Lesníci ušetří na zalesňování, smrky mají semenný rok

Ekologické drcení klestu na polomových plochách testují Lesy města Č. Krumlov. Takto ošetřené plochy neosazují novými stromky. Vsadili na přírodu, která by se v letošním semenném roce měla o zalesnění těchto ploch postarat sama.Český Krumlov - Na mýtině zbavené kmenů popadaných stromů pracoval jen traktor, který vzadu nesl nevelké zařízení. Kudy projel, tam se nepřehledné hromádky klestu měnily v pruhy kypré lesní půdy. Zapůjčená lesní fréza odváděla pořádný kus práce."Výhodou je, že nemusíme klest pálit, což bylo nebezpečné z hlediska vzniku požáru. Navíc je klest ekologicky zpracován - nepřijde vniveč, protože v podobě drtě zůstane na lesní půdě, kterou obohacuje o organickou hmotu," vysvětloval ředitel společnosti Lesy města Č. Krumlov Bedřich Navrátil.Do takto připravené plochy je pak radost sázet nové stromky. O to se ale zatím nikdo pokoušet nebude."Teď testujeme, co lesní fréza umí v našem prostředí, do jakých lokalit je ji vhodné použít a co po jejím použití na dané ploše bude následovat - jestli se tam dobře uchytí semenáčky," vysvětlil Bedřich Navrátil. Lesy města Č. Krumlov s pomocí lesní frézy nechaly ošetřit čtyři polomová místa, která minimálně dva roky ponechají působení přírody a přirozenému vzniku lesního porostu.Letošek je totiž pro lesy semenným rokem. Husté závoje žlutého pylu, před kterými počátkem jara prakticky nebylo úniku, jsou slibnou předzvěstí, že by letošní semenný rok mohl být silný.Stromy v lesních porostech neprodukují semena každoročně. Periody, po kterých nastupují takzvané semenné roky, jsou různě dlouhé, závislé na zdravotním stavu dřevin i stupni znečistění ovzduší."Pokud jsou semenné roky slabé, vytvářejí jehličnany šišky pouze na vrcholcích, v silných letech naopak šišky pokrývají celý povrch korun," přiblížil Bedřich Navrátil. Kromě toho smrky vytvářejí semena v témže roce po odkvětu, zatímco šišky borovic dozrávají až druhým rokem.Pracovníci městských lesů tedy letos zalesňovali jenom část polomých ploch. Na zbývajících lokalitách upřednostňují přirozenou obnovu lesa."Uchycené semenáčky pak podle potřeby doplníme vhodnými melioračnímu dřevinami. Především buky, duby, ale i jedlí či modřínem, které přispívají ke zvýšení stability porostů," podotkl Bedřich Navrátil.Tím pracovníci městských lesů také výrazně sníží náklady na zalesnění.