Lesníci obnovují lesy na Blaníku

Prirozená promena lesa je úkolem na generace. Presvedcují se o tom lesáci, kterí vracejí na svahy masivu Velkého a Malého Blaníku na Vlašimsku puvodní dreviny.

Lesníci vracejí na svahy masivu Malého a Velkého Blaníku na Vlašimsku puvodní dreviny. Buky a jedle mají postupne v nejmenší chránené krajinné oblasti v tuzemsku ozdravit plochy, kde prevládají smrky. "Smrkové monokultury jednak vycerpávají pudu kvuli vysokému obsahu pryskyrice v jehlicích a jednak jsou labilní vuci nepríznivým prírodním podmínkám, vetru a snehu. Na Blaník nepatrí, tady byly domovem hlavne bukové porosty, jak je to patrné v nejvyšších partiích hory," rekl lesní správce kácovského závodu Lesu Ceské republiky Jaroslav Jencík. Výsledky úsilí lesáku jsou videt nedaleko jednoho z parkovišt na úpatí Blaníku. V podrostu prorídlého smrkového porostu jsou vysázeny malé stromky buku a jedlí. "Cást lesa upravíme, prestárlé a nemocné stromy vykácíme a do uvolneného podrostu vysázíme mladé stromky. Postupne, jak nové dreviny rostou, musíme puvodní stromy opet probírat. Pochopitelne takový postup je nárocný, protože pri težbe dreva se musí dávat pozor, aby se nepoškodily mladé sazenice," uvedl Jaroslav Jencík. Na jiném míste lesa je již videt, co se sazenicemi bude za tricet let, stojí tam vysoké buky a jedle. "S návratem k prirozené skladbe lesa zacal již pred padesáti lety osvícený lounovický lesmistr Josef Melichar. Zacal zakládat první, jak my ríkáme, hnízda ci kotlíky buku a jedlí ve smrkových porostech. Prirozená obnova lesa je úkolem pro nekolik generací. Ideálním stavem bude, když se nám podarí obnovit prirozenou tvár lesa na sedmdesáti procentech plochy," rekl Jaroslav Jencík. Pri obnove porostu lesníci spolupracují s ochránci prírody. "Snažíme se prosadit, aby se na Blaníku nevysazovaly modríny, považujeme je tady za nepuvodní drevinu," rekl Pavel Pešout, reditel Podblanického ekocentra.