Lesy v Českém krasu trápí sucho

Lesy na Berounsku, zejména v Českém krasu, trpí v posledních letech suchem. „Dlouhodobý průměr pro tuto oblast je pět set deset milimetrů srážek za rok. V některých letech od roku 1992 přitom spadla jen o něco víc než polovina,“ říká František Davídek, ředitel lesního závodu Nižbor.

* Jak se nedostatek srážek projevuje na přírodě Českého krasu?

Většina zmíněných srážek navíc spadne mimo vegetační období. To znamená, že veškeré rostlinstvo suchem velmi trpí. Zvláště negativně se to projevuje na stromech, které snáze podlehnou parazitům a škůdcům. Důsledkem pak je například přemnožení lýkožrouta smrkového.V Českém krasu se sucho v poslední době projevuje rozvojem houbových chorob u borovic a následným odumíráním těchto porostů. Problém už je například u borovic černých v okolí Karlštejna.

* Jenže tyto stromy nejsou podle botaniků a ochranářů v Českém krasu původní. Stane se něco, když uschnou a budou muset být vykáceny?

Když se náhle odlesní tak rozsáhlé území, nastane problém. Přinejmenším dojde k podobné změně mikroklimatu, jaké jsme svědky například v prostoru velkolomu Čertovy schody. Teplé proudy, které v létě stoupají z rozsáhlé odlesněné plochy, odklánějí dešťové mraky, takže srážky z letních bouřek dopadají většinou na Brdy. Porosty černých borovic v okolí Karlštejna byly založeny začátkem minulého století za Rakouska-Uherska, v době, kdy armáda tehdy nebojovala. A aby se vojáci nenudili, roznášeli po holých kopcích v Českém krasu hlínu, do které na příhodných místech sázeli stromy. Tyto stromy vyrostly, dospěly a my nyní musíme řešit problém, co s nimi. Pokud budou náhle odstraněny, zemina se na skále neudrží a přívalové deště ji spláchnou do řek. Musíme proto postupovat velmi obezřetně.