Lesy procházejí ozdravnou kúrou

Lesy se po vápnění vzpamatovávají. Po zdražení plynu jim ale hrozí další nápor škodlivin. Desetitisíce hektarů lesa se po léčebné kúře vápníkem a hořčíkem pomalu vzpamatovávají ze žloutnutí rozsáhlých lesních porostů v oblasti Horní Blatné, Nejdku a Kraslic. Žloutnutí, které zavinila síra a dusík v kyselých deštích, se v západním Krušnohoří projevilo v roce 1999. Další nápor škodlivin nemine podle odborníků Krušné hory po očekávaném zdražení plynu.

"Dá se očekávat, že domácnosti pak budou místo drahého plynu opět topit sokolovským, méně kvalitním hnědým uhlím. Tím se dostane síra a další škodliviny do ovzduší," řekl Josef Čapek z Lesního úřadu města Jáchymov. To, že se lesy pomalu vzpamatovávají z poškozování imisemi, dokládá na postupném omlazování lesních porostů. Jak lesník uvedl, uschlé pahýly stromů v okolí Klínovce i na jiných místech Krušných hor sice zůstaly na místě. Sazenice stromků však na zetlelém dřevě v okolí uschlých stromů rostou bez problémů.

Také ministerstvo zemědělství konstatovalo, že lesy v západním Krušnohoří jsou nyní v lepším zdravotním stavu než před pěti lety."Na jaře roku 2000 docházelo v řadě lokalit kromě barevných změn k usychání a odumírání starších ročníků jehličí. Na některých místech hrozil rozvrat porostů," uvedl Jiří Felčárek z odboru komunikace na ministerstvu zemědělství. Ke zlepšení zdravotního stavu lesů v letech 2000 až 2005 podle něj přispělo vápnění a následné hnojení hořečnatým hnojivem. V těchto dnech práškuje letadlo mezi Suchou a abertamskou zatáčkou.

"Další poškozování imisemi je reálnou hrozbou. Pro domácnosti je levnější nakoupit uhlí, než topit ekologickým plynem," konstatoval Felčárek.Problémy s použitím plynu připouští i Boží Dar, který je po plynofikaci. Místostarosta Jaroslav Formáček uvedl, že připojení domácností na plyn, vzhledem k jeho ohlášenému zdražení, bude oříšek. Lidé totiž naznačují, že se vrátí k tradičnímu topení.Usychání a odumírání lesů mají podle odborníků z Lesů České republiky v sedmdesáti procentech na svědomí kyselé deště ze zahraničí. Je to tím, že v Krušných horách foukají severní větry. Ty přinášejí emise z celé Evropy.

Pokud se severní vítr otočí, na devastaci lesů se nejvíce podílejí domácí znečišťovatelé ovzduší. "Východní vítr žene veškeré zplodiny a emise na kopce, takže v Krušných horách bylo poškozeno a částečně odumřelo tisíc hektarů lesních porostů," vzpomínal Josef Čapek na poslední výkyv zimního počasí před deseti lety. Tehdejší odumírání lesů v Krušných horách zavinily domácnosti, spalovny, továrny a jiné zdroje znečištění z Litvínova, Chomutova, Tisové i odjinud.