Ledovce tají, otázka je, jak rychle

Klimatická konference na Bali nepřinesla očekávané výsledky a dohoda o vzniku dokumentu, který by nahradil nynější Kjótský protokol, se neuskutečnila. Jednotlivé země o něm teprve budou jednat. Bílý dům navíc vyjádřil vážné obavy o budoucí jednání v boji proti změnám klimatu. Nové vědecké výzkumy však naléhají na nutnost rychlého řešení. Ke znepokojivým výsledkům přišel nyní také glaciolog Eelco Rohling z Britského národního střediska pro oceánografii, který se zabývá studiem ledovců a ledovcové činnosti. Podle jeho odhadů byla Země vystavena před sto tisíci lety podobným teplotám a hladina moří byla o šest metrů výše, než je teď.

Zpochybnil i měření Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC), laureáta Nobelovy ceny, a uveřejnil své odhady zvýšení hladiny moří v tomto století o 162 centimetrů. Je to alarmující číslo, které se staví proti všem dosavadním odhadům.

„Výzkumy vztahující se na tak dalekou dobu jsou vždy problematické,“ řekl Deníku přední český hydrolog Bohumír Janský. „Ještě před 21 tisíci lety byla hladina oceánů o sto dvacet metrů níže, ale většinu vody zadržovala ledovcová masa na pevnině,“ vysvětluje uznávaný odborník z Karlovy univerzity, který se zúčastnil i nedávného zasedání Mezivládní oceánografické komise (IOC). Podle průměrných výpočtů IPCC a IOC by nicméně neměla v tomto století hladina oceánů vystoupit výše než o 30 – 40 centimetrů.

Přesto zůstává zvedající se hladina moří nebezpečím především pro ostrovní a přímořské země. Jeho hlavní příčinou je tání ledovců. Na Antarktidě se dnes nachází 90 procent všech ledovců a v Arktidě osm procent.

Jiří Mach