Jindřich Husák. Kolowratský lesník tvrdí, že je právem vlastníka, aby zvážil, zda chce jen produkovat dřevo, nebo v lesích také chovat zvěř. "Lesy České republiky usoudily, že o vysoké stavy zvěře nemají zájem, a od roku 1992 snižují její počty, my však chceme se zvěří hospodařit. Musíme za to zaplatit ztrátami na výnosu z lesa, protože vzrostou škody na porostech i náklady na jejich ochranu. Ale i kdybychom zvěř z lesa vyloučili, škody na porostech zůstanou, protože na ně působí další vlivy," říká Husák. "Když část lesa obnovíme, v jiné už stromy odcházejí, je to kolotoč," říká majitel pěti tisíc hektarů horských lesů Jan Kolowrat Krakowský.

STROMY NAPADAJÍ I HOUBY

Při kalamitních těžbách bylo v 80. letech na hřebenech odlesněno dvacet kilometrů čtverečních, ale nové výsadby k radosti lesníků zpočátku dobře odrůstaly. Po několika letech je však začal lámat sníh a poraněné stromky napadala a ničila dřevokazná houba Ascocalyx abietina. "Na hřebenech obstojí jen horský smrk, ale sázely se stromky vypěstované ze semene sebraného v nízkých polohách, které nebyly dostatečně odolné a lámaly se," odhaluje příčinu zkázy Stanislav Vacek. Na vykácených plochách také vyschla rašelinná půda a odplavil ji déšť. Smrky vysázené na skalní podloží snadno zasychají, ale stín a vrstvu humusu vytvoří hlavně listnaté dřeviny. "Pokud nebudou dnešní majitelé sázet alespoň dvacet procent listnáčů, lesy nikdy neobnoví!" tvrdí výzkumník. Chránit výsadby stojí mnohem víc, než uhradí výnos z porostů, které podle názoru ekologů budou ještě třicet až padesát roků oslabovat škodliviny, jejichž zbytky přetrvávají v půdě a v ovzduší. V horském terénu vyjde oplocení hektarového porostu na třicet tisíc, umístit plastový tubus k jedinému stromku stojí asi padesátikorunu. "Peníze vložené do ochrany porostů jsou investicí až do vzdálené budoucnosti," potvrzuje poradce ředitele Lesů České republiky Ladislav Šimerda.

NUTNÝ JE SPOLEČNÝ POSTUP

"Obnova lesů se nezdaří bez dohody všech lesníků v Orlických horách," trvá na svém Ladislav Šimerda, protože zvěř se toulá z místa na místo a spásá porosty v celém pohoří. Během říje a v zimě mnoho jelenů také přechází přes státní hranici. "Úspěch závisí i na spolupráci s Polskem," dodává lesník. Zkáza orlickohorských lesů začala v osmdesátých letech, kdy znečištění ovzduší v chráněné krajinné oblasti nárazově přesahovalo přípustnou denní koncentraci 250 mikrogramů oxidu siřičitého v krychlovém metru vzduchu. Dlouhodobé působení škodlivin oslabovalo horské lesy, které snadno podléhaly kalamitám a hynuly. V hřebenové oblasti bylo vytěženo 210 tisíc metrů krychlových dřeva a vznikly holiny o rozloze dvaceti čtverečních kilometrů. Po odsíření tepelných elektráren kleslo současné množství imisí v ovzduší na méně než desetinu někdejších koncentrací, ale jejich složení se mění a místo oxidu siřičitého přibývá hlavně jedovatý přízemní ozon.

Tisk

Další články v kategorii Ekologie

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info