Lesy se neuzdravují, stát hledá nový lék
26.11.2002 | Hospodářské noviny
Ještě za třicet let na tom budou porosty hůře než před 2. světovou válkou. Stav lesů se zlepšuje pomaleji, než experti na začátku 90. let odhadovali. Aktuální zprávy ministerstev životního prostředí a zemědělství ukazují, že kvůli škodám z minulých desetiletí patří české porosty stále mezi nejhorší v Evropě. "Kvůli dlouhodobé degradaci lesních půd se zdravotní stav lesních porostů nemění," uvádí Ministerstvo životního prostředí. Mezi nejvíce postižené patří vrcholy Krušných, Jizerských a Orlických hor, Krkonoš a část Jeseníků. Jejich půda je stále zamořena chemikáliemi z dešťů. Geochemik Jakub Hruška z Českého geologického ústavu říká, že právě půda je tím hlavním, co - zejména na horách - brání "uzdravování" lesa. Hlína je z minulých desetiletí překyselená a obsahuje minimum minerálních živin, které stromy potřebují. Naopak je v ní velké množství látek, které škodí především smrkům - nejrozšířenějším horským stromům. Fakt, že za posledních dvanáct let se emise oxidu siřičitého snížily o takřka devadesát procent, na tom nic nemění. "Problém několika desetiletí není možné vyřešit během několika let," komentuje optimistická očekávání Tomáš Staněk, ředitel odboru ochrany lesa Ministerstva životního prostředí. "Půda se bude v následujících třiceti letech zlepšovat velmi pozvolna. Lesy ale v žádném případě nedosáhnou kvality srovnatelné třeba s obdobím před válkou. Budou na tom o hodně hůře," dodává Hruška. Ministerstva zemědělství a životního prostředí z pověření vlády už druhým rokem jednají o tom, jak postiženým lesům co nejúčinněji pomoci. Příští rok mají kabinetu předložit souhrn opatření, která by přispěla k rychlejší obnově půdy. Mezi návrhy je například umírněné vápnění či hnojení lesní půdy. Experti navrhují také rychlejší vysazování listnáčů, které jsou odolnější než jehličnany. Proč se úřady začaly systematicky zabývat lesy až v posledních letech? "Nenaplnilo se očekávání, že po dramatickém poklesu emisí síry se zdravotní stav porostů zlepší," vysvětluje Tomáš Staněk z Ministerstva životního prostředí. Od druhé poloviny 90. let usychají stromy v některých oblastech pravidelně. "Situace se spíš zhoršuje," popsal nynější stav Jaroslav Kohoutek, ředitel správy majetku Jana Kolowrata, největšího majitele lesů v Orlických horách. Žloutnoucí jehličí se ve velké míře znovu přihlásilo v zimě na přelomu let 1995 a 1996. V Krušných horách tehdy bylo poškozeno na 23 tisíc hektarů lesa, asi 2,5 tisíce hektarů uschlo. Hospodářské noviny 26.11.2002
Další články v kategorii Ekologie
- MŽP vyhlásilo nové chráněné lokality včetně rozšíření Žofínského pralesa (03.07.2026)
- Jak čápi přežili horka a bouřky? Zapojte se do sledování hnízd (03.07.2026)
- Rybám v Odře chyběl kyslík, hasiči jim čeřili vodu čerpadlem (03.07.2026)
- Kdo mizí za trnkovým keřem? Startuje záchranný program motýla bourovce trnkového (02.07.2026)
- ČIŽP představila na VědaFestu 2026 moderní technologie pro ochranu přírody (02.07.2026)
- CHKO Soutok ukázal obnovu přírody. Odpůrci se ale nevzdali, půjdeme do extrému, volají (02.07.2026)
- Miska vody může o tomto víkendu zachránit životy. Pomozte vyčerpaným divokým zvířatům (02.07.2026)
- Přes 1 200 škol z Recyklohraní ukazuje, že vzdělávání k udržitelnosti má v Česku své místo. Pátý ročník Celoroční EKO hry zná své vítěze (02.07.2026)
- Odborníci pomáhají zachránit Svatováclavský dub ve Stochově. Z tisíciletého stromu vznikají nové sazenice (02.07.2026)
- Estonsko chce přenést část odpovědnosti za odpad na výrobce (01.07.2026)

Tweet



